Za kulisy událostí - Jedna z nejhmatatelnějších změn, které ve zdravotnickém systému prosadil ministr Leoš Heger, nenašla mezi pacienty velkou odezvu. Možnost připlatit si zcela legálně za nadstandardní služby - za lepšího a zkušenějšího lékaře nebo za lepší materiál pro léčbu – vyvolala i za několik měsíců minimální zájem.
Deník Insider to tak alespoň zaznamenal průzkumem v šestnácti největších zdravotnických zařízeních v České republice.
Není přitom tajemstvím, že některé nadstandardy jsou v nemocnicích k mání už celá léta, ale mnohdy byly nabízeny nelegálně a peníze zaplacené pacienty nekončily v kase nemocnic.
Ministr Heger se vydal jinou cestou, když nadstandardy uzákonil a nemocnice následně zpoplatnily kvalitnější sádry, nitrooční čočky a očkování.
Insider objevil, že ve vlně nezájmu o nadstandard jsou i ojedinělé výjimky, které se však vážou ke specializovaným výkonům a špičkovému pracovišti. Ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze si zhruba dva pacienti denně připlatí za kvalitnější čočky. Částka za nadstandard se pohybuje od 2500 do 25 tisíc korun, přesto počet zájemců podle ředitelky Dany Juráskové roste. Jen za první dva měsíce roku 2013 si za luxusnější čočky zaplatilo na 179 pacientů. V porovnání s ostatními nemocnicemi jde ale o unikát daný tím, že zdejší klinika se řadí k nejšpičkovějším v republice.
Příběhy z ostatních nemocnic dokládají, že v běžnější medicíně Hegerův nápad (zatím) moc neuspěl.
Fakultní nemocnice v Motole je jedním z největších zdravotnických zařízení v Česku a ročně ošetří přes 860 tisíc pacientů. Ti, kteří jsou ochotni si zde připlatit za legální nadstandard, se však počítají jenom na desítky. A v plzeňské nemocnici více než rok trvající praxe ukázala, že kvalitnější, ale zpoplatněnou sádru tu chtěli – jak řekla Insideru tamní ředitelka Jaroslava Kunová – pouze dva pacienti.
Navíc se potvrzuje obava, že peníze z legálně nabízených nadstandardních služeb jsou pro rozpočty zdravotnických zařízení jen drobné. Třeba Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně zinkasovala za nadstandardní služby 76 605 korun. Další – o několik kilometrů vzdálená Fakultní nemocnice Brno – má sice za nadstandardy na kontě částku okolo půl milionu korun, ale její celkové příjmy loni převyšovaly šest miliard korun.
„Tvrdil jsem a tvrdím, že cesta nadstandardů je slepá ulička,“ řekl po roční zkušenosti ředitel jihlavské nemocnice Lukáš Velev. Větší zájem v jeho nemocnici prý registrují lékaři jenom v případě barevných sáder pro děti, jinak je situace obdobná s ostatními nemocnicemi. „Přínos tohoto opatření je nula. Jen se zjednodušil výběr peněz,“ myslí si Velev.
Leoš Heger rovněž v loňském roce ohraničil v zákoně prostor k tomu, aby si mohli lidé zaplatit za jimi vybraného lékaře. Dnes tuto možnost nabízí ze šestnáctky největších jen Fakultní nemocnice Brno, Ostrava, Plzeň a liberecká nemocnice.
Všude přitom shodně říkají, že zájem je doslova nulový. A některá další z největších zařízení v Česku předem volbu lékaře neplánují nabízet.
Ministerstvo zdravotnictví vidí za malým zájmem to, že se zatím nabízí jen malé spektrum nadstandardů. "S rozšířením by se využívání nadstandardů zvýšilo," uvedl náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek s tím, že resort na nadstandardynerezignoval. Úřad podle něj čeká na rozhodnutí Ústavního soudu a také na další návrhy odborných společností, které na seznamu nových připlácených výkonů pracují.
Radek Nohl
