Rozhovor - Příští rok budeme potřebovat něco, co vykoná práci záporných sazeb. A bude to nejspíš oslabení koruny. V rozhovoru pro deník Insider to říká guvernér ČNB Miroslav Singer. ČNB k tomu podle něj má "obecně řečeno neomezené prostředky."
Komentuje také situaci, kdy si zahraniční mateřské banky stahují ze svých tuzemských dcer stále větší díl peněz v podobě dividend a méně nechávají v České republice na reinvestice.
Guvernér Miroslav Singer odpověděl na otázky Insideru (prostřednictvím e-mailu) ve dnech 3. a 4. prosince 2012.
ČNB nedávno srazila sazby na pět setin nad nulu. Nehrozí Česku osud Dánska, kde jsou kvůli silné koruně sazby dokonce záporné? Jak by se to projevilo v praxi?
Nehrozí, řekli jsme, že poté, co jsme na technické nule, už pod nulu dál nepůjdeme.
Český ekonomický růst začíná v porovnání s okolím zaostávat. Čím dál častěji se přitom mluví o tom, že na vině nemusí být ani tak samotné škrty, jako spíš jestřábí rétorika vlády. Nefušuje vám kabinet tak trochu do řemesla? Neměla by vláda spíš teď podporovat lidi, ať nemají obavy, že se nám poměrně daří, ať víc utrácejí? A varovný hlas nechat arzenálu ČNB?
Nehodlám se vyjadřovat k rétorice žádné z šesti vlád, které jsem v ČNB zažil. Její politiky pak bereme jako vnější prostředí, na které se snažíme reagovat tak, aby byl dosažen náš ústavní úkol, tj. stabilita cen. Výjimka by přicházela v úvahu jen tehdy, pokud by politika vlády tlačila ekonomiku do situace, ve které tento cíl neumí měnová politika zajistit.
Naznačil jste, že ČNB je ochotna intervenovat k oslabení koruny tak dlouho, dokud to dovolí inflace. Ta ale v říjnu převýšila vaši prognózu a je pár desetin pod dvouprocentním cílem. Není prostor pro měnovou intervenci příliš úzký, aby se vůbec vyplatila? Přece se říká, že oslabení koruny dováží inflaci přes dražší import, benzin a energie.
Řekli jsme, že kurzové operace vidíme jako náš další nástroj poté, co naše sazba klesla na technickou nulu. Rozhodování o takové akci nás teprve čeká, nicméně naše prognóza naznačuje, že hypotetické záporné sazby (resp. něco, co vykoná jejich práci) můžeme potřebovat v příštím roce. Odchylky od prognózy jsou zatím oběma směry, na inflaci mírně ve směru vyšším, naopak údaje o HDP, jež signalizují cenové poptávkové tlaky, se pohybují pod prognózou.
Můžete naznačit, jakého cíle byste případnou měnovou intervencí chtěli dosáhnout? Česká spořitelna spočítala, že kdyby byl kurz 26 Kč/euro po celý rok 2013, pak by to růst pocítil třemi desetinami HDP. Je váš cíl ambiciózní víc, nebo spíš míň?
Konkrétní podobu intervencí budu, i kdybych znal podobu našeho budoucího rozhodnutí, asi těžko komentovat.
Jaký objem prostředků by ČNB byla ochotna na oslabení koruny utratit?
Obecně řečeno má každá centrální banka na intervence vůči vlastní měně neomezené prostředky.
Slabý růst se přičítá také tomu, že české banky ochotně půjčují vládě, ale firmám už tolik ne. Může s tím ČNB něco udělat, když už skoro nemůže snížit úrokové sazby?
Bude-li potřeba, musí použít jiný nástroj, než je snížení úroku, a v bankovní radě jsme se shodli, že v takovém případě půjde o kurz.
V poslední zprávě o finanční stabilitě ČNB uvedla, že sektor penzijních fondů zůstává vysoce citlivý na výraznější pohyby v cenách dluhopisů. Není to důvod k obavám z opt-outu a přestupu do soukromého pilíře?
V poslední Zprávě o finanční stabilitě 2011/2012 není uvedeno, že sektor penzijních fondů zůstává „vysoce citlivý“, ale „citlivý“. Citlivost na výkyvy cen dluhových cenných papírů je obecná vlastnost penzijních fondů. V současné době tuto citlivost pouze umocňuje značná volatilita mezinárodních finančních trhů a nejistoty ohledně dalšího vývoje v eurozóně. Jak Zpráva o finanční stabilitě uvádí, penzijní fondy jsou stabilizované a existuje obezřetnostní mechanismus, který vznikl ve spolupráci ČNB a Asociace penzijních fondů.
Před krizí byl v tuzemských bankách poměr mezi dividendami pro zahraniční matky a reinvesticemi do dcer 1:1. Teď se údajně tento poměr blíží 80 % ve prospěch dividend matkám. Není to problém? Nedochází tu k odlivu kapitálu, o kterém ČNB tvrdí, že mu dnes umí zabránit, zatímco v bankovní unii, jak je navrhována, toho už schopna nebude?
Banky mají kapitálu dost, jsou odolné vůči případným šokům a jejich problémem je nenaplňování cílů v úvěrování. Takže výplaty dividend provádějí s naším souhlasem a pod naším dohledem. Naším cílem není zbytečně blokovat vlastníky v realizaci a užívání zisků z jejich bank. V případě, že je potřeba, můžeme jim do toho efektivně „mluvit“ a stává se to. Naším dlouhodobým cílem je tento stav věcí a rozhodovacích pravomocí zachovat.
Snížení sazeb skoro na nulu, úvahy o měnové intervenci – ČNB jako by se tím řadila k centrálním bankám, které více či méně otevřeně stimulují ekonomiku. Ať už to je Fed s kvantitativním uvolňováním, nebo ECB plánem na neomezené odkupy dluhopisů. Někteří ekonomové přitom varují, že konkrétně v případě Fed a jeho „QE“ tu vzniká „matka všech finančních bublin“. Je to podle vás reálná hrozba? A pokud ano, kdy tahle bublina splaskne?
Většina centrálních bank včetně ČNB má nějakým způsobem formulovanou povinnost při splnění cíle cenové stability podporovat či zbytečně nepodvazovat růst. Pokud jde o operace kolegů z ECB a Fed, domnívám se, že řada jejich kritiků nerozlišuje mezi růstem rozvahy centrální banky, ke kterému v obou případech dochází, a růstem úvěrů v „jejich“ ekonomikách či měnových zónách, který je naopak negativní. A právě snižování objemu úvěrů je, domnívám se, jedním z primárních motivů jejich operací. U nás ale bude motivem případných budoucích kurzových operací právě cenová stabilita, ta situace je tedy trošku jiná, a proto je i námi předběžně vybraný nástroj měnové politiky jiný.
