Analýza – Zajímavou novinku začíná svým uživatelům nasazovat e-mailová služba Googlu – Gmail. Jenže po devíti letech se čekalo více.
O úplnou novinku vlastně nejde. Ve skutečnosti se do složky Doručená pošta probojovává funkce, která doposud byla zastrčena poněkud vzadu – v Laboratoři – a umožňovala snadno rozlišit e-mailové notifikace ze sociálních sítí, reklamu a automatické notifikace z nejrůznějších služeb. Tyto e-maily rozstrkával Gmail do patřičných nálepek a mohl je odstraňovat z hlavního proudu doručené pošty, čímž umožňoval uživatelům soustředit se na skutečné e-maily od živých lidí.
Nově tuto funkci Google nasadí všem a zvýrazněně, takže nad každým e-mailem bude možnost přiřadit mu jeden z těchto doplňkových štítků: Fóra, Promo akce, Reklama a Upozornění. A snadno si přepínat mezi těmito „chlívečky“.
Důvod k tomuto kroku je vcelku jednoduchý: e-mail sice neviditelně, ale o to urputněji bojuje o své právo na život. A geneze služby Gmail je toho dobrým dokladem.
Gmail vznikl v roce 2004 – v době, kdy se zdálo, že karty e-mailů jsou zadarmo rozdány. V Americe vládlo Yahoo, AOL a Hotmail koupený Microsoftem, u nás služby jako Post.cz nebo E-mail. Jenže lidé v Googlu dobře věděli, že dáno není nic, ostatně ještě před pár lety byl e-mail placenou službou, za kterou si poskytovatelé internetu říkali pár dolarů či stokorun měsíčně. Změnilo se to teprve v druhé polovině devadesátých let právě díky službám, které v době nástupu Gmailu ovládaly e-mailovou scénu. E-mail se používal pro výměnu krátkých zpráv, e-mailové schránky měly kapacitu jednotek megabitů.
Gmail přišel s několika revolučními počiny a myšlenkami. Tím prvním byla bezesporu kapacita: Gmail nabídl 1 GB prostoru a později nabídku upravil o trvalý postupný růst prostoru, takže kapacita vlastně nikdy neměla dojít. A také předefinoval způsob, jakým jsme e-maily vnímali: šlo o plně webovou službu s rychlým rozhraním umožňujícím funkce jako drag & drop známé z desktopových aplikací. Veškerá konverzace byla navíc držena ve vláknech podle toho, s kým jste hovořili a o čem. Zatímco v ostatních e-mailových službách i programech jste viděli jednotlivé izolované e-maily, Gmail uměl seřadit související e-maily za sebe a viděli jste kompletní konverzaci. Kromě toho chybělo tlačítko Delete, což Google vysvětlil tím, že s gigabitovou kapacitou opravdu nemusíte nic mazat. Tlačítko přesto ale později přidal, ukázalo se, že občas se přeci jen mazání hodí.
Pak následovalo devět let překotného růstu. Ten reguloval Google ještě jednou hezkou věcí: pozvánkami. Abyste se mohli registrovat na Gmailu, musel vás pozvat někdo z jeho uživatelů, který měl volné pozvánky. Na dalších mnoho let se pozvánkový systém stal součástí generování i řízení zájmu uživatelů o nové služby na internetu, dnes si už ovšem schránku založíte i bez pozvánky.
Gmail změnil podmínky na trhu, a to tak výrazně, že se stal de-facto standardem pro e-mailové služby. Gigabitovou kapacitou, zprávami ve vláknech, způsobem ovládání, důrazem na mobilitu, prostě vším.
Po devíti letech úspěchů se tak nabízí otázka, co by mohlo být více. Kam ještě by se s e-mailem dalo jít. Důsledný antispam velmi výrazně osekal riziko záhuby e-mailu jeho zahlcením, a otupil tak diskuse z přelomu tisíciletí, zda e-mailové protokoly nějak významně nezměnit, aby se nedaly zprávy podvrhovat a zamezilo se spamování. Gigabitová kapacita později ve spojení s Google Docs a Drive umožnila e-mailem přenášet i velké soubory a ve spojení s dalšími službami Googlu je i online zpracovávat. Ostatně, z toho Google vyšel, když představil balík Google Apps určený firmám, jehož základem je i Gmail. Google se na poště naučil vydělávat nejenom reklamou.
Jenže v druhém desetiletí nového tisíciletí už není situace e-mailu zdaleka tak růžová. Nová generace uživatelů si zvyká být "mobile first", tedy přistupovat ke službám přes mobil. To samozřejmě mohou i na Gmailu, jenže jejich primární volbou jsou služby jako Facebook, Skype či stále častěji i drobní klienti jako WhatsApp. Či prostě jen přenos zpráv v iMessage klientovi od Applu. Jistě, Gmail má i zde svá želízka v ohni, zejména těsnou integraci s Androidem, která se mu stará o příliv nových uživatelů, a Hangout messagingovou aplikaci momentálně se propojující skrze služby Google+ a Gmail a nahrazující Google Talk.
Google si nepochybně povšiml toho, že e-mail se začal stále více používat k notifikaci. K tomu, že lidské uživatele buzerují služby. Což je jistý paradox. Z e-mailu se stalo notifikační centrum, kde je vám zvěstováno, co jste prošvihli na Facebooku, na jiné sociální síti nebo v nejrůznějších službách. A takový e-mail uživatele přestává bavit.
E-mail se navíc za těch devět let nikam neposunul, zatímco uživatelská očekávání ano. Dříve se přes e-mail plkalo se vzdálenými kamarády, dnes se přes něj vyřizují nejenom pracovní úkoly, ale i domácí věci. Jenže e-mailové služby žádné "workflow" nepodporují, nemůžete si zpravidla nastavit, že se má e-mail později připomenout k vyřízení. Jistě, toto se snaží napravovat různé externí služby či programy, ale v mainstreamovém e-mailu se s tím nepotkáváme. Přesto se podle rostoucí popularity nadstaveb nad Gmailem, jako je Mailpilot, Mailbox nebo Evomail, zdá, že tudy minimálně pro velmi aktivní uživatele e-mailů vede cesta.
Druhá cesta vede k opouštění e-mailů a i to je cesta, kterou se řada uživatelů dává. Snahy minimalizovat používání e-mailů přinášejí aktivity jako Two.Sentenc.es http://two.sentenc.es - které hlásají, že e-mail, pokud vůbec, nemá být delší dvou vět. A řadu uživatelů vzrušují zkazky o lidech, kteří se e-mailu dobrovolně vzdali – inspirující jsou především zkušenosti Luise Suareze (mimochodem zaměstnaného v IBM na pozici Community Builder) o světě bez e-mailů http://www.elsua.net/tag/a-world-without-email/
E-mail bývá označován za rozptylující, neřiditelný, obtěžující, přitom neumožňující strukturovanou diskusi a nedostačující předpokladům moderního světa. Přesto přežívá. Možná právě pro svou jednoduchost a nestrukturovanost, s níž nám umožňuje vyjádřit se po našem, bez synchronizace se vzdálenými systémy a pravidly. Zda se dostane za hranici, kdy o něj přestane být zájem, se ještě uvidí, smrt mu byla předpovídána mnohokrát, a i když mladá generace dává přednost modernějším komunikačním prostředkům, e-mailovou adresu stále ještě útrpně má. Nejpozději od nástupu do práce…
Patrick Zandl
