Zahraničí – Zájem amerického koncernu General Electric o jeden z nejvýznamnějších francouzských průmyslových podniků Alstom přiměl vládu v Paříži rozšířit možnosti ochrany svých národních zájmů. Premiér Manuel Valls včera vydal dekret, který zvyšuje počet oblastí, kde si stát vyhazuje právo veta v případě zájmu zahraničního investora o koupi strategicky významného podniku.
Francie nijak neskrývá, že rozšířila pravomoci vlády chránit strategicky významné podniky v souvislosti se snahou zahraničních investorů koupit Alstom. „Rozhodnutí, které jsme udělali, vychází z ekonomického vlastenectví,“ řekl ministr hospodářství Arnaud Montebourg deníku Le Monde. Dodal, že tímto nařízením „vyvažujeme poměr sil mezi zájmy nadnárodních podniků a zájmy států, které se ne vždy shodují“. Přijetím nového dekretu vláda posílila svoji pozici. „Nyní s námi musejí jednat, nemají už prostě na výběr.“
V případě Alstomu vláda v Paříži již několik týdnů dává najevo, že by upřednostnila, kdyby jeden z nejvýznamnějších francouzských podniků nekoupil General Electric, ale Siemens, přestože Američané nabídli za energetickou část Alstomu 12,35 miliardy eur, zatímco Němci předběžně uvažují o 10,5 až 11 miliardách.
Německou alternativu Paříž považuje za výhodnější, protože Siemens nabízí, že by se ve prospěch Francie vzdal své dopravní divize produkující například rychlovlaky TGV, které vyrábí také Alstom. Vláda svoji ochranu strategických zájmů zdůvodňuje tím, že Alstom vyrábí turbíny pro jaderné elektrárny a že má na starost i turbíny používané například na letadlové lodi Charles de Gaulle.
Montebourg již v minulosti proslul kritikou nadnárodních společností nebo výpady proti Evropské komisi, která Francii vyzývá, aby dodržela svůj závazek snižovat rozpočtový schodek. Před dvěma lety se dostal Montebourg do ostrého sporu s indickým majitelem firmy ArcelorMittal, protože chtěl zavřít ocelárny v Lotrinsku.
Vývoj jednání kolem Alstomu sleduje pozorně Brusel. Unijní legislativa sice umožňuje národním vládám zablokovat koupi nějaké firmy v případě, že by byla ohrožena národní bezpečnost nebo svoboda médií, výslovně však nezmiňuje užití veta v sektoru energetiky. „Pokud jde o bezpečnost nebo veřejný pořádek, platné smlouvy jasně počítají s možností zásahu vlády. Budeme však muset pečlivě prověřit, zda vláda uplatňuje své právo přiměřeným způsobem, protože jinak by se jednalo o protekcionismus,“ prohlásil komisař odpovědný za vnitřní trh, rodilý Francouz Michel Barnier.
Na úvahy před zveřejněním vládního dekretu rozšiřujícího pravomoci státu měly vliv i aktuální politické kalkulace spojené s volbami do Evropského parlamentu, které se konají za týden. V průzkumech veřejného mínění posiluje pravicově populistická Národní fronta vedená Marine Le Penovou, která věří ve vítězství v případě větší absence voličů i kvůli tradici trestat v evropských volbách zavedené strany.
Ministr Montebourg při vysvětlování nového dekretu poukazoval na to, že „Francie se nemůže spokojit se slovy, zatímco jiné státy jednají“. Nové francouzské nařízení je podobné, jaká platí například v Británii nebo ve Spojených státech.
Americký CFIUS (Výbor pro zahraniční investice v USA) se opírá o ochranářský dodatek „Exxon-Florio“ z roku 1988, který byl namířen proti pronikání japonského kapitálu a i dnes dává prezidentovi Baracku Obamovi pravomoc zablokovat přechod americké firmy do cizích rukou s ohledem na zájmy národní bezpečnosti. Zákon byl ještě posílen v roce 2007 a umožnil například zabránit vstupu investora ze Spojených arabských emirátů mezi vlastníky newyorského přístavu.
Ochranářské opatření má k dispozici také britská vláda. Enterprise Act z roku 2002 umožňuje ministrovi průmyslu zasáhnout do prodeje firem, na nichž má Británie strategický zájem. Pouhá hrozba použití veta přitom stačila v roce 2006 odvrátit zájem ruského plynárenského koncernu Gazprom o koupi energetické společnosti Centrica.
Adam Černý
