Byznys – Stanovy tisíců firem porušují ode dneška zákony. Do konce června si je měly všechny společnosti upravit tak, aby odpovídaly novému občanskému a s ním spojenému obchodnímu zákoníku. Řada podniků na to ale buď zapomněla, nebo to nechala na poslední chvíli.
„Je toho opravdu hodně, denně děláme deset notářských zápisů firmám, v posledních týdnech to graduje,“ říká Michaela Martýnková z třinecké notářské kanceláře Jany Matýskové.
Podobné zkušenosti hlásí i další právníci, například největší tuzemská advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners. „Je celá řada společností, které potřebné změny z řady důvodů nechaly až na druhou polovinu června, což naráželo zejména na kapacitní možnosti notářů, nebo které úpravu korporátních dokumentů nedořešily,“ vysvětluje Pavel Vraný, vedoucí advokát Havel, Holásek & Partners.
Společnostem, jež dosud nestihly upravit své společenské smlouvy a dodat je na příslušné obchodní soudy, hrozí teoreticky až likvidace. Jde však jen o hypotetické nebezpečí – nejprve zaměstnanci rejstříků zpozdilce vyzvou, aby dodali nové stanovy. Když ani to nezabere, teprve pak může přijít na řadu rušení.
„O přesném postupu se ještě rozhodneme,“ řekla Martina Puci, mluvčí pražského městského soudu, který spravuje největší obchodní rejstřík v zemi.
Potvrdila ale, že se žádné velké tažení proti provinilcům nechystá. Těm navíc nahrává, že soudy jsou zavalené spisy firem, které se na ně obrátily už dřív. Dá se proto čekat, že minimálně po většinu července budou velmi vytížené. „Začátek léta je pro nás obecně hektické období, touto dobou k nám firmy posílají také své účetní uzávěrky,“ dodala Puci.
Povinnost přizpůsobit stanovy novým zákonům se nevztahuje jen na akciové společnosti či společnosti s ručením omezeným, ale například i na bytová družstva.
A změny se netýkají pouze stanov, ale třeba i smluv se členy statutárních orgánů – jednatelé či členové představenstev v nich musí mít nově přesně uvedenou i odměnu, jinak by na ni neměli nárok. Dosud mohli dostávat odměnu, přestože ji ve smlouvě neměli uvedenou.
Navíc zákon o obchodních korporacích, který je účinný od ledna 2014 a v některých povinnostech dává čas na změnu právě do července, myslí i na internet.
Proto si do léta všechny akciové společnosti měly zřídit vlastní web. Na něm mají zveřejnit název a adresu, identifikační číslo a informaci o zápisu do obchodního rejstříku. Ve viditelné záložce pak musí být včas pozvánka na valnou hromadu – a to včetně textu usnesení valné hromady nebo účetní uzávěrky, jestliže se o nich bude hlasovat. Jinak může některý z akcionářů jednání napadnout, že bylo neplatné.
„Do konce června měly akciové společnosti založit alespoň jednoduché stránky s povinnými údaji a doplňovat další obsah. Vylepšovat vzhled mohou později,“ uvedla Kateřina Tomíčková z advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners. A případná sankce? Až sto tisíc korun.
Společností s ručením omezeným se webová povinnost netýká, pokud už ovšem vlastní stránky nemají. Jestliže ano, musí na nich publikovat tytéž informace jako akciové společnosti.
Celkem je v Česku kolem 400 tisíc obchodních společností, z toho těch akciových, jimž je určeno nejvíc červencových změn, zhruba 25 tisíc. A jejich akcionáři se musí vypořádat ještě s jednou velkou úpravou – definitivně končí akcie na majitele, tedy takzvané anonymní akcie. Ty se v minulých letech staly symbolem neprůhledného nakládání s veřejnými penězi, vítězi veřejných zakázek se totiž nezřídka stávaly společnosti, u nichž nebylo zřejmé, komu vlastně patří. To už nově nepůjde.
Měly tři možnosti, jak se s tím vypořádat – buď přejít na akcie na jméno, nebo cenné papíry uložit do bankovní úschovy, či je přeměnit na elektronické záznamy v centrálním depozitáři. Všude tam pak budou jejich vlastníci dohledatelní pro policii či úřady.
Firmy, které nic z toho dodneška neudělaly, komplikují život svým majitelům – ti totiž beze změny nemohou vykonávat svá akcionářská práva, tedy například čerpat dividendu.
Luboš Kreč
