Oběti. Při invazi zahynulo jen od 21. srpna do 31. prosince 1968 sto osm Čechoslováků.
...
Drtivá převaha. Vpádu do Československa se podle dobového odhadu ČSLA zúčastnilo 27 bojových divizí (12 tankových, 13 motostřeleckých, 2 výsadkové), letecká armáda a sovětské jednotky SPECNAZ (speciálního nasazení). Intervenčním sovětským, polským, východoněmeckým, maďarským a bulharským vojskům v počtu 750 000 vojáků (československá armáda měla „jen“ 230 000 mužů) s 800 letadly, 6300 tanky a 2000 děly a raketami velel generál I. G. Pavlovskij. Československá armáda neměla tudíž nejmenší šanci se drtivé přesile bránit. Připravena byla kromě toho na útok ze Západu, a ne od spojenců.
...
Zrada. Když šéf vojenské kanceláře prezidenta republiky Václav Kužel přiváděl 21. srpna Dzúra k Ludvíku Svobodovi, řekl na ministrovu adresu bez obalu: „Soudruhu prezidente, ministr obrany nezná a neplní předpisy, neinformoval vás o vážné situaci včera ani později.“ Dzúr se vzmohl jen na to, že se postavil do pozoru a několikrát za sebou opakoval: „Súdruh prezident, len vás poslúcham.“ A prý informoval prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandra Dubčeka. Kužel mu však připomněl, že vrchním velitelem ozbrojených sil je prezident, který od svého ministra obrany nedostal informaci o situaci. Dzúr byl úplně vyšinutý, měl strach a choval se podle Kužela zbaběle, takže nebyl schopen nic říct. Z ministrových úst znělo opakovaně: „Ja som zradil, ja som zradil.“
...
"Hrdinové" z Ukrajiny? Ukrajina uznává své vojáky, kteří se operace „Dunaj“ (v kódu velení Varšavské smlouvy) zúčastnili, za účastníky válečných událostí. Veteránům intervence do Československa jsou tedy na Ukrajině vypláceny obdobné náhrady jako veteránům druhé světové války. V Rusku, Polsku, Německu, Maďarsku ani Bulharsku podobné výhody pro veterány invaze do Československa neexistují. Sovětský svaz (a později i Rusko), Polsko a Maďarsko se navíc Československu za okupaci omluvily.
...
Tři pokusy o invazi?
Pokus č. 1: 9. až 10. května.
Pokus č. 2: 20. až 25. června v rámci spojeneckého cvičení Šumava (oficiálně trvalo od 20. do 30. června).
Pokus č. 3.: po 29. červenci v době československo–sovětských jednání v Čierné nad Tisou (29. až 31. července). Neuskutečnila se, protože sovětské vedení doufalo, že Čechoslováci sami ukončí obrodný proces pražského jara, o což Sověti usilovali. Logickou teorii Daniela Povolného může potvrdit nebo vyvrátit až zpřístupnění ruských archivů.
...
O Dzúrovi. Do funkce ministra se tento problematický generál neměl podle historiků kvůli odborným „schopnostem“, ale i neschopnosti vést a motivovat lidi nikdy dostat. Byl náladový a podléhal depresím.
...
Foto: Sovětské tanky v srpnu 1968 v Praze - Archiv bezpečnostních složek
