Byznys - Dlouhé měsíce provází Evropu každodenní otázka, kam směřuje a v co vyústí veškeré to dění dluhové, politické a hrozící finanční krize. Přitom možností není mnoho.

Pravděpodobné jsou v zásadě jen dvě varianty. Stojí za to si je popsat, aby bylo patrné, jak žijeme v uměle prodlužovaném přechodném stavu.

S určitou mírou zobecnění se ekonomové shodují na dvou vzájemně se vylučujících alternativách, ke kterým by evropský vývoj mohl dospět:

a)      dokončení divergence. Tím se rozumí pokračování procesu vzdalujících se evropských ekonomik, což lze v posledních létech dokumentovat odlišným vývojem ratingů, výnosů státních dluhopisů apod., až do úplného rozpadu eurozóny.

Takový průběh je spojován s úporným setrváváním na výdajovém moratoriu a možností vzniku deflační spirály. V praxi to bude znamenat, že státy nebudou schopny splatit své dluhy, minimálně z části. Potíž je v tom, že v dluzích je uloženo mnoho úspor včetně úspor domácností a drobnějších firem, a ty budou tím pádem zkráceny.

b)     větší zcelistvění eurozóny. To znamená větší utužení společných politických, fiskálních, bankovních a dalších pravidel eurozóny, byť eurozóna nemusí existovat v takovém rozsahu jako doposud.

Neodmyslitelnou součástí takového procesu je vznik společného dluhu, tedy evropských dluhopisů, a jistá úhrada dluhů chudších zemí těmi bohatšími (jak se děje ale např. i v USA).

Předpokládá se pak určité pokračování v cestě tištění peněz a průvodním jevem by pak měla být výraznější inflace.

Která varianta je lepší?

Asi žádná. Oba případy mají společného jmenovatele v riziku ztráty reálné hodnoty aktiv (chcete-li úspor). A na tom, že k nějaké takové ztrátě dojde, se všichni prakticky shodují.

Je lépe se spíše ptát na cestu menšího zla. A tady se ekonomové také většinou shodnou, a to na druhé variantě. Náklady spojené s rozpadem, vznik obchodních a dalších bariér bránících nejen pohybu zboží, ale i kapitálu a lidí nelze prakticky vyčíslit.

Možná že výše uvedené shrnutí se hodí před chystaným summitem EU v závěru tohoto týdne. Na něm se obě koncepce střetnou a uvidíme, zda summit napoví, kterou cestou se Evropa vydá, či zda bude ještě pokračovat uměle udržovaný přechodný stav.

I bez summitu se ale ekonomové shodnou ještě na jedné věci: Evropa bude v každém případě jiná.