Dokument dne - Britové se po poledni rozloučili se svou jedinou ministerskou předsedkyní - Železnou lady Margaret Thatcherovou.
Je symbolické, že i poslední pocta se odehrála v režii té, která byla za svého života zvyklá diktovat ostatním a neustupovat. Výběr hudby, čtených textů, básní, podobu průvodu (a zákaz slavnostního přeletu stíhaček) si nadiktovala sama Thatcherová.
V chrámu svatého Pavla tak na výslovné přání zesnulé baronky předčítala její vnučka Amanda z biblických veršů z Listu Efezským (6. 10–18), pro premiéra Davida Camerona pak byla předem vybrána pasáž z Janova evangelia (14. 1–6).
Thatcherová chtěla, aby její pohřeb „rámovala“ britská hudba. Zvolila si několik tradičních kusů od největších britských skladatelů, které se hrály na začátku a na konci bohoslužby. Šlo například o píseň „He Who Would Valiant Be“ nebo „Love Divine, All Loves Excelling“ od Charlese Wesleyho.
Na její přání zazněl i Žalm 84 s podkresem hudby Johannese Brahmse.
Mimochodem - stejný kus, který Thatcherová nechala zahrát na pohřbu milovaného manžela Denise.
...
Pozn. red. Úvodní dokument je kopií „průvodce“ pohřební slavností (celý pořádek naleznete zde - http://bit.ly/ZwIMHQ). Otiskujeme také oblíbenou báseň „Malý Gidding“ od T. S. Eliota, kterou si Thatcherová přála na pohřbu nechat přednést.
