Glosa – Uplynuly tři měsíce od devizové intervence ČNB (7. 11. 2013) a dva měsíce z toho jsou pokryty makroekonomickými statistikami. Co lze již nyní říci o dosažených účincích?
Centrální bance se nepochybně podařilo dosáhnout hlavního deklarovaného cíle – výrazného oslabení koruny. A to bezprostředně po provedení intervencí. Kurz eura se okamžitě přesunul výše k hladině 27,50 Kč a tam se v podstatě drží dodnes (viz tabulka).
Hodnotit úspěch centrální banky v boji proti hrozbě deflace je obtížné. Spotřebitelské ceny v závěru roku sice o něco stouply, ale je třeba počítat se zkreslením vlivem nákupů elektroniky, automobilů a dalšího zboží, u kterého se čeká dopad slabší koruny do cen vlivem dražších dovozů. Začátkem roku 2014 pak čekejme opětovné oslabení spotřebitelských cen, když klesnou ceny energií.
S oslabením koruny je spojován nárůst zahraničního obchodu. Zejména v celkovém meziročním vyjádření připisuje Český statistický úřad vlivu koruny více jak poloviční účinek a platí to patrně i pro meziměsíční srovnání.
Vysoký nárůst vývozu na konci roku však doprovází ještě vyšší nárůst dovozu. V kombinaci s údaji o výrazném nárůstu zahraniční poptávky to vypadá, že více než koruna prospívá našemu zahraničnímu obchodu celkové ekonomické oživení v Evropě, přesněji v Německu. Tempo růstu zahraničních zakázek je totiž více než dvojnásobné proti zakázkám domácím. Podniky proto dovážejí suroviny a komponenty na budoucí výrobu, a to hlavně pro export.
Zdá se, že účinek devizových intervencí rychle vyprchal v případě maloobchodních tržeb. Po listopadovém vzedmutí maloobchodní tržby v prosinci opět klesly a varují před stále slabou domácí poptávkou.
Celkový obrázek zatím naznačuje, že účinek devizových intervencí nelze přeceňovat. V obchodní aktivitě ve vztahu k zahraničí se sčítá s celkovým růstem zahraniční poptávky, který může být i výraznějším faktorem. Doma případný kladný účinek oslabení koruny na počty pracovních míst, průměrné mzdy atd. může být viditelný nejdříve až v létě. I tak bude těžké jej odlišit od efektu celkového oživení ekonomiky v zahraničí. V otázce devizových intervencí a oslabení koruny tak zatím asi nezbývá než věřit obhajobě a argumentaci samotné centrální banky.
Petr Hlinomaz