Rozhovor – Rozhodnutí o dostavbě třetího a čtvrtého bloku Jaderné elektrárny Temelín bude minimálně o rok odloženo, ale podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové je jenom jediný důvod, proč by dostavba Temelína ztratila smysl.

„Viděla bych jenom jeden jediný, totiž to, že lidé v České republice by tu stavbu neakceptovali,“ uvedla Dana Drábová v rozhovoru pro Insider a Český rozhlas Plus.

To, že bude konečné rozhodnutí v temelínském tendru odloženo, jak dnes v týdeníku Euro oznámil ředitel divize strategie ČEZ Pavel Cyrani, Drábová očekávala.

„Samotný tendr nabral několikaměsíční zpoždění. Zejména kvůli tomu, že investor se zcela legitimně snaží vyjednat co nejlepší podmínky a že ti, kdo se o stavbu ucházejí, se stejně legitimně snaží tomuto vyjednávání nikoli bránit, ale také si ze své strany vyjednat co nejlepší podmínky,“ řekla.

Insider: Dnes se stalo oblíbeným tématem hovořit o soumraku atomových elektráren. V tom smyslu se vyslovili třeba autoři „Průběžné zprávy o stavu jaderného průmyslu“ pro rok 2013. Jaké jsou důvody, proč Temelín dostavět?

Dana Drábová: Ekonomicky – nechci se do toho pouštět, každý jsme odborník na něco – ale ekonomicky si pořád musíme uvědomovat, že plánujeme investici s životností přinejmenším 60 let. Musíme i v tomto nepředvídatelném světě brát v úvahu ten parametr, že když se Temelín 3, 4 postaví, v roce 2080 tady pořád ještě bude zdroj, který bude schopen pokrýt zhruba dvacet procent spotřeby České republiky. Kde budou všechny jiné zdroje?

Insider: Například by na polích mohly zůstat solární panely, jenom se vymění za nové.

Dana Drábová: Ano, životnost solárních panelů se předpokládá nějakých pětadvacet let a pozemek, jestliže už jednou byl pro tento účel použit, je znovu využitelný a také technologie obnovitelných zdrojů se jistě budou vyvíjet. Jen doufejme, že na nás rychle nepřijde situace, že bychom museli rychle zvažovat otázky potravinové soběstačnosti. Ano, ale všechny odhady od seriózních institucí, a vůbec nemusí být příznivci nebo odpůrci jaderné energetiky, ukazují, že obnovitelné zdroje, pokud nenastane nějaký průlom ve skladování elektřiny, stejně nebudou schopny kromě těch lokálních instalací hrát ve velké energetice významnější roli. Tak 15–20 procent.

280 miliard, když se nebude šetřit

Insider: Připomeňme, že cena za elektrárny Olkiluoto ve Finsku a Flamanville ve Francii dosáhla na 8,5 miliardy eur za reaktor o výkonu 1600 MW. Máme si z toho odnést poučení, podle kterého se za dva reaktory v novém Temelíně o celkovém výkonu 2000 MW nemá platit víc než 280 miliard korun?

Dana Drábová: Ten odhad je reálný, samozřejmě že život do toho vždy vnese nějaké korekce, ale směrem vzhůru by korekce neměla být nějak výrazná. Hodně bude záležet na tom, jak ten projekt bude takzvaně lokalizován. To znamená, do jaké míry budou české firmy schopny nabídnout domácí dodávky za patřičnou cenu a v patřičné kvalitě. Na tom se dá cena hodně optimalizovat. Na druhou stranu se dodavatel bude muset hodně dívat po kvalitě. Ukazují to i zkušenosti z Olkiluota. Areva viděla, že náklady rostou, a snažila se ušetřit na subdodávkách. Vždycky nebo skoro vždycky to vede k tomu, že se nakonec všechno prodraží, právě díky té požadované jaderné kvalitě, která je nakonec vymáhána.

Insider: Riziko pro cenu Temelína spočívá v tom, že tuzemské firmy nebudou schopny dodat dostatečně kvalitní komponenty?

Dana Drábová: Máme spoustu firem, a nemusím mluvit jen o těch nejznámějších, které se na světovém jaderném trhu uplatňují velmi kvalitními výrobky. Jde o to, aby ten, kdo stavbu bude řídit, si dokázal všechno poskládat a uhlídat, aby se poměr ceny a výkonu uplatňoval poctivě a s kritickým myšlením, aby se nerozhodovalo ve prospěch někoho třeba předem vybraného.

Základní zdroje jen s dotací

Insider: Komerční projekty atomových elektráren financují banky, které vycházejí z prognóz na cenu elektřiny v příštích desetiletích. Z těchto prognóz vyplývá, že se investice nemusí vrátit. Spojené státy právě z těchto důvodů slíbily elektrárně Vogtle finanční garanci, Velká Británie přislíbila elektrárně Hinkley Point dotaci na výkupní cenu. Dříve se elektrárny vyplácely i bez státních garancí?

Dana Drábová: Ve Spojených státech tomu tak bezesporu bylo, ale že by v ostatních částech světa elektrárny vznikaly a fungovaly bez státních zásahů, to je dost odvážné tvrzení. Elektřina má dvě velmi rozporuplné charakteristiky. Jednak je to komodita, jednak má charakter veřejného statku. Přijdou chvíle, kdy se stát musí rozhodnout, jak ten veřejný statek občanům zajistí.

Jaderné elektrárny jednou postavené mají výhodu velmi nízkých výrobních nákladů. Teď jde o to, za jak rozumnou cenu seženete peníze na investici. To se v posledních dvaceti pětadvaceti letech dramaticky změnilo. Finanční kruhy dostávají osypky, když přijde investor, že by chtěl investovat do jaderné elektrárny. To je dáno obecným trendem mít investice s co nejrychlejší návratností, prostě takové investice, které by rychle se měnícím managementům zajistily úspěšnost. To nemohou od atomové elektrárny ani náhodou čekat, tam je návratnost pětadvacet let.

Insider: Ani Temelín se neobejde bez státní záruky nebo něčeho podobného?

Dana Drábová: V Evropě není v této chvíli možné postavit žádný zdroj pro takzvané základní zatížení bez nějaké státní garance. To je dáno tím, že díky trhu, který je, řekněme, s přívlastkem, a to přívlastkem deformovaný, je cena silové elektřiny zhruba na čtyřiceti eurech za megawatthodinu. Nikdo nebude stavět nové zdroje jiné než dotované.

Petr Holub