Co víc tlačí evropskou ekonomiku kupředu? Sport, nebo zemědělství?

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
22. 6. 2014 16:32
Za HDP celé Evropské unie se sportovní sektor podílí dvěma procenty a pracuje v něm 4,5 milionu osob. Tedy 2,1 procenta pracovní síly v EU
Foto: Tomáš Kunc

Za kulisy událostí -Zlatá tretra v Ostravě, letní olympiáda v Londýně nebo hokejový šampionát, který se bude příští rok konat v Praze. Pro většinu veřejnosti jde o zábavné aktivity, podle Evropské komise o průmysl, který pomáhá tlačit ekonomiku Unie dopředu. Jak totiž Komise upozorňuje, sport má v jednotlivých národních ekonomikách podobný podíl na hrubém domácím produktu jako zemědělství, lesnictví a rybolov dohromady.

Na HDP celé Evropské unie se sportovní sektor podílí dvěma procenty a pracuje v něm 4,5 milionu osob. Tedy 2,1 procenta pracovní síly v EU. Na sport se navíc nabalují další odvětví jako textilní průmysl, stavebnictví nebo služby, ty se na evropské zaměstnanosti podílejí z dalších 2,8 desetiny procenta.

Největší ekonomický přínos má v rámci celého sektoru výroba zboží a poskytování služeb, které jsou pro sport nezbytné -  například bot, lyží, bruslí či závodních aut. V roce 2012 činila hrubá přidaná hodnota (neboli rozdíl mezi produkcí a spotřebou) v této oblasti 137 miliard eur.

Stejně tak jsou důležitá navazující odvětví, tedy média, reklama či turistika. Zde hrubá přidaná hodnota (GVA) představovala 108 miliard eur. Při samotných sportovních událostech vznikla GVA v hodnotě 49 miliard eur. Dohromady se tedy hrubá přidaná hodnota pohybovala na zhruba 3 procentech celkové částky v EU.

Zvláště odpůrci sportovních megaudálostí ale obvykle upozorňují na dvojsečnost těchto čísel. Peníze, které firmy či vlády investují do sportu, výstavby stadionů nebo rekonstrukci hotelů pro jednorázové návštěvníky, totiž následně chybí v jiných sektorech.

S podobnou kritikou se setkávají hlavně města, která pořádají olympijské hry. "Pravděpodobnost, že olympiáda skončí v deficitu, je stejná jako možnost, že muž porodí," řekl starosta Montrealu Jean Drapeauas předtím, než právě „jeho" letní olympiáda v roce 1976 skončila obří ztrátou. Montreal splácel dluh ve výši 1,5 miliardy dolarů třicet let, do Moskvy v roce 1980 přijelo čtyřikrát méně návštěvníků, než se čekalo, a například výsledkem olympiády ve francouzském Albertville v roce 1992 se stala ztráta 67 milionů dolarů. Průměrný dluh na obyvatele činil po skončení her 2400 dolarů.

Tereza Holanová

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy