Byznys – Přestávka mezi letním a podzimním zasedáním bankovní rady ČNB je tak dlouhá, že spekulací, co bude s úrokovými sazbami, se tentokrát urodí víc než hroznů na moravských vinicích. Přitom je zřejmé, že do 27. září (to se sejdou centrální bankéři) se odehraje víc akcí, které mohou cenu peněz (nastavení sazeb) ovlivnit.

ČNB ve své ekonomické prognóze naznačuje, že příčinou poklesu výkonnosti tuzemské ekonomiky je hlavně reakce na nejistý vývoj v eurozóně a konsolidace českého státního rozpočtu. Pakliže je to pravda, pak ale ani další snížení základních úrokových sazeb nepomůže.

Připomeňme, že ČNB aktuálně nastavila dvoutýdenní Repo sazbu na 0,5 %. Někteří členové bankovní rady už pouštějí do éteru náznaky, z nichž lze tušit, že tábor zastánců dalšího poklesu roste. Totéž začínají předpokládat trhy.

Evidentní je, že do září lze očekávat další zhoršení prognózy ČNB pro vývoj tuzemského HDP v roce 2012.  Jestliže aktuální odhady hovoří o meziročním poklesu české ekonomiky o -0,9 %, pak zářijová prognóza posune celkový pokles nejspíš pod jedno procento.

Příčiny recese budou ale zachovány. Stojí tak trochu mimo sféru působnosti české centrální banky. ČNB může mnohé, ale přemluvit domácnosti k utrácení jen těžko. A hospodářství trpí právě poklesem domácí poptávky. Lidé jsou mnohem opatrnější ve výdajích nejen kvůli rostoucím daním a stagnující nezaměstnanosti, ale také v obavách z vývoje eurozóny a jejího přežití.

Státní spotřeba pak klesá vlivem úsporných opatření. Ekonomiku táhne jen export.

Stejně jako nemá ČNB nástroj na pesimismus domácností, nezmůže nic ani s administrativními restrikcemi státu. V takové situaci pokles úrokových sazeb nemůže mít asi nějakou výraznou účinnost, navíc při již tak nízkých hodnotách úrokových sazeb.

A doplňme ještě, že podzimní jednání bankovního výboru ČNB se bude konat dávno poté, co budou známy závěry summitu EU (kolem 11. 9.). Právě jeho úspěch či krach mohou ovlivnit výše zmíněné faktory poklesu české ekonomiky výrazněji než centrální bankéři.