Za kulisy událostí - Centrální banka připravuje speciální tým dvaceti až třiceti lidí – budou mít za úkol řešit problémy v bankách a ostatních finančních ústavech. Hlasy z kuloárů banky o novém týmu v nadsázce hovoří jako o „finanční zásahovce“. Ta začne obratem prověřovat nesrovnalosti, které banka zjistí při běžné kontrole. K tomuto kroku přivedly ČNB obavy z toho, že by zahraniční matky mohly začít v blízké budoucnosti ze ziskových českých bank stahovat peníze. A banka se bojí, že tyto transakce nebude stíhat kontrolovat.
Kvůli problémům s kampeličkami totiž ČNB chybějí lidé. Záložny, přestože se podílejí na finančním sektoru ani ne jedním procentem, na sebe stahují stále větší počet pracovníků dohledu. V loňském roce provedla ČNB přímo v bankách a družstevních záložnách dvanáct kontrol.
Odlivu zisků z českých bank do ciziny se ČNB obává proto, že zahraniční matkám se v poslední době zejména v zemích východní Evropy (kromě Česka) příliš nedaří. Mohly by si pak chtít hojit své ztráty na tuzemských dcerách. Ty přitom jen za loňský rok poslaly svým vlastníkům do zahraničí 29 miliard korun – jde o Českou spořitelnu, ČSOB, Komerční banku, Raiffeisenbank a UniCredit.
„Tato úvaha je z jejich pohledu naprosto logická. Východoevropský region s výjimkou Česka totiž v poslední době ztratil lesk,“ komentuje obavy centrální banky David Marek, hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte. Kontroloři z pražských Příkopů se tak musí připravit na to, že jim zřejmě významně přibude práce.
Aktuálně pracuje pro centrální banku téměř čtrnáct set zaměstnanců, kolik pracovníků z nich připadá na kontrolu finančních ústavů, ČNB nesdělila a podrobnější členění neuvádí ani ve své výroční zprávě.
Ani k počtu lidí, které hledá, a náplni jejich činnosti nechtěla být ČNB konkrétnější. Nicméně navyšování počtu kontrolorů potvrdil tiskový mluvčí banky Tomáš Zimmermann. „ČNB v současné době navyšuje počet zaměstnanců dohledu nad finančním trhem,“ uvedl. Podle webu ČNB, na kterém visí celá řada pracovních nabídek, by mělo jít například o odborníky z oblasti pojišťovnictví či tržních rizik. ČNB odmítla sdělit, kolik bude navýšení počtu pracovníků stát.
Podle ekonomů je snaha banky v pořádku. Aby dokázala transakce mezi dcerami a matkami hlídat, potřebuje na to mít odpovídající vybavení a také kvalitní lidi. Banky totiž mají celou řadu více či méně viditelných způsobů, jak zisky do zahraničí vyvést. Kromě těch, které jsou snadno dohledatelné, jako je výplata dividend, se mohou zahraniční vlastníci pokusit vyvést peníze například prostřednictvím úvěrů.
Hůře se také hlídají služby, které si české banky kupují od svých matek. „Pokud jsou oceněny obvyklými tržními cenami, tak je všechno O. K.,“ říká ekonom Marek. Problém nastává, když se ceny těchto služeb nadsadí. Tímto způsobem si pak zahraniční matky mohou také nějaké peníze z českých bank stáhnout.
Podle mluvčího Zimmermanna má ČNB páky na to, jak odlivu zabránit. „Banky nám například musí předem oznamovat toky peněz do zahraničních matek, které by výrazně ovlivnily objem napůjčovaných peněz, které jim poskytly.“
Domácí bankovní domy jsou pro své matky stále více nepostradatelným zdrojem zisku. Například loni byl zisk České spořitelny osmkrát větší než u celé skupiny Erste. ČSOB loni přispěla svým ziskem ve výši téměř čtrnácti miliard korun na téměř polovinu celkového zisku jejího vlastníka, belgické skupiny KBC.
Zatímco velké bankovní skupiny silně zasáhla ekonomická krize, českých bank se dotkla minimálně. Neinvestovaly totiž peníze svých klientů do rizikových cenných papírů, a nemusely tak, až na výjimky, odepisovat téměř žádné ztráty. Letos se jim ale nedařilo tak dobře jako loni. V meziročním srovnání vydělaly za první polovinu letošního roku o miliardu a půl méně, což byl nejhorší výsledek od roku 2011. Mohou za to dlouhodobě nízké úrokové sazby a klesající poptávka firem po nových úvěrech.
Radek Bednařík
