Rozhovor – Už jen při vyslovení názvu ostrovního státu Island naskakuje leteckému meteorologovi Petru Dvořákovi husí kůže. „Jde o nádherný kus země, ale meteorologa bych tam nechtěl dělat ani za nic. Pro letecký provoz najdete jen těžko složitější klimatické podmínky. Oblohu bez mráčku střídá do deseti minut prudký liják – počasí se mění několikrát za hodinu, tam se snad ani nedá předpovídat.“
A přesně do tohoto místa střetu teplého Golfského proudu s vodami Severního ledového oceánu odlétají příští rok čeští letci se stíhačkami JAS-39 Gripen. Dnes o této islandské misi – vzdušné ochraně zakládajícího člena NATO – jedná mimo jiné v přítomnosti premiéra v demisi Jiřího Rusnoka armádní velitelské shromáždění při plánování vojenských operací na příští rok.
Martin Nezbeda, velitel 21. křídla letecké základny v Čáslavi, přesto říká, že na drsné klimatické, ale i geologické podmínky Islandu je se svými lidmi připraven. „Vzhledem ke specifičnosti ochrany tohoto dosti vzdáleného státu nás samozřejmě ještě čeká i specifický trénink přežití v horách, ale i na vlnách oceánu – to pro případ letecké nehody. Náhodě neponecháváme ani ty nejmenší detaily.“
Insider: Máte za sebou už několik misí v ochraně pobaltských států. V čem je ta islandská odlišná?
Martin Nezbeda: Bez zkušeností v leteckých operacích nad hladinou moře nejsme, ale nad Islandem a jeho výsostnými vodami to bude přece jen poněkud složitější a jiné. V tomto případě je podle mne ještě více akcentována schopnost i vůle Severoatlantické aliance chránit vzdušný prostor států, které nemají vlastní letectvo. A pro nás je to jiné i tím, že budeme s gripeny působit v prostoru, který je mimo dosah jejich doletu. A to i s přídavnými nádržemi.
Že se ptám – a jak tedy na Island dolétnete?
M. N.: Možností je několik. Část našich pilotů už je vycvičena k tankování za letu a my bychom to při přeletu na Island a zpět rádi využili. Počítáme se čtyřmi až šesti gripeny. Pracujeme ovšem i se záložní variantou: pak bychom letěli s přídavnými nádržemi s mezipřistáním buď ve Skotsku, anebo Norsku. Působit budeme na někdejší základně US Air Force na Islandu, kterou Američané před několika lety opustili.
Co vlastně tato obtížná a dost možná i riskantní akce znamená pro vaše lidi a možná i techniku?
M. N.: Nevím jak pro velení NATO či jeho členské země, my to ale bereme tak, že jsme solidní a schopný partner, na něhož se naši spojenci mohou – když potřebují pomoci – spolehnout.
Ještě k těm rizikům. Je ta mise riskantní? O vašich leteckých schopnostech nepochybuji. Avšak – a teď se ptám jen pro odlehčení rozhovoru a v nadsázce –, to abyste se teď učili i dobře plavat v oceánu, pokud by selhal letoun. Předpokládám tedy, že piloti budou létat v neoprenech a s nafukovacími čluny na palubě…
M. N.: S tím se počítá. Velká část prostoru, v němž se budeme se stíhačkami pohybovat, je nad oceánem, čímž jsou dána všechna specifika naší přípravy. Potřebnou výstroj a výzbroj na to máme a už teď na zvláštnosti vzdušné ochrany Islandu trénujeme – ať už jde o případnou katapultáž, či přežití na hladině oceánu v záchranném člunu. Ovšem i hornatá pevnina Islandu s ledovci, jezery a vulkány má pro vojenské piloty mnohá úskalí. Tamní krajina je od té české hodně odlišná a my s tím v přípravě samozřejmě počítáme.
A kdy budete mít Island na starosti?
M. N.: Aliance nás k ochraně Islandu pověřila v období od prvního září do konce příštího roku. Konkrétní termín pro naše nasazení však bude vybírat velení české armády.
Těšíte se na tuhle islandskou misi?
M. N.: Pokud budu vybrán, tak bych se jí rád zúčastnil. Pro každého pilota je vše nové zároveň i výzvou... i když s tím souvisí fůra práce navíc.
A kam vás mohou drsné klimatické podmínky ochrany Islandu posunout?
M. N.: Půjde o zcela novou zkušenost v oblasti mimo náš dolet. Ale i logistické zajištění této akce nebude jednoduché a bude v mnoha směrech nové. Tohle vše nám přináší jiné zkušenosti, a tedy i nabytí dalších cenných schopností.
Při ochraně pobaltských států vás občas testovali či monitorovali ruští vojenští piloti. Počítáte s něčím podobným?
M. N.: Jak bych to jen řekl... Pravděpodobně se opět setkáme s dálkovým letectvem některých nečlenských zemí NATO. Naše přítomnost na Islandu nebude mít ovšem jen vojenský charakter. Stejnou váhu či význam má pomoc dopravním letounům v nouzi, přičemž letecké koridory přímo nad Islandem či nedaleko od něj připomínají provozem dálnici o víkendu. V tamních podmínkách půjde dokonce o velmi významný úkol pro českou leteckou jednotku na Islandu. Na pomoc letounům v nouzi jsme mimochodem cvičeni a pravidelně ji poskytujeme i doma.
JAN GAZDÍK
