Za kulisy událostí - Ministerstvo zahraničí zařadilo na soupisku prodávaného majetku i českou ambasádu v Lucembursku. Nejde o jen tak nějakou budovu, vilu obýval v minulosti lucemburský expremiér a jeden z otců evropské společné měny Pierre Werner.
Úřad ministr Karel Schwarzenberg zavřel i přes protesty stovek z půldruhé tisícovky (1500 je celkový počet Čechů v zemi) krajanů v zemi ke konci loňského roku. Působení české diplomacie v lucemburském velkovévodství ale provázely nepromyšlené kroky, které stály desítky milionů.
Česko otevřelo svoje velvyslanectví v Lucemburku až v roce 2004, tedy když vstoupilo do Evropské unie. Na umístění ambasády si dalo záležet. Lucembursko je sice malá země, ale se silnými historickými vazbami s Českem - stačí zmínit královský rod Lucemburků. Navíc v zemi sídlí významné instituce Evropské unie, kam míří lidé ze všech zemí sedmadvacítky. Celkem v půlmilionovém velkovévodství žije asi 1500 Čechů.
Insider zjišťoval, kolik peněz do přechodného diplomatického působení v Lucembursku investoval český stát. Už proto, že nejde o první krok ministerstva zahraničí, který budí podezření, že se se státními prostředky nenakládá promyšleně. Česká diplomacie například plánuje znovuotevřít zastupitelský úřad v jihoamerické Kolumbii, který před třemi lety uzavřel (rozhodnutí padlo za úřednické vlády Jana Kohouta).
„Budova (bývalého českého velvyslanectví v Lucembursku) byla zakoupena v roce 2003 za 69 000 000 Kč,“ uvedlo tiskové oddělení ministerstva zahraničí. Nerozlišilo však, zda se jedná o cenu včetně pozemku, nebo bez něj.
Už dva roky po koupi prošel objekt rozsáhlou rekonstrukcí, která trvala rok (2005-2006). „Celkové náklady na rekonstrukci činily 62 187 000,“ dodalo ministerstvo zahraničí.
Nyní se ambasáda v Lucemburku prodává za necelých 98 milionů, za pozemek požaduje Česko dalších 25 milionů korun.
Koupi vily dojednával ještě prezident Václav Havel, otevřel ji však až Václav Klaus v roce 2006. Zrušení úřadu přišlo po šesti letech. Lucemburk je první destinací v Evropské unii, kterou česká diplomacie opustila.
Rušení ambasád ministr zahraničí Karel Schwarzenberg zdůvodňuje úsporami, dříve se ale týkalo spíš velvyslanectví v dalekých zemích, především v Africe či Jižní Americe.
Česká diplomacie se snaží na prodeji diplomatických budov utržit peníze hlavně na výstavbu nových ambasád v USA a v Německu. Sto milionů získala například za prodej bytového komplexu v Berlíně.
Rušení ambasád dlouhodobě kritizuje opozice. „Je to důkaz dlouholetého nekoncepčního přístupu ministerstva zahraničí. Zahraniční výbor sněmovny několikrát upozorňoval na nutnost zpracování koncepce sítě zastupitelských úřadů, bohužel neúspěšně,“ řekl Insideru místopředseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) ke zrušení ambasády v Lucemburku.
Konec ambasády znamená komplikace pro Čechy, kteří v Lucembursku žijí. Záležitosti týkající se domoviny si nyní musí vyřizovat v Bruselu vzdáleném od Lucemburku 200 kilometrů.
Především na časové investice a cestování do Bruselu kvůli úředním záležitostem si nyní stěžuje artdirector významného lucemburského vydavatelství a předseda českého krajanského sdružení v zemi Patrik Bitomský. Připomíná ale i kulturní cenu budovy, která je nyní na prodej.
„Češi byli na své sídlo v Lucemburku hrdí. To, že byla vila Česku nabídnuta k prodeji, bylo i symbolické gesto, vzhledem k tomu, co pro Lucemburčany znamená. A my ho teď prodáme?“ řekl Insideru Bitomský, který také zorganizoval petici proti rušení ambasády. Získal nakonec stovky podpisů.
„S ohledem na stále rostoucí trh nemovitostí v Lucembursku představovalo vlastnictví domu Pierra Wernera navíc výhodnou investici a bylo možné dům pronajmout, nebo jinak využít,“ dodal Bitomský.
Tereza Šídlová
