Byznys – Zdejší průmysl v konkurenci ostatních východoevropských zemí ztrácí. Nepříznivou zprávu nemůže zakrýt ani optimistická předpověď ekonomického růstu za 2. čtvrtletí.
Sázka na jistotu
Za minulý rok a první polovinu roku 2013 oslabil výkon tuzemského průmyslu o 3,6 procenta. Neobvykle špatnému výsledku se blíží pouze Bulharsko, Slovinsko a Maďarsko, kde průmyslový sektor oslabil o 1–2 procenta. U ostatních postkomunistických členů Evropské unie průmysl posiluje, v Litvě, na Slovensku a v Rumunsku o deset procent, případně ještě o víc. Údaje zveřejnil Eurostat.
Všech deset nových členských států z Východu závisí na průmyslu víc než ostatní členové EU, kde větší část HDP tvoří domácí spotřeba, stavebnictví a služby. Na zahraničních investicích do průmyslu totiž založily svůj ekonomický růst po vstupu do EU v roce 2004, resp. 2006. Do nástupu krize jejich průmyslová produkce vyrostla o 20–40 procent. Česko v té době patřilo mezi nejúspěšnější společně s Estonskem, Bulharskem a Polskem.
Zásluhou zahraničních investic rostl východoevropský průmysl dvojnásobným tempem než průmyslový lídr Evropy Německo.
Pak přišla krize
Krize po roce 2008 ukázala, jak přesně kopíruje objem východoevropské výroby vývoj německého průmyslu. Pokles německé produkce během finanční krize, oživení v letech 2010–11 a současné zpomalení kopírovaly ve větší či menší míře všechny východní státy.
Právě v té době začaly zdejší průmyslové podniky ve srovnání s okolní konkurencí ztrácet. Oblíbeným cílem zahraničních investorů se staly Polsko, Slovensko a Rumunsko, kde průmyslový výkon překonal předkrizovou úroveň víc než o pětinu. Česko se naopak dostalo mezi čtyři země, kde průmysl dosud nedosáhl předkrizové úrovně roku 2007. Zdejší produkce zaostává proti předkrizovému období o šest procent, přitom v úplně nejhorším Bulharsku o dvanáct procent.
Česko dokonce začalo ztrácet na Německo, které úroveň své předkrizové produkce aspoň vyrovnalo.
HDP roste, průmysl klesá
Důvodem většího zájmu cizích investorů o ostatní východoevropské země nejsou zdejší mzdy, které nadále dosahují pouze třetiny platů v Německu. Za posledních osm let vyrostly mzdové náklady v Česku o 13 procent a kopírovaly průměrný růst v EU. Ve všech postkomunistických státech přitom rostly mzdové náklady rychleji.
Pravděpodobnějším důvodem nižšího zájmu o Českou republiku je mimořádná politická nestabilita. Přímé zahraniční investice zajišťují firmy, které se v Česku usadily před krizí a dnes reinvestují svůj zisk. Zpráva České národní banky přitom upozornila, že cizí investice, které se držely rok a půl na úrovni 30–60 miliard za čtvrtletí, poklesly ve druhém čtvrtletí 2013 na deset miliard. Odliv dividend přitom loňskou úroveň překračuje.
Údaje o průmyslu mohou zpochybnit dobrý výsledek hrubého domácího produktu za druhé čtvrtletí, který se po roce a půl trvajícím poklesu zlepšil o 0,7 procenta, tedy dvojnásobným tempem než v celé Evropské unii.
V samotném průmyslu se ovšem evropské oživení zatím nepromítlo. Evropská unie vyrobila ve druhém čtvrtletí o 0,6 procenta víc než v předchozím čtvrtletí, Česká republika naopak o 0,9 procenta méně. Ze zkušeností východní Evropy v uplynulých letech přitom vyplývá, že bez průmyslového oživení nemá na trvalý růst šanci ani celá ekonomika.
Petr Holub
