Analýza - Česko se blíží k problémovým zemím jižního křídla Evropské unie. Tyto země mají společnou zpomalující ekonomiku, rychlý růst státního dluhu a špatné vyhlídky do budoucnosti.
Sedmé místo od konce
Česko se loni zařadilo k deseti evropským zemím, které měly na trhu práce největší problémy. Předloni v prosinci dosahovala nezaměstnanost 6,7 procenta, loni to už bylo 7,5 procenta. Dnes o tom informoval Eurostat.
Pouze pět zemí zažilo výrazně vyšší růst nezaměstnanosti. Podle očekávání jde o Itálii, Portugalsko, Španělsko, Kypr a Řecko. Česko patří spolu s dalšími středoevropskými ekonomikami do druhé nejhorší skupiny.
Údaje o nezaměstnanosti jsou jen dalším potvrzením negativního vývoje u jiných rozměrů ekonomického života. Mezi šestým a osmým místem od konce se v evropské bilanci Česko objevuje také podle HDP, který mapuje celkový ekonomický výkon, v soukromé spotřebě, ve výkonu průmyslového sektoru a v průzkumech nálady mezi podnikateli a spotřebiteli.
Zatím bez katastrofy
Kromě pěti středomořských zemí a Česka se přitom mezi nejhoršími deseti členskými státy EU vždy objevuje už jenom Slovinsko. Zatím však Češi nemají v žádném z parametrů katastrofální výsledek. Případ nezaměstnanosti ukazuje, že se jenom rychle zhoršuje dosavadní dobrá pozice.
Z důležitých parametrů obstojí Česko v Evropě jen v objemu investic. Ten sice koncem minulého roku také klesal o tři procenta. Polovina evropských zemí na tom však byla ještě hůře.
Nečekaný efekt úsporné cesty
Pokles ekonomického výkonu přičítají ekonomové včetně guvernéra ČNB Miroslava Singera úsporám, které zahájila v roce 2010 vláda, od níž se inspirovaly domácnosti. Výpadek soukromé spotřeby obvykle není možné nahradit přebytky zahraničního obchodu a loni se to nepodařilo ani v České republice.
Vláda své úspory zdůvodnila tím, že chce zachránit státní rozpočet před dluhovou pastí a celou společnost před „řeckou cestou“. Údaje Eurostatu připomínají, že se nepodařilo dosáhnout ani tohoto cíle. Loni ve třetím čtvrtletí rostl státní dluh České republiky meziročně sedmým nejrychlejším tempem v Evropě a zvýšil se o víc než pět procent HDP. V té době vláda do dluhu ještě nezapočetla náklady na církevní restituce ve výši 1,5 procenta HDP.
Státní dluh Česka vyrostl o vyšší částku, než ukazují údaje o státním deficitu. V Česku totiž loni poklesl celkový ekonomický výkon (HDP), a státní dluh proto ve srovnání s ním vyrostl rychleji.
Levné půjčky
Ministerstvo financí už dříve upozornilo, že si půjčuje vyšší částky, aby využilo výhodnou úrokovou sazbu, za kterou dnes investoři kupují české dluhopisy. K nízkým úrokům přispěla i Česká národní banka, která stanovila pro půjčky na mezibankovním trhu nulovou sazbu a dostala se tak o tři čtvrtě procenta pod základní sazbu Evropské centrální banky.
Nízké úroky u státních dluhopisů jsou dnes klíčovým argumentem na obhajobu vládní úsporné politiky. Koncem minulého roku Česko prodávalo desetileté dluhopisy s úrokem 2,12 procenta, a obsadilo tak jedenácté místo v Evropě, těsně za Belgií a Francií. Za poslední rok ztratilo pouze jednu pozici, když si koncem roku 2012 půjčovali za vyšší úrok i Belgičané.
Petr Holub
