Byznys – Výrobce baget Crocodille uvažuje o vstupu na čínský trh. „Ve střednědobé perspektivě vidíme na čínském trhu velký potenciál pro náš koncept rychlého občerstvení Bageterie Boulevard. Umístění našich bageterií si umíme představit zejména v obchodních centrech rychle rostoucích metropolí, jako je Kanton, Šen-čen, Hongkong, Peking a Šanghaj,“ prohlašuje Petr Cichoň, majitel pražské firmy Crocodille. Proto se tento týden vydal do Číny jako člen delegace podnikatelů s ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem a přivezl ukázat zájemcům i vzorky svých výrobků.
Bageterie Boulevard jsou franšízou, jednotlivé prodejny tedy patří různým majitelům a firma Crocodille dodává know-how, reklamu a spolupráci na dodávkách surovin. Kromě Bageterií Boulevard uvažuje Crocodille také o vývozu svých hluboce zmražených hotových výrobků do Číny. S podobným konceptem už společnost prorazila v Rusku. V Číně je u rostoucí střední třídy – podle posledních odhadů jde až o čtyři sta milionů lidí – zájem o evropské jídlo a působí zde už několik velkých západních řetězců s rychlým občerstvením, jako například KFC nebo Pizza Hut.
Pomoc při otevření nebe
„Růst čínské ekonomiky a konkurenceschopnost místních výrobců nabírá až hrozivé tempo a obecně mám trochu obavy, že nám Evropanům bude zbývat jediný dlouhodobý exportní artikl a tím je náš evropský životní styl zahrnující mimo jiné i evropské jídlo a kulturu, jež je stále více atraktivní pro nově nastupující mladou generaci,“ tvrdí Cichoň.
Češi se ale do Číny snaží vyvážet i vyspělé technologie nebo licence na už hotové výrobky. V doprovodu ministra Mládka, který se snaží podpořit české podnikatele, je například zástupce firmy Tatra Trucks nebo společnosti Škoda JS. Škodovka se zde uchází o zakázku na výrobu kontejnerů pro vyhořelé palivo z jaderných elektráren. Do Číny se snaží proniknout také Leoš Novotný, provozovatel vlaků Leo Express, který by zde rád prodal franšízu na provozování svého konceptu vlakové dopravy. Nejlépe v okolí některého z velkých měst, například Šanghaje.
Češi by se rádi prosadili v nejlidnatější zemi světa rovněž s ultralehkými letadly, v jejichž výrobě je Česká republika světovou velmocí. Peking totiž postupně uvolňuje letecký prostor pro létání soukromých letadel v malých výškách, kde je možné využít právě tyto stroje.
„Jde o něco podobného, co kdysi probíhalo v Česku. Čína má podobnou historickou zkušenost, a tak jí nabízíme pomoc v této oblasti,“ říká Jan Fridrich, viceprezident Letecké amatérské asociace České republiky. Nejde jen o pravidla létání, ale také o certifikáty pro provoz malých letadel. Bez takového certifikátu totiž ve většině zemí nesmí letadlo létat.
„Je tu snaha o domluvu, aby Číňané uznávali české certifikáty pro malá letadla,“ dodává Fridrich. Českým výrobcům by to pak usnadnilo export na tamní trh. O ten má zájem přes deset českých firem a vzniklo sdružení AZ řešení, které nabízí Číně vše od pomoci s přípravou pravidel pro provoz malých letounů přes výcvik pilotů až po vybavení letišť.
Milion textových zpráv
Zatím největší českou firmou v Číně je spolu s mladoboleslavskou automobilkou Škoda Auto (jejíž vozy se zde vyrábějí) finanční skupina PPF. Konkrétně jde o její splátkovou společnost Home Credit.
V současnosti působí Home Credit ve dvanácti čínských provinciích a dvou velkých městech se statusem provincie. Firma chce – poté, co na konci loňského roku uvolnila pravidla pro podnikání v této oblasti – letos začít působit v několika dalších provinciích.
Do kterých jmenovitě, to nechtějí zatím v obavě před konkurencí představitelé PPF prozradit. V Číně konkurují Home Creditu například firmy, v nichž mají podíl tamní finanční domy Bank of Beijing nebo Bank of China.
V současnosti Home Credit nabízí své úvěry na spotřební zboží na 28 tisících prodejních míst v Číně, má zde 16 tisíc zaměstnanců, do konce roku by jejich počet měl vzrůst na dvacet tisíc. Každý měsíc posílá firma přes milion SMS, které upozorňují zákazníky na blížící se splátku úvěru nebo upomínají na nedoplatky.
Obchodní deficit s Čínou
Největším problémem česko-čínských hospodářských vztahů zůstává obrovský deficit ve vzájemném obchodě na české straně. Saldo je způsobeno mimo jiné ztíženým přístupem českých subjektů na tamní trh. Podle ČSÚ dosáhl loni dovoz z Číny hodnoty zhruba 302 miliard korun. Naopak do Číny bylo z ČR vyvezeno zboží za 37,5 miliardy korun.
Marek Hudema
