Zahraničí – Šedesát osm let po kapitulaci nacistického Německa zazvonila německá policie u dveří Hanse Lipschise, aby ho odvedla do vězení. Našla starého muže – je mu už 93 let.
V mládí pracoval v koncentračním táboře Osvětim. Buď jako dozorce (což tvrdí úřady), nebo jako kuchař (verze podezřelého).
Archivy mluví jasně, která ze dvou verzí je správná. Stařec původem z Litvy fakta buď záměrně zamlčuje, nebo si na ně už nevzpomíná.
Jisté je, že se dřív jmenoval Antanas Lipsys. A že po roce 1940 odmítl žít v rodné zemi, aby mu nevládli bolševici. A protože byl litevským Němcem, mohl přesídlit "heim ins Reich".
Rodina, od nynějška už Lipschisová, skončí v přesidlovacím táboře. Mladý Hans se následně hlásí k Waffen-SS. Je přijat – elitní oddíly zrovna shánějí personál, který by nasadily v právě budovaných koncentračních táborech. Dostane se do Birkenau.
Podle nalezených dokumentů pak Lipschis slouží v „ SS – zájmové oblasti Osvětim“ (oficiální název), a to zprvu jako dozorce a potom – nejdříve od září 1943 – v oddělení zásobování, kde mimo jiné dohlíží na stravování členů SS.
Ještě 1. ledna 1945 je na seznamu zaměstnanců Osvětimi.
Nebýt informace, kterou před měsícem zveřejnil úřad pro objasňování nacistických zločinů v Ludwigsburgu, žil by Hans Lipschis dost možná dál v klidu v jednom malém městečku v Bádensku-Württembersku.
Redaktorům týdeníku Welt am Sonntag se však dostal do rukou seznam, podle nějž i 70 let po válce stále žije 50 bývalých dozorců z Osvětimi. Jedním z nich je i Lipschis, jehož jméno Středisko Simona Wiesenthala právě zařadilo na svůj seznam 10 nejhledanějších nacistických zločinců.
Starce novináři objeví za dva dny – ani ne 100 kilometrů od Ludwigsburgu.
Najdou jeho dům, zazvoní. "Dobrý den, můžeme mluvit s panem Lipschisem?" zeptají se starší dámy, která jim přijde otevřít.
"Byl jste v Osvětimi?" položí pak bělovlasému muži v pokoji stěžejní otázku.
"Ano."
"Jako co?"
"Jako kuchař."
"Jako kuchař?
"Ano, jako kuchař, celou dobu."
"Vařil jste pro vězně, nebo pro personál?"
"Pro personál."
"Zažil jste, co se v Osvětimi dělo?"
"Ne."
Rozhovor redaktorů Welt am Sonntag trval 20 minut. Příběh, který pak týdeník zveřejnil, vzbudil pozornost v Německu i mimo něj.
Postupně vyšlo najevo, že německé státní zastupitelství se případem Lipschis zabývá od roku 2012. Kvůli podezření z podílu na vraždách v zařízení, které je už skoro 70 let synonymem nacistických hrůz.
Pro Hanse Lipschise si policie přesto přišla až teď. Kvůli medializaci kauzy prý hrozilo, že by mohl prchnout ze země, jeho dcera žije v Americe.
V USA žil mimochodem skoro 30 let i sám Hans Lipschis. V roce 1983 ho ale americké úřady vyhostily. Zjistily totiž, že zatajil svou minulost v SS. Přesto ho Němci nechali prožít dalších 30 let klidného důchodu ve Spolkové republice.
Zuzana Kleknerová
