Objev dne – Před Českou republikou se na příštích sedm let opět rýsuje budoucnost štědrá na evropské dotace. Podle konečné verze evropského rozpočtu 2014–2020 získá v dotacích pátou nejvyšší částku ze všech evropských zemí.
Celkem půjde o 23,1 miliardy eur, a Česko tedy může v každém roce ze sedmiletého období počítat s příspěvkem přes osmdesát miliard korun.
Insider získal tato data z dosud neoficiální verze návrhu Evropské komise. Brusel je nechce zveřejnit, dokud návrh dotací neprojedná Evropský parlament.
Opět v roli premiantů
Definitivní verze evropského rozpočtu ukazuje, že tuzemští vyjednavači koncem minulého roku uspěli, i když se přípěvek Bruselu na tuzemské investice snížil oproti období 2007–2013 o tři a půl miliardy eur.
Přesto jde o částku, se kterou nemohou ani vzdáleně soutěžit vyspělé západní země. Horší bilanci má také většina států, které se staly členy EU po roce 2004.
V celkovém objemu dotací budou v letech 2014–2020 před Českou republikou pouze velké země, konkrétně Polsko, Itálie, Španělsko a Rumunsko. Proti současnému rozpočtovému období tak Čechy předstihnou pouze Rumuni.
Skoro jako za Paroubka
Dílčí ústup z dotační slávy je možné ilustrovat na přehledu, který ukazuje, kolik jednotlivé členské státy dostanou v přepočtu na jednoho obyvatele.
Vyjednavači premiéra Petra Nečase se nemohou chlubit tím, čím jejich předchůdci ve službách Jiřího Paroubka. Expremiér Paroubek dodnes připomíná, že se mu podařilo získat pro rozpočtové období 2007–2013 největší dotaci na občana. Na jednoho Čecha připadalo 2611 eur, tedy přes 60 tisíc korun.
V rozpočtu na léta 2014–2020 je už na jednoho Čecha rezervováno pouze 2202 eur. Vyšší dotaci na občana dostanou všechny pobaltské státy, Slovensko a Maďarsko.
Experti tvrdí, že snížení dotace nemusí Čechy tolik mrzet. „Dosud jsme se snažili získat co nejvíce peněz, ale neuměli jsme je dobře využít. Proto můžeme i s menším objemem financí dosáhnout víc,“ míní Lukáš Wagenknecht z nevládní společnosti Good Governance.
Mimo eurozónu a příliš bohatí
Třináctiprocentní pokles dotací pro Česko je výrazný, přesto není v Evropě nejhlubší. Větší propad, přes dvacet procent, zaznamenaly Slovinsko a východní Německo, které mají s Českem společnou ekonomickou výkonnost přes 80 procent evropského průměru.
Vysvětlením propadu dotací pro Česko tedy není třeba hypotéza, že Brusel škrtal po zkušenostech se zdejšími korupčními skandály.
Dotace se významněji zvyšovala pouze státům, jejichž ekonomická výkonnost nepřesahuje 70 procent evropského průměru. Výjimkou je pouze Slovensko, jehož HDP se blíží 75 procentům. Přitom právě Slováci dostávají spolu s Estonci nejvyšší dotaci na hlavu, o čtvrtinu víc než Češi.
K tak dobrým dotačním vyhlídkám Slovenska a Estonska však přispěl fakt, že právě tyto země vstoupily v období krize do eurozóny, a Evropská komise jim dnes vyššími dotacemi splácí náklady na udržení společné měny.
Petr Holub
