Byznys - Podzimní oslabení koruny může mít pro českou ekonomiku důsledky, které Česká národní banka možná ani nezamýšlela. Díky slibu, že přinejmenším do konce roku bude držet kurz na úrovni 27 korun za euro, zaznamenávají české banky větší zájem o úvěry v cizí měně. Ty nyní tvoří více než šestinu všech půjčených peněz, což je nejvíc od roku 2002. Nejčastěji jde o euro.
Pro české firmy totiž za této situace může být výhodné zadlužit se v jiné než v české měně. Po ukončení intervencí centrální banky je podle analytiků prakticky jisté, že koruna posílí, a dluhy firmy přepočtené na korunu tak budou pro firmu menší.
Oslovení ekonomové to potvrzují. „Aktuální pravděpodobnost, že koruna bude výrazně oslabovat, je malá. Proto je úvěr v cizí měně bezpečnější než například před rokem,“ říká analytik GE Money Bank Filip Fyrbach.
Rostoucí zájem firem o nekorunové úvěry pozoruje také hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Podle něj to souvisí se snahou společností využít situace a výhodně se zajistit proti posílení koruny v budoucnu.
Že se po listopadovém zásahu ČNB na měnových trzích objem nekorunových úvěrů zvýšil, potvrzují i data centrální banky: v listopadu a prosinci vzrostly tyto půjčky meziročně o více než třicet procent. Částečný vliv mělo oslabení koruny, ale i po jeho odečtení růst v těchto měsících výrazně zrychlil. V současnosti mají české banky v cizí měně rozpůjčováno 451 miliard korun (16,5 miliardy eur).
Zájem o nekorunové úvěry začal výrazněji stoupat od vstupu Česka do Evropské unie. Ten přinesl zřetelný nárůst zahraničního obchodu, a tedy i příjmů exportérů. Pro firmy tak začalo být výhodné brát si půjčky v cizí měně, zejména v eurech, protože se pak nemusí starat o výkyvy kurzu. „Osmdesát procent našich tržeb je z exportu, takže je pro nás výhodné mít i úvěry ve stejné měně,“ potvrzuje Jiří Grund starší, spolumajitel textilní společnosti Grund.
Podle analytiků by i v budoucnosti měl podíl nekorunových úvěrů růst. „Patrně dále poroste podíl vývozů a dovozů na hrubém domácím produktu a to bude zvyšovat i objem finančních transakcí, které souvisí se zahraničním obchodem,“ domnívá se David Marek z Patria Finance.
Podle údajů ČNB mají v cizí měně, převážně v eurech, lidé u bank rozpůjčováno přes 450 miliard.
Nárůstu nekorunových úvěrů si všímá i ČNB. Podle vyjádření Tomáše Zimmermanna z tiskového odboru banky připadá přes polovinu těchto půjček v současnosti na firmy, které sídlí mimo Českou republiku. Mezi nimi ale mohou být i společnosti, které fungují v Česku, jenom jsou registrovány například z daňových důvodů v zahraničí. A podle ČNB stojí tato skupina klientů za nárůstem nekorunových půjček v posledních letech.
Podrobnější vysvětlení zatím ČNB nemá. „Rozklíčováním dat se zabýváme, takže činit závěry je předčasné. Podrobnější informace zveřejníme v červnové Zprávě o finanční stabilitě,“ říká Zimmermann.
Ekonomové vidí ještě další příčiny. Podle nich růst nekorunových úvěrů v českých bankách způsobuje přebírání financování v Česku působících firem od zahraničních bank. Zatímco před krizí si mnoho tuzemských podnikatelů půjčovalo přes své mateřské korporace v cizině, nyní si berou úvěry v cizích měnách v českých finančních domech.
Důvodem je jejich větší dostupnost – zatímco banky v Evropě kvůli problémům s kapitálem přitáhly úvěrové kohouty, největší tuzemské banky mají přebytek hotovosti a vidí v růstu půjček v eurech nebo dolarech jednu z příležitostí k úvěrovému růstu, který je hlavním zdrojem zisku. Trend potvrzuje Daniel Heler, člen představenstva České spořitelny.
„V posledním období zaznamenává nárůst strukturovaných exportních úvěrů nominovaných v eurech nebo dolarech. Rostoucí tendenci má i podíl českých bank na financování nemovitostí. Německé a irské banky, které původně tento byznys ovládaly, se z něho kvůli problémům v krizi stáhly a developeři je nahradili českými bankami,“ říká Heler.
Dalším příkladem může být včera oznámený úvěr České spořitelny britskému výrobci plastových nápojových kontejnerů Petainer Group na 15,4 milionu eur. Firma působí i v Česku, ale tyto peníze jsou určeny pro centrálu této společnosti ve Velké Británii a mají pomoci k rozšíření aktivit na evropském trhu.
David Marek, hlavní ekonom Patria Finance, zmiňuje ještě jednu příčinu, která mohla přispět k vyššímu růstu úvěrů v cizí měně v posledních dvou letech. Kvůli ekonomickým obtížím, které Česko trápily nepřetržitě od krize v roce 2009, rostly bankovní úvěry menším tempem než před krizí. Jejich růst se oživil až v druhé polovině loňského roku.
„České banky se tak ve snaze najít klienty, kterým by mohly půjčit své volné peníze a kteří by byli schopni vyhovět přísným kritériím, začaly více orientovat na zahraniční klientelu,“ hledá další možnou příčinu růstu cizoměnových úvěrů Marek.
Radek Bednařík
Olga Skalková
