Objev dne - I když Jiří Rusnok sestavuje novou prezidentovu vládu, aparát Poslanecké sněmovny začal pro všechny případy připravovat scénář pro situaci, že by poslancům ze dne na den skončil mandát. To znamená, že by v rychlém sledu událostí byla sněmovna rozpuštěna, což by otevřelo cestu k předčasným volbám.
V kanceláři sněmovního kancléře Petra Kynštetra tak má vzniknout jakýsi manuál, co dělat, kdyby zákonodárci dolní komory museli narychlo odevzdat poslanecké průkazy, karty opravňující ke vstupu do sněmovny nebo vrátit služební hardware.
„Vyvstává spousta otázek, nad kterými se nikdo nezamýšlel,“ vysvětluje požadavek na úředníky sněmovny předseda klubu komunistických poslanců Pavel Kováčik a obratem Insideru otázky vypočítává. „Kdo bude proplácet faktury, které do sněmovny budou nadále chodit? Poroste penále za nezaplacené účty, když se sněmovna uzavře?“
Pavel Kováčik byl ten, kdo na grémiu sněmovny logistický problém náhlého rozpuštění otevřel. Kancléř Petr Kynštetr prý – podle Kováčikova popisu – zareagoval větou, že by se sněmovna prakticky uzavřela.
„Jenže jsou tam praktické problémy,“ připomíná předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík. „Asi bychom museli vyklidit kanceláře, ubytovnu, a ti, kteří by byli znovu zvoleni, by se pak zase nastěhovali zpátky,“ zamýšlí se nad dopady ústavní situace, v níž by se ocitla sněmovna poprvé v historii.
Výsledkem zmíněného jednání sněmovního grémia pak bylo, že předsedkyně dolní komory Miroslava Němcová pověřila legislativní odbor i kancléře Kynštetra, aby připravili právní výklad této situace a k němu praktické provedení. Aby prověřili, zda by mohli mít „rozpuštění“ poslanci na nějakou přechodnou dobu do sněmovny dál přístup, kdo by zúřadoval účty, kdo z aparátu klubů by mohl ve sněmovně pracovat dál – a po jak dlouhou dobu.
Kynštetrův tým je patrně teprve na začátku práce poté, co jej o to předsedkyně sněmovny požádala. Na dotaz Insideru, který se pídil právě po detailech operace, totiž kancléř odpověděl jenom úředně formulovanou odpovědí, která zadání od předsedkyně nepotvrzuje. V současné době prý Poslanecká sněmovna dále pokračuje ve svém 6. volebním období, a tak „není tato záležitost aktuální. Žádný harmonogram jakéhosi postupu při rozpouštění Poslanecké sněmovny zpracováván není a nebyl.“
Upřesnil pouze, že na konci volebního období musí sněmovna vypořádat s poslanci „mnohé administrativní, finanční a hospodářské záležitosti“ a že pro tento případ vždy připravuje s předstihem dopis, kterým každého poslance informuje „o konkrétních krocích“.
Nicméně jak on, tak legislativa sněmovny by měli mít pro všechny případy jasno do půlky července, kdy má sněmovna hlasovat o svém rozpuštění. A to přes to, že podle nynějšího rozpoložení jednotlivých stran vypadá tento směr cesty k volbám jako neúspěšný.
Pokud by se však situace změnila a sněmovna si odhlasovala vlastní konec, byla by to situace, která v historii samostatné České republiky ještě nenastala.
Při řádném skončení volebního období totiž místo jedné poslanecké garnitury hned nastupuje další, z velké části staronová, aparát poslaneckých klubů pracuje dál (s výjimkou těch stran, které zcela propadly). To platí i pro jediný případ, kdy si sněmovna zvláštním zákonem zkrátila v roce 1998 volební období – skončilo totiž až „dnem voleb do Poslanecké sněmovny“ a termín byl znám měsíce dopředu.
Nyní se podle změny ústavy, která platí teprve od roku 2009, může sněmovna rozpustit ze dne na den – a do 60 dnů se konají nové volby.
Po tu dobu ale nedisponuje nikdo z poslanců mandátem a do budovy sněmovny by teoreticky přístup mít ani neměli.
Jan Němec
