Zahraničí - Pokud Česko jednoho dne vstoupí do Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), může do tohoto záchranného fondu EU postupně vložit až 350 miliard korun (zhruba 13,8 miliardy eur).
Odpovídá to necelým dvěma procentům plánovaného objemu fondu, do kterého budou platit veliké sumy především silné ekonomiky eurozóny včetně italské a španělské, jež bojují s vysokým zadlužením.
Na oplátku může Česko z fondu v případě, že se dostane do finančních potíží či bude potřebovat rekapitalizovat bankovní sektor, čerpat stejné nízko úročené úvěry, jaké nyní dostává Řecko.
Česko má nízký dluh a také jeho bankovní sektor je stabilizovaný a nedá se předpokládat, že by v příštích letech muselo EU žádat o finanční pomoc. Stabilizační mechanismus Unie, který vstoupil v platnost 8. října, proto vzbuzuje velké vášně.
Kritici ESM ovšem pomíjejí fakt, že platby do fondu by byly rozloženy na dlouhou řadu let, a nikde není psáno, že se Česko jednoho dne nemůže dostat do stejných potíží jako Irsko, Portugalsko či již zmíněné Řecko. Mnohem vyšší částky, než by ČR byla nucena platit, navíc od Evropské unie dostává již teď v rámci strukturálních fondů EU.
„Nechápu starosti těchto stran a lidí, zabývají se časovým horizontem, který leží daleko před námi,“ řekl přední český ekonom a člen vládní hospodářské rady NERV Petr Zahradník. „Pokud se hovoří o roku 2017 jako možném datu, kdy by ČR mohla přijmout euro, je tento termín nerealisticky optimistický. Mnohem reálnější je rok 2025.“
Do ESM by Česko začalo přispívat až poté, co by se zřeklo koruny a začalo používat společnou evropskou měnu. A to bude možné, jen až splní řadu klíčových podmínek.
„Je to především dodržení kurzové stability (vůči euru a dolaru), a to po dobu nejméně dvou let,“ upřesňuje Zahradník. „A také dlouhodobá udržitelnost dalších ukazatelů, jako je inflace nebo výše deficitu.“
Inflace je nyní v ČR na úrovni 3,5 procenta (osmá nejvyšší hodnota v EU) a deficit se vládě Petra Nečase - mimo jiné kvůli malým daňovým příjmům, které jsou v poměru na obyvatele osmé nejnižší v Unii - nedaří srazit pod požadovaná tři procenta HDP.
Od EU dostaneme 500 miliard
Ačkoliv strukturální fondy Unie nemají s ESM nic společného, je nutné připomenout, že Česko mělo pro léta 2007-2013 nárok odčerpat z nich 778 miliard korun. Nikoliv však jako úvěr, nýbrž jako přímou a nevratnou finanční pomoc. Vzhledem k neschopnosti žadatelů, liknavosti státních úřadů a korupci v operačních programech ale doposud dostalo proplaceno jen 140 miliard.
Dalších přibližně třicet miliard obdrželo od EU v letech 2004-2006.
Zatímco v roce 2004, kdy jsme do Unie vstoupili, jsme od Bruselu dostali o 7,3 miliardy korun více, než jsme do společné pokladny EU vložili, v roce 2010 to bylo již 47,3 miliardy.
Podle Zahradníka bude Česko v rámci Unie čistým příjemcem ještě nejméně dalších deset let. Mohlo by tak od EU dostat při zachování současného stavu čerpání dotací přes 20 miliard eur (půl bilionu korun).
Naproti tomu bude do ESM nuceno v průběhu dvou let po přijetí do eurozóny vložit přibližně 40 miliard Kč. To je částka, která odpovídá čtyřem procentům současného státního rozpočtu. Dalšími 310 miliardami by do fondu přispělo v následujících dvanácti letech.
Ve fondu je zatím peněz dost
ESM bude mít celkový objem sedm set miliard eur, země eurozóny ale do něj nyní přispějí pouze částkou osmdesáti miliard, a to podle HDP a počtu obyvatel. Nejsilnější ekonomika EU, Německo, do roku 2014 přispěje 21,7 miliardy eur, Slovensko ale jen 659,2 milionu eur (cca 16 miliard Kč).
Zbytek jsou garance a jejich splnění bude Rada guvernérů ESM požadovat teprve v případě, že se fondu začnou nedostávat peníze. Kupříkladu poté, co půjčí některé z účastnických zemí, která se náhle dostala do potíží, větší částku peněz.
Německé garance činí 190 miliard, italské 125, španělské 83, řecké 19,7 a slovenské 5,7 miliardy eur. Žádost o úvěr z ESM přitom nezbavuje účastnickou zemi povinnosti do fondu platit.
Vzhledem k tomu, že do ESM přechází z jeho předchůdce, Evropského nástroje finanční stability (ESFS), 200 miliard eur, bude mít nový záchranný fond eurozóny na začátku k dispozici 280 miliard. A to zatím plně postačuje.
ESM ovšem začne plnit svou funkci až v okamžiku, kdy začne fungovat plánovaná bankovní unie.
Strašák hromadného úvěru z ESM
Kritici ESM operují s katastrofickým, ale ryze hypotetickým scénářem, podle kterého by bylo v poměrně krátkém čase zapotřebí uhradit všechny finanční závazky nejhůře postižených zemí eurozóny.
Itálie dluží 2,1 bilionu eur, Španělsko 800 miliard a Řecko 350 miliard. Na úvěrovou pomoc od EU, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) jsou ale nyní odkázáni pouze Řekové. Jak nedávno připomněl guvernér ČNB Miroslav Singer, Itálie a Španělsko jsou dostatečně bohaté země, aby se z potíží dostaly samy, Portugalsko a Irsko zase uskutečnily dalekosáhlé reformy a jsou na cestě hospodářského oživení.
Španělsko své dluhy splácí, byť si za tímto účelem (a také za účelem pokrytí rozpočtového schodku) letos půjčilo dalších 145 miliard eur. Z ESM si na rekapitalizaci svých krizí těžce ztižených bank nechá do 12. prosince vyplatit úvěr ve výši téměř čtyřiceti miliard.
V příštím roce si vláda v Madridu na finanční pomoc bankovním domům, úhradu státního deficitu a výplaty dluhopisů vydaných v uplynulých letech hodlá půjčit 207 miliard eur, i když tím své zadlužení zvýší na 90 procent HDP.
Část dluhopisů bude nakupovat právě ESM, aby dále srazil úroky, které španělské ministerstvo financí z dluhopisů platí. Ty ostatně od srpna, kdy šéf rady guvernérů Evropské centrální banky Mario Draghi oznámil, že obligace zadlužených zemí s dobou splatnosti do tří let začne v ničím neomezeném objemu nakupovat na sekundárním trhu také Evropská centrální banka, klesly v případě desetiletých bondů z více než sedmi na přibližně pět a půl procenta.
ESM má přitom v úmyslu skoupit vždy nanejvýš polovinu celkového objemu každé dluhopisové emise kriticky zadlužených zemí, což je v případě Španělska v příštím roce sto miliard eur.
Itálie vydá v roce 2013 dluhopisy za 115 miliard eur, a to je o 40 miliard eur méně, než za ně země utržila letos. Italské zadlužení se řadu let udržuje na úrovni 120 procent HDP.
Řecko už dva roky přístup na trhy s dluhopisy nemá. V současnosti jedná se zástupci trojky o uvolnění tranše ve výši 44 miliard eur z dřívějších dvou úvěrových balíků ve výši 110 a 130 miliard. S pomocí ESM chce své zadlužení v příštích čtyřech letech snížit o přibližně sto miliard eur.
Vzhledem k tomu, že finančním potížím čelí i některé země Unie stojící mimo eurozónu, navrhla před nedávnem Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), aby z ESM mohly v budoucnu čerpat i země, jež nepoužívají společnou evropskou měnu. Podmínkou je, aby vstoupily do bankovní unie a jejich finanční ústavy začaly platit do společného garančního fondu, z něhož se v případě potřeby má platit rekapitalizace bankovních domů, jež se dostanou do problémů.
