Sen o ideálním bydlení? Více než polovina mladých Čechů by si přála žít ve vlastním domě, třetina touží po vlastním bytě. Realita? Mnoho z nich si byt pronajímá a takřka 40 procent mladých si myslí, že na koupi svého ideálního bydlení ani nikdy nedosáhne.
Ceny bytů v tuzemsku rychle stoupají a v mnohých případech se pohybují vysoko nad možnostmi mladých Čechů.
"Často úplně rezignovali na ideu vlastního bydlení, protože často (!) i v párech nedosáhnou na hypotéku. Někteří zkoušejí hledat bydlení mimo velká města, i když pak musejí za prací třeba dojíždět," komentovala výsledky průzkumu Barbora Bírová, ředitelka Platformy pro sociální bydlení. Přitom přání žít v menších městech vyjádřilo jen 30 procent lidí ve věku 18 až 29 let.
Hypotéka jen pro bohaté
Z průzkumu plyne, že téměř polovina mladých by nedosáhla na hypotéční úvěr. Průměrná výše nové hypotéky v současnosti činí téměř čtyři milionů korun a podle dat České národní banky domácnost, která hypotéku čerpá, za její splátky utratí průměrně 38 procent svého měsíčního čistého příjmu.
"Aby se domácnost vešla do tohoto průměru, musela by mít čistý měsíční příjem přes 93 tisíc korun. A to už není běžná domácnost," potvrzuje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Ve srovnání s rokem 2019 je to posun o několik tříd - tehdy stačilo, aby čistý měsíční příjem domácnosti činil 54,4 tisíce korun. Průměrná hypotéka od té doby vzrostla o 70 procent, výše jedné splátky dokonce o 93 procent.
Zvýšení sociálních nerovností
Podle Barbory Bírové tak situace prohlubuje sociální nerovnosti. Jinými slovy: mladí lidé, kteří se musejí obejít bez finančního zázemí od rodičů, budou mít podstatně horší startovní pozici než jejich majetnější vrstevníci. Ani ti však nemusejí mít vyhráno - podle posledních dat Eurostatu na výdaje spojené s bydlením padne téměř třetina z celkových výdajů domácnosti, čímž se Česko řadí na špičku žebříčku v rámci zemí Evropské unie.
Situace je až tak špatná, že více než polovinu mladých Čechů odrazuje od založení rodiny. To má dalekosáhlé následky, kterými se zabývala už česká studie z roku 2010. Podle jejích autorů nedostupnost bydlení vede k tomu, že ženy mají děti v pozdějším věku. To v důsledku snižuje počet dětí, které rodiny mají. Ostatně potvrzují i data - loni se v Česku narodilo pouze 84 311 dětí, což je nejnižší číslo v historii měření.
Podmínky pro bydlení se zhoršují
Situace však není složitá pouze pro mladé. Podle letošního Indexu prosperity a finančního zdraví jsou podmínky k bydlení v Česku nyní páté nejhorší mezi státy EU. Obzvlášť špatné výsledky má republika právě ve finanční dostupnosti bydlení. Na úhradu průměrné ceny bytu o velikosti 90 metrů čtverečních je potřeba přibližně 13,6 průměrných ročních mezd, což je druhé nejhorší číslo ze zemí unijní sedmadvacítky. Hůře je na tom pouze Portugalsko, kde je na takto veliký byt potřeba 14,6 ročních platů.
"Dostupnost bydlení je v Česku velmi špatná. V porovnání s příjmy domácností jsou ceny bytů výrazně nadhodnocené," uvádí Petr Sunega ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Podle průzkumu agentury Ipsos současnou bytovou situaci považuje za špatnou 83 procent Čechů. Výrazně negativněji ji hodnotí obyvatelé Prahy. Právě v hlavním městě je na bydlení potřeba téměř 18 ročních platů. I kvůli tomu by podle čtyř pětin obyvatel mělo být řešení nedostupnosti bydlení jednou z priorit politiků.
Řešení je složitější
Klíčové by bylo vyrovnání poptávky a nabídky. Toho by se dalo dosáhnout větší mírou výstavby bytů či například omezením nákupů bytů jako investic. Podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj z roku 2021 je v Česku zhruba 509 bytů na tisíc obyvatel.
"Vedle silnější výstavby by pomohlo zvýšení daně z nemovitosti a její posílení o progresi coby prvek, který je v mnoha jiných zemích EU běžný," domnívá se ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Možností by podle Sunegy bylo také výrazné zdanění krátkodobých pronájmů, například přes ubytovací platformy typu Airbnb, či omezení spekulativních prodejů, tedy nákupů nemovitostí a jejich následných prodejů za vyšší cenu. To je v současnosti realističtějším řešením, protože nynější výstavba zdaleka nedosahuje optimální hodnoty.
"Aby se nová výstavba projevila snížením cen, musela by být násobně vyšší, než jaká je dnes. Místo dnešních 30 tisíc bytů ročně by se jich muselo stavět odhadem třeba 90 tisíc, aby to mělo skutečně zásadní dopad na ceny. A to dnes není reálné," podotýká Sunega.
