Pokud by se sněmovní volby konaly dnes, mělo by Babišovo hnutí výhru prakticky jistou. Ačkoli popularita ANO od února, kdy se začaly projevovat první důsledky politiky staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa, zeslábla, stále by jej volilo 32,5 procenta voličů.

A to by byl nejlepší výsledek v parlamentních volbách od založení strany v roce 2011. Zisk nad 30 procent vidělo Česko při parlamentních volbách naposledy v roce 2006, kdy ještě dominovaly ODS a ČSSD.

Jenže ani takovýto triumf nemusí Babišovi stačit k tomu, aby se znovu stal premiérem. Chybí mu spojenci. Sociální demokraté, s nimiž vládl již dvakrát, se dlouhodobě pohybují pod třemi procenty. Komunisté, kteří tolerovali jeho poslední vládu, jsou v průzkumu průzkumů na 5,6 procenta jen díky tomu, že se schovali pod hlavičku hnutí Stačilo! A Motoristé, kteří ambici vytvořit vládu s ANO neskrývají, po skandálu svého čestného prezidenta Filipa Turka nemají místo ve sněmovně vůbec jisté.

Hledá se spojenec

Zbývá tak pouze SPD, která má dnes díky spolupráci se Svobodnými, hnutím PRO a Trikolorou v průzkumu průzkumů 10,7 procenta hlasů. To je o polovinu více než v březnu a v praxi to straně Tomia Okamury může přinést 23 poslanců. Hnutí ANO by se současným ziskem mělo 77 poslanců. Sto hlasů ale k tomu, aby případný kabinet ANO a SPD získal důvěru, nestačí.

Navíc roste hlavní Babišův konkurent, koalice Spolu tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09 a vedená premiérem Petrem Fialou. V průzkumu průzkumů má aktuálně 19,9 procenta hlasů, což je o dva procentní body více než v únoru. Do volebních modelů se nicméně dosud nepromítla aféra darovaných bitcoinů, v jejímž důsledku odstoupil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Starosty a nezávislé vicepremiéra Víta Rakušana by dnes podle průzkumu průzkumů volilo 11 procent hlasujících. Dohromady tak mají strany vládní koalice téměř stejnou podporu jako hnutí ANO, rozdíl se ztenčil na pouhých 1,6 procentního bodu. Pokračování vlády na jejich půdorysu je však krajně nepravděpodobné. I kdyby se Spolu a STAN znovu domluvily s Piráty, dohromady by ve sněmovně měly pouze 82 poslanců.

Paty přinesly nestabilitu

S patovými výsledky parlamentních voleb má Česká republika nejednu zkušenost. Například ve zmíněném roce 2006 měla ČSSD vedená Jiřím Paroubkem spolu s komunisty sto poslanců, stejně jako vítězná ODS s lidovci a Stranou zelených. Po volbách následovala krize a bezvýsledná jednání, která trvala až do ledna následujícího roku.

Příliš stabilní nebyla ani vláda Vladimíra Špidly vzešlá z voleb konaných o čtyři roky dříve. Tvořily ji ČSSD, Unie svobody a KDU-ČSL, které měly ve sněmovně jen nejtěsnější většinu 101 hlasu. Kabinet vydržel jen dva roky, Špidlu vystřídal Stanislav Gross a toho pak v témže volebním období nahradil Jiří Paroubek.

Koaliční většinu ostatně neměly ani vlády Andreje Babiše. Jeho první jednobarevný kabinet vzešlý z voleb v roce 2017 měl důvěru pouze 78 poslanců a jen díky náklonnosti tehdejšího prezidenta Miloše Zemana řídil zemi celých pět měsíců v demisi. Druhá Babišova menšinová vláda se sociálními demokraty pak důvěru ve sněmovně dostala výměnou za závazek, že bude plnit několik programových priorit KSČM.

Jak model počítá

Volební model Aktuálně.cz patří, stejně jako například projekt Mandáty.cz, mezi takzvané poll of polls, tedy průzkumy průzkumů. Jeho vstupem jsou všechny letos zveřejněné volební modely domácích agentur sdružených v profesní organizaci Simar.

Výsledky těchto modelů jsou pak váženy podle data zjišťování a počtu respondentů - čím novější je daný průzkum a čím vyšší má počet respondentů, tím větší váhu mu průzkum průzkumů přisuzuje. Vypočítaný volební zisk pak přepočítává na poslanecké mandáty s předpokladem, že v jednotlivých krajích bude hlasovat stejný počet voličů jako v roce 2021.

Do průzkumu průzkumů Aktuálně.cz byly dosud zařazeny průzkumy těchto agentur:

• STEM (první a druhý lednový, první a druhý únorový, první, druhý, třetí a čtvrtý březnový, první a druhý, třetí a čtvrtý dubnový, první, druhý, třetí a čtvrtý květnový)
• NMS (lednový, únorový, březnový, dubnový a květnový)
• IPSOS (lednový, únorový a březnový)
• Kantar (lednový, únorový, březnový a dubnový)
• Median (prosincový, lednový, únorový, březnový a dubnový)