Houbaři, kteří si chtějí z lesů přinést své oblíbené plody, by v současné době měli zamířit do vyšších partií pohraničních hor, případně na česko-moravské pomezí. Právě tam panuje podle aktuální mapy Českého hydrometeorologického ústavu střední pravděpodobnost růstu hub. Na některých místech Krkonoš a Jeseníků se pak objevují i ostrovy zelené barvy značící vysokou pravděpodobnost.
"Ve vyšších polohách ve smrkových lesích momentálně můžeme najít lišky obecné nebo holubinky mandlové, zkušení houbaři mohou sbírat i muchomůrky růžovky," vyjmenovává Libor Hejl z mykologického klubu z Nezvěstic na Plzeňsku.
Zdroj: ČHMÚ
Zejména v Čechách je ale nadále mapa zbarvena do oranžova a červena, což značí nízkou pravděpodobnost růstu hub.
"Základem výpočtu je informace o nasycení půdy srážkami v předchozích 30 dnech v kombinaci s průměrnými teplotami posledních sedm dní," vysvětlují meteorologové, kteří mapu pravidelně aktualizují ve spolupráci s Českou mykologickou společností.
Obecně platí, že houby začínají nejvíce růst po vydatných deštích. "Zhruba deset dní po nich, v následném teplém, nikoli horkém počasí, nejvíce v rozmezí července a září," dodávají pracovníci ČHMÚ.
Letos se však houbařská sezóna zatím nevyvíjí příliš dobře. "Může za to zejména množství srážek, které bylo letos na většině našeho území podprůměrné," říká mykolog Libor Hejl. A to i když se vezmou v potaz poslední deště. Podhoubí je totiž kvůli předchozímu suchu značně oslabené. Pravá sezóna růstu hřibů smrkových je tak podle něj v nedohlednu.
Českým jedlým houbám příliš nesvědčí ani změna klimatu. "Čím vyšší teploty panují a k tomu delší a delší období sucha, tím méně plodnic vyroste," vysvětluje Libor Hejl. Některé druhy hub tak mohou úplně vymizet.
Na druhou stranu se v tuzemsku postupně objevují teplomilnější druhy hub, které jsou jinak typické spíše pro jižní část Evropy. Je však možné, že hlavním obdobím pro sběr hub se postupně stane spíše chladnější a deštivější podzim.
