Pylům nyní dominuje rozkvetlá tráva. Kalendář ukazuje, kdy alergici trpí nejvíc

Martin Sluka Štefan Novák alx Martin Sluka, Štefan Novák, alx
před 3 hodinami
V Česku trpí alergií asi čtvrtina lidí a nemocných mírně přibývá. Kvůli pylu lidé kýchají, mají ucpaný nos, slzí, štípe je v očích, ale také mohou pociťovat podrážděnost kůže, bolesti břicha nebo dušnost. Nyní mají problémy především alergici, které trápí rozkvetlá tráva a obilí.

Vyberte si rostlinu nebo měsíc

Zdroj dat: Státní zdravotní ústav | Fotografie: Shutterstock

Ucpaný nos, škrábání v krku. Alergici, kterým vadí pyly trav a obilnin, zažívají v posledních dnech a týdnech své nejméně oblíbené období roku. Podle Pylového semaforu Českého hydrometeorologického ústavu panuje na většině území republiky střední až vysoká míra ohrožení.

Zdroj: ČHMÚ

"V uplynulých dnech stále jasně dominoval pyl trav a obilovin, jelikož začíná druhý vrchol sezony květu," uvádí imunolog Ondřej Rybníček z Pylové informační služby. V menším množství byla podle něj registrována také pylová zrna černého bezu, jitrocele, šťovíku, kopřivy a lípy. 

Ani na začátku prázdnin se alergikům příliš neuleví. "I nadále se očekává středně vysoká až vyšší koncentrace vzdušných alergenů. Dominovat bude stále pyl trav a obilovin, druhý vrchol květního období této široké skupiny silně alergizujících bylin bude probíhat v průběhu tohoto a příštího týdne," popisuje Rybníček. Vedle trav se na alergických potížích může aktuálně podílet také jitrocel, šťovík a černý bez. Zároveň kvetou lípy, ale jejich pyl je těžký, a tak problémy vyvolává jen v bezprostřední blízkosti stromů.

Alergie jsou způsobeny mimo jiné dědičností. U dítěte, jehož oba rodiče jsou alergici, se vyvine alergie až s 80procentní pravděpodobností. Alergie se přitom může objevit v jakékoli fázi života, tedy i u dospělého, který nikdy její příznaky nepociťoval.

Nové výzkumy však naznačují, že důležitější než genetika jsou vnější vlivy. Důkazem je například strmý nárůst výskytu alergií ve vyspělých zemích po druhé světové válce. Tak rychlou změnu není podle vědců možné objasnit jen genetickou mutací. Vysvětlení proto hledají ve změnách životního stylu, například ve vysoké proočkovanosti lidí v moderním světě.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy