Průzkum průzkumů: Kam se poděly hlasy pro Turka? Překvapivě z nich netěží spojenci

Michal Janko Michal Janko
před 6 hodinami
Víkendový sjezd Motoristů sobě přitáhl více pozornosti, než je v případě malé strany obvyklé. Vedle toho, že se konal během letních prázdnin, kdy se toho na politické scéně mnoho neděje, za to může jeho přívlastek: krizový. Krizové sněmy přitom strany svolávají běžně až po (prohraných) volbách. Motoristé zatáhli za brzdu už nyní. Můžou za to výsledky předvolebních průzkumů.
Foto: Aktuálně.cz

Pouze jeden jediný ze sedmnácti nejnovějších volebních modelů od čtyřech renomovaných agentur říká, že Motoristé sobě mají šanci dostat se do sněmovny. Podle zbylých šestnácti se jejich preference pohybují od 2,8 do 4,8 procenta hlasů. V průzkumu průzkumů, který na základě těchto volebních modelů pravidelně sestavuje datová redakce Aktuálně.cz, Motoristé ztrácejí zhruba 0,1 procentního bodu týdně. Aktuálně mají podporu 4,4 procenta voličů.

Stažené kalhoty před brodem

Přitom ještě na začátku roku se zdálo, že budou s SPD bojovat o pozici druhé nejsilnější opoziční strany po dlouhodobě dominantním hnutí ANO. Motoristé správně tuší, že jsou v krizi, protože průzkumy stranických preferencí mohou při volbách zafungovat jako sebenaplňující se proroctví. Část voličů se může zaleknout toho, že by jejich hlas propadl, a raději zvolí seskupení s většími šancemi na vstup do sněmovny.

Vyhlídky Motoristů může zhoršit i další vývoj v kauze trestního oznámení, které na jejich čestného prezidenta Filipa Turka podala jeho bývalá partnerka na konci června.

Vývoj průzkumu průzkumů ukazuje, ke komu se zhruba třetina "odpadlých" příznivců Motoristů přichýlila. Překvapivě to není hnutí ANO, jež Motoristé považují za nejbližšího spojence, s nímž původně chtěli tvořit nový kabinet. Politický projekt Andreje Babiše totiž od letošního března zvolna ztrácí popularitu. Pád z únorových 35 procent na současných 31,5 procenta pro hlavní opoziční stranu přirozeně tolik neznamená.

Kam se poděli příznivci Turka

Dnes už bývalí příznivci Motoristů sobě neutekli ani ke koalici Spolu, kterou samotný Filip Turek před čtyřmi lety volil. Ta totiž zaznamenala nejvýraznější růst preferencí v dubnu a květnu, zatímco nyní - v dozvuku bitcoinové aféry - už jen stagnuje. Aktuálně by ji volilo 20,4 procenta účastníků říjnového volebního klání.

Podobně je to s SPD Tomia Okamury. Ta totiž začala rychle posilovat bezprostředně po uzavření spolupráce se stranami PRO, Svobodnými a Trikolorou na konci března. Už v dubnu jí volební modely naměřily více než 12 procent přízně, což je hodnota, již má v průzkumu průzkumů také v současnosti. I ona začala v posledních týdnech stagnovat, zatímco Motoristé pokračují v nebezpečné jízdě ke dnu.

Nečekaní vítězové

Kdo tedy zbývá? Malá část voličů přestoupila od Motoristů k hnutí Přísaha, vedeného expolicistou a dnes senátorem Róbertem Šlachtou. Právě tandem Turek-Šlachta přinesl oběma subjektům jejich dosud největší úspěchy. Strana Petra Macinky však uvěřila tomu, že dosáhne lepšího výsledku sama, a spolupráce se rozpadla. Přísaha má v průzkumu průzkumů 2,1 procenta hlasů, některé volební modely jí přisuzují až tříprocentní zisk, díky kterému by po volbách měla nárok na pravidelný státní příspěvek.

Mezi stranami nad klíčovou pětiprocentní hranicí v posledních týdnech viditelně posilují pouze Starostové (z červnových 10,7 na aktuálních 11,1 procenta), Piráti spolu se Zelenými (z 6,2 na rovných sedm procent) a také krajně levicové hnutí Stačilo! (z 5,4 na současných 5,6 procenta). Tato trojice stran tak nejvíc profituje z propadu Motoristů. Všechny tři subjekty přitom samotní Motoristé vnímají jako protivníky, nikoli jako případné povolební partnery.

Jen jedna životaschopná varianta

Ukazuje se tak, že levicovým voličům námluvy SOCDEM s hnutím Stačilo!, které v samotné sociální demokracii vyvolaly protestní bouři, příliš nevadí. Sociální demokracie - jejíž křivka nejspíš z průzkumu průzkumů brzy zmizí, protože agentury ji nebudou samostatně evidovat - si udržuje přízeň 2,6 procenta voličů.

Nadále platí, že k vládě má nejblíže hnutí ANO, které se však jen stěží obejde bez podpory SPD. Jejich případný kabinet by měl ve sněmovně 105 poslanců. Ostatní vládní konfigurace jsou v tuto chvíli mnohem méně pravděpodobné.

Jak model počítá

Volební model Aktuálně.cz patří, stejně jako například projekt Mandáty.cz, mezi takzvané poll of polls, tedy průzkumy průzkumů. Jeho vstupem jsou všechny letos zveřejněné volební modely domácích agentur sdružených v profesní organizaci Simar.

Výsledky těchto modelů jsou pak váženy podle data zjišťování a počtu respondentů - čím novější je daný průzkum a čím vyšší má počet respondentů, tím větší váhu mu průzkum průzkumů přisuzuje. Vypočítaný volební zisk pak přepočítává na poslanecké mandáty s předpokladem, že v jednotlivých krajích bude hlasovat stejný počet voličů jako v roce 2021.

Do průzkumu průzkumů Aktuálně.cz byly dosud zařazeny průzkumy těchto agentur:

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy