Podle nejnovějších údajů statistického úřadu Eurostat žije u rodičů 46 procent Čechů ve věku 18 až 34 let. Před dvaceti lety využívalo služeb mama hotelů 53 procent mladých v Česku. Dospělé děti dnes "vylétají" z rodných hnízd o rok dříve než v roce 2004. Zemi se tak podařilo dostat v rámci Evropské unie z mírného podprůměru do mírného nadprůměru.

Mama hotely se týkají častěji mladých mužů (bezmála 54 procent) než žen (37,6 procenta). Češky totiž zakládají vlastní domácnost v průměru už mezi 24. a 25. rokem života, jejich mužské protějšky až po 27. narozeninách.

Mezi hlavní výhody mama hotelu patří dostupnost mateřské péče a výrazně nižší náklady na bydlení a energie. Cena za tento komfort je ovšem vysoká: mladý člověk se v domácnosti rodičů může jen těžko naučit partnerskému soužití, dělit se o prostor a čas. Obtížné či skoro až nereálné je také založit v domácnosti rodičů vlastní rodinu. Není proto divu, že země, kde děti opouštějí rodný dům až po třicítce, trpí demografickou krizí.

Na Slovensku jako ve Středomoří

Tradičně je tato praxe rozšířená ve středomořských státech, jako jsou Itálie, Španělsko či Řecko. Průměrný věk odchodu z domu se tady pohybuje nad hranicí 30 let věku. Do této skupiny se v posledních letech překvapivě zařadilo i sousední Slovensko. Slováci se osamostatňují až těsně před 31. narozeninami. Déle zůstávají v domácnosti rodičů pouze Chorvaté.

I před dvaceti lety platilo, že Slováci se osamostatňují později než jejich vrstevníci ze zemí Visegrádu (tzv. V4, kam spolu se Slovenskem patří také Česko, Maďarsko a Polsko). Jenže tehdy se rozdíly počítaly na měsíce. Dnes je rozdíl ve srovnání s Čechy už více než pět let. Odstup od Skandinávců, kteří vylétají z hnízda typicky mezi 21. a 22. rokem života, se tak v případě Slovenska blíží dokonce deseti letům. Zatímco Švédové s průměrnou nadějí dožití přes 83 let stráví u rodičů šest procent svého dospělého života, Slováci plných 21 procent, a to těch nejvitálnějších.

Drahé bydlení - příčina i důsledek

Na otázku, proč jsou v dané zemi mama hotely tak rozšířené, nebo naopak marginální, obvykle nestačí jen jedna odpověď. Příčin je více. Většinou jde o kombinaci kulturních vlivů a společenských tradic s dostupností práce a bydlení pro mladé.

"Klíčovým faktorem je dostupný trh nájemného bydlení, vysoká úroveň sociální podpory a kulturní důraz na samostatnost," soudí makroekonomický analytik Slovenské spořitelny Marián Kočiš. Na Slovensku hraje zásadní roli velikost, tedy spíše malost trhu s nájemním bydlením. V nájmu bydlí jen 7 procent Slováků. V Česku je to téměř 23 procent populace.

Žebříčku zemí, v nichž mladé lidi nejvíc zatěžují vysoké náklady na bydlení, vévodí Řecko s extrémně vysokým průměrným věkem osamostatnění, spolu s Dánskem, kde je tento věk naopak velmi nízký. "Řecko se stále plně nezotavilo z finanční krize. Vysoký průměrný věk odchodu z domu je tam do velké míry výsledkem existenčních problémů a tlaků na pracovním trhu, včetně vysoké nezaměstnanosti," vysvětluje Kočiš.

A případ Dánska? "Kulturní důraz na samostatnost převažuje navzdory vyšším nákladům, které mladí musejí nést. Podobný trend je patrný i v Česku či Estonsku," pokračuje analytik. Nedostupnost bydlení tak může být příčinou i následkem. Mladých Chorvatů ani Slováků se drahé energie ani nájemné příliš netýkají mimo jiné právě proto, že bydlí u rodičů.