Nejrychlejší cesty k Baltu. Tudy se k němu dostanete za pár korun

Michal Janko Štefan Novák Michal Janko, Štefan Novák
před 3 hodinami
Neokoukané písečné pláže, příznivé ceny, snadná domluva, žádná úmorná vedra ani požáry – i z těchto důvodů čím dál více Čechů v létě míří na sever místo na jih. Díky novým dálnicím v Polsku je navíc cesta komfortnější a rychlejší než dříve. Přesto i na ní číhá pár úskalí a věřit Google Maps se může vymstít. Ukážeme si optimální trasy z Prahy i z Brna do šesti oblíbených letovisek u Baltského moře.

Foto: Shutterstock/Aktuálně.cz

Leba, Sopoty, Svinoústí, Kolobřeh... Názvy, které byly většině Čechů ještě donedávna neznámé, v horším případě terčem opovržení, dnes u statisíců lidí vyvolávají představu krásné a dostupné letní dovolené u moře. Může za to zejména mohutné zlepšení infrastruktury v Polsku, ale i zdražení, přeplněnost a stále častější horka v letoviscích na Jadranu.

Podle údajů Polské turistické organizace (POT) si vloni zvolilo Polsko jako cíl své dovolené 410 tisíc Čechů. To je o 145 procent více než v posledním předcovidovém roce 2019 a téměř dvojnásobek oproti roku 2022. Vše nasvědčuje tomu, že toto číslo bude růst i v následujících letech. V letošním prvním čtvrtletí polští statistici zaznamenali 17procentní nárůst počtu českých turistů oproti stejnému období loňského roku.

Komfortní, krátká a levná nuda

Není divu. Z Prahy se dnes dá dojet k Baltskému moři i za méně než 5,5 hodiny, do nejoblíbenějších letovisek na západním pobřeží i s rezervou za 6,5 hodiny. Není už přitom nutné spoléhat jen na německé dálnice. Polské autostrády S3 a A1 v současnosti začínají už na hranicích a vedou bez přerušení až na pobřeží. V porovnání s cestou na jih, kde je nutné kupovat dálniční známky, mýtné za tunely, občas sjet z dálnice a ještě se připravit na možnost kontrol na hranicích, může být jízda na sever skoro až nudná.

Cesty z Prahy

Zdroj: ViaMichelin, Google Maps, Tolls.eu, dopočty Datavize

Z historických důvodů jsou v Polsku zpoplatněny jen tři dálnice (A1, A2 a A4), a to ještě zdaleka ne celé. Na některých dříve placených úsecích (jako na A2 z Konina do Lodže nebo na A4 mezi Vratislaví a Hlivicemi) se navíc mýto přestalo vybírat a vláda plánuje, že v roce 2027 přejdou do bezplatného režimu i další úseky. Českých – tedy spíše moravských – řidičů směřujících k moři se tak týká jen mýto na dálnici A1 v úseku mezi Toruní a Trojměstím ve výši 30 zlotých (přibližně 175 korun).

Vzhledem k tomu, že německý plán na zavedení dálniční známky před šesti lety ztroskotal, představují další náklady na cestu autem k Baltu (pomineme-li amortizaci apod.) už pouze pohonné hmoty. A ty jsou v Česku nejlevnější za poslední čtyři roky. V Polsku je benzin nepatrně levnější, nafta nepatrně dražší. V praxi víc záleží na tom, zdali se jedná o čerpací stanici na dálnici, nebo na vedlejší silnici. Kdo chce ušetřit, měl by se vyhnout tankování v Německu, zvláště s benzinovým vozem. Litr Naturalu 95 se u našeho západního souseda prodává v průměru za více než 43 korun.

Ceny benzinu a nafty v Evropě

0 %100 %

Exotičtější Balt

Baltské pobřeží ovšem není jen Polsko. Ztracenou oblibu rychle nabývá za socialismu oblíbená Rujána. Lidé, kterým se už i polský Balt omrzel, pak objevují pláže ve vzdálenějších pobaltských zemích. Mezi nejpopulárnější patří Palanga v Litvě, Jūrmala v Lotyšsku a Pärnu v Estonsku. I v těchto končinách teplota nepříliš slaného moře v létě přesahuje 20 stupňů Celsia.

Do přehledu jsme z této trojice zařadili pouze lotyšskou Jūrmalu, která coby prominentní lázeňské letovisko zažila největší slávu v dobách Sovětského svazu. Estonsko je totiž při cestování autem přece jenom už příliš daleko a při cestách k litevskému pobřeží je zase nutné zdlouhavě objíždět Kaliningradskou oblast patřící Rusku.

Také Jūrmala obnovuje svůj někdejší lesk, což se projevuje v houstnoucím proudu turistů. Místní radnice proto vloni zavedla poplatek za vjezd vozů se spalovacími motory ve výši tří eur za den nebo deseti eur za týden. Poplatek lze uhradit online, v mobilní aplikaci nebo u vstupních automatů na hlavních vjezdech do města, v každém případě pouze bezhotovostně. V pobaltských státech jsou jinak všechny dálnice i silnice pro osobní automobily zdarma.

Kde hrozí kolony

Kde tedy číhají ona úskalí zmíněná v úvodu článku? Z velké části na samém začátku cesty, v domovině. Na dálnici D8 se opravují tunely Panenská a Libouchec. U Chabařovic na 73. kilometru probíhá výstavba protihlukových stěn.

Na dálnici D1 na 24. kilometru ve směru na Brno pokračuje rozsáhlá rekonstrukce mostu Šmejkalka, který je nejstarším dálničním mostem v Česku. Další omezení vyvolané pracemi na silnici řidiče čeká na 112. a 340. kilometru. I přes nedávné rozšíření na tři jízdní pruhy v každém směru hrozí kolony i při průjezdu Brnem.

Díky protažení polské S3 až na české hranice a prodloužení české D11 do Jaroměře se dnes častěji než dříve při cestách k Baltu nabízí trasa přes Trutnov. Pro řidiče z Brna to ovšem znamená jízdu přes Svitavy po přetížených silnicích I/43 a I/35. Pomalu se sunoucí kolony, které se nedají rozumně objet, vznikají ve špičkách pracovních dnů také mezi pěticí kruhových objezdů v Trutnově.

Cesty z Brna

Zdroj: ViaMichelin, Google Maps, Tolls.eu, dopočty Datavize

Za hranicemi hrozí zdržení nejčastěji na obchvatu Berlína. Berlínský dálniční okruh A10 patří mezi nejvytíženější v Německu, v roce 2023 vykázal největší počet „prostátých“ hodin na kilometr. Během letních víkendů může zdržení dosáhnout 30 až 60 minut. Menší kolony mohou ve špičkách vznikat také u mýtných bran na polské dálnici A1. A s hustým provozem je potřeba počítat také přímo v populárních letoviscích.

Zrada v podání Google Maps

Zbytečné minuty za volantem mohou paradoxně zapříčinit i navigační aplikace. Ředitelství silnic a dálnic ve Štětíně vydalo ve středu varování před Mapami Googlu, které nesprávně zobrazují silnici DK3 v úseku mezi Troszynem a Svinoústím jako zcela uzavřenou. Nic netušící turisty pak posílají dlouhou oklikou přes Německo. Na silnici sice probíhá přestavba na čtyřproudou komunikaci, ale provoz je zachován, a to v obou směrech. Spoléhání se na Mapy Googlu tak prodlouží cestovní dobu z Brna do Svinoústí přibližně o 50 minut. I proto datová redakce Aktuálně.cz hledá optimální trasy s využitím dvou dalších portálů – Tolls.eu a ViaMichelin.com. Ty navíc ve výpočtu kromě času a délky cesty zohledňují i její náklady.

Z Prahy až k moři vleže

Kdo se chce řízení během dovolené vyhnout úplně, může využít nových vlaků Baltic Express, které čtyřikrát denně spojují Prahu a Pardubice s polskou Gdyní. Trasu dlouhou přes 800 kilometrů zdolají za devět hodin. Noční spoj je o něco pomalejší, ale kromě míst k sezení nabízí i lůžka. Ceny jednosměrných jízdenek začínají na 800 korunách, běžně se pohybují v rozmezí 1200 až 1800 korun. Jízda na lůžku se dá pořídit za necelých 2200 korun, je však třeba ji rezervovat včas, neboť především víkendové spoje bývají vyprodané.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy