Do startupového světa vstoupil Vít Horký naplno v roce 2011, kdy vybudoval a později prodal technologický startup Brand Embassy. Poté se vydal na „druhou stranu“, založil neziskovou organizaci Czech Founders na podporu českého startupového ekosystému a investoval přes Czech Founders VC do desítek firem. S tím ale jen získal apetit, nedávno spolu s velkými investorskými jmény rozjel fond United Founders s cílovou velikostí 80 milionů eur a ambicí najít příští evropské decacorny, firmy s hodnotou alespoň deset miliard dolarů, třeba i ještě v laboratořích špičkových univerzit.
Evropský zájem se nezjevil ze vzduchoprázdna, poslední tři roky neziskově působil v poradním orgánu Evropské komise pro startupy a VC, tedy v organizaci ESNA, a v několika dalších evropských organizacích. „Díky nim jsem poznal lidi, kteří to vnímají podobně, a začalo se mi cizelovat v hlavě, kde má Evropa problém, který přímo ovlivňuje i české a slovenské startupy. Hrát na česko-slovenském písečku samo o sobě nedává příliš velkou šanci, aby firmy prorazily do světa. Všichni, kterým se to podařilo, jsou z mého pohledu spíš výjimky potvrzující pravidlo,“ říká.
Horký přitom startupový ekosystém sleduje dlouho. Když zakládal Brand Embassy, startup byl na veřejnosti neznámý pojem a fungovalo jen pár úspěšných technologických firem. „Mezi nimi hlavně AVG a GoodData. A dva venture kapitálové fondy, Enern a Credo,“ říká. „Dnes máme přes třicet organizovaných investorů, velké množství business angelů a kolem dvou tisíc startupů. Před patnácti lety jich aktivních možná nebylo víc než sto nebo dvě stě. Bavíme se o desetinásobném až patnáctinásobném zvětšení ekosystému za patnáct let,“ chválí si.
Narostlo investorům za tu dobu i sebevědomí? Naučili se v ekosystému pohybovat?
Přirovnal bych to k životu dítěte. Kolem roku 2010 ta scéna dělala dětské krůčky, dnes jsme v teenagerském věku. Překotně to roste, dělají se chyby, dělají se přešlapy a některé z nich jsou medializované, což je správně. Ale přicházejí i velké ambice. Od startupů je čekáme automaticky, ale investoři ty velké dlouho neměli. Dnes je tady vzrůstající počet VC investorů, kteří mají západoevropské ambice, jsou aktivnější ve Spojených státech nebo jdou do growth kapitálu, do financování už ověřeného produktu a expanze, ve kterém tady nemáme tradici. Ale myslím, že do dospělosti ještě několik let máme.
Kde se tedy vzal plán založit United Founders? Zopakujme, že cílí na opravdu velké projekty, které se z Česka zatím financovat nedařilo.
United Founders je výsledek postupné geneze, ne nějaký geniální nápad. Nutno říct, že po prodeji Brand Embassy jsem se docela dlouho hledal. Poprvé v životě jsem měl luxus říct si, co opravdu chci dělat. Podpora podnikavosti přes Czech Founders a investování do startupů bylo poměrně jednoduché rozhodnutí, protože to bylo víceméně jediné, co jsem znal. Část Czech Founders VC, tedy konkrétně investiční fond, vznikl na základě jednoho z výzkumů, kde zakladatelé a zakladatelky říkali, že je tu nedostatek kapitálu pro rozjezd firmy s reálnou přidanou hodnotou. A když jsme pátrali, co ta přidaná hodnota má být, bylo to napojení na lidi, kteří si tu cestu už prošli, můžou poradit, uklidnit, otevřít dveře i nakopnout. Ve Czech Founders VC se tak zhruba 45 úspěšných podnikatelek a podnikatelů zavázalo, že dají dohromady nejen peníze, ale i část svého času. A na tomto paradigmatu staví i United Founders. Snažíme si uvědomovat, v čem není Evropa kompetitivní vůči Americe nebo Číně, v čem máme přidanou hodnotu máme a snažíme se pomáhat defragmentovat Evropu a propojit mezi sebou zakladatele, aby měli větší šanci uspět v Evropě i ve světě.
Jak daleko jste s plánem mít na investice dvě miliardy eur, tedy avizovaných 80 milionů eur?
Dnes má fond velikost 30 milionů eur. Z toho zhruba polovinu jsme dali my jako zakládající tým a partneři. A dalších 15 milionů zatím dali investoři, kteří jsou z velké míry ještě z Česka, byť teď už máme čtyři nebo pět investorů z Francie a Německa. Přijímáme další investory, kteří většinou přichází právě ze zahraničí.
Jaký podíl peněz je tedy v tuto chvíli z Česka?
Vysoká majorita je z Česka, případně ze Slovenska. Kromě toho začínajícího kapitálu, kterým je Rockaway Capital, Jakub Havrlant a já, je tam Jan Široký, dlouholetý CTO z jednorožce Mews a také zakladatel Mews Richard Valtr, Jan Sýkora, spolumajitel Wood & Company, zakladatel Livesportu Martin Hájek, investor Matěj Turek, majitel fotbalového klubu Dukla Praha, nebo třeba Simona Kijonková. Nemám konkrétní podíl investic z Česka, kdybych měl odhadnout, mohlo by to být kolem 80 %. Máme západoevropský produkt, protože investujeme do vysoké míry na západní Evropě. A to je pro české investory úžasný produkt.
S Czech Founders VC jste investovali částky od 50 do 350 tisíc eur. S United Founders jste někde jinde?
Zas tak jinde nejsme. Investujeme zhruba od 300 tisíc do jednoho milionu eur. Je tam posun, ale nejsou to úplně jiné výšiny. Víc peněz na začátku dáváme ze dvou důvodů. Investujeme v západní Evropě, kde valuace bývají vyšší, ale i potenciál bývá často vyšší. A za druhé chceme být významnějšími partnery a mít ve firmách větší takzvaný ownership (faktickou kontrolu, pozn. redakce).
Startupy si ale taky vybírají investory. Asi není tak složité dostat se do začínajícího startupu, jako to Czech Founders VC dělalo a dělá v Česku. Jak se dostanete do velké rostoucí a známé firmy, když ostatní nepřebijete obrovským množstvím peněz, třeba oproti Sequoia nebo Andreessen Horowitz?
Musím říct, že tohle je pro mě úplně nový svět. V Czech Founders VC jsme tak často nezažívali, že by investiční dealy byly tak silně kompetitivní. Naprostou většinu investic dnes děláme se zakladateli, jejichž kola jsou silně přeplněná, a opravdu se musíme hodně ohánět a dokazovat, že budeme mít přidanou hodnotu. Zhmotním to na jednom příkladu. Investovali jsme do izraelsko-evropské společnosti Wonderful AI, kam nás do seedového kola pozvali Index Ventures, jeden z nejprestižnějších VC fondů. Zavolala nám jedna z investičních partnerek, jestli se nechceme zúčastnit, protože věří, že bychom mohli prakticky pomoci v kontinentální Evropě, kde Index Ventures nemá tak vybudovanou síť. Zakladateli jsme pak opravdu museli reálně dokázat, že mu pomůžeme najmout například tým v Česku, otevřeme dveře k zákazníkům ve střední Evropě a tak dále.
To mají zájem najmout lidi v Česku?
V případě Wonderful AI byl jeden z těch naprosto prvních cílů, kterými jsme jako fond dostali, abychom jim pomohli najmout generálního manažera. Například v případě naší francouzské investice Oligoplus přinášíme podobnou hodnotu na francouzském nebo švýcarském trhu, kde máme řídícího partnera. To, co nás dělá do vysoké míry nečeským VC fondem, je skutečnost, že kolem základního 11členného týmu máme zhruba 130 členů takzvané „Founders Force“. To jsou právě ti úspěšní podnikatelé a podnikatelky z 26 zemí nejen v Evropě. Když máme nově zainvestovanou firmu, zakladatele spojíme s třemi, čtyřmi z nich podle jejich potřeb.
Říkáte, že Evropa má talent a potenciál. Ale většina úspěšných startupů nakonec stejně přesune entitu do Spojených států. Na co nám tedy ten talent a zmíněné snahy jsou, když peníze odevzdáme jinam?
To je obrovský problém. Ale jsem rád, že si ho Evropa uvědomila. Zrovna včera jsme se setkali s komisařem EU pro spravedlnost Michaelem McGrathem, který má v Evropské komisi na starosti implementaci takzvaného EU Inc., osmadvacátého režimu. Rozdrobenost států nás zraňuje, a EU si to uvědomuje taky. Draghiho zpráva jasně ukazuje, že jsme si nastavili obrovská cla jen v rámci Evropy – na službách 110 procent, na produktech 60 procent. A pak narážíme rozdrobenost kapitálového trhu. Dokud nemáme jednotný kapitálový trh, který dokáže úspěšné startupy udržet v Evropě, je to velký problém. Když jsme před třemi lety v rámci ESNA mluvili o tom, že je potřeba některé věci deregulovat a harmonizovat, nebylo to na stole. Ale za poslední dva tři roky se začaly dít velké věci.
Takže, jak daleko EU Inc. je?
Myslím si, že je pozitivním příkladem toho, jak to může fungovat. EU Inc. vzniklo jako otevřený dopis a petice evropských startupových founderů a VC fondů. Mimochodem, buďme hrdí, že v úplně základním týmu je Čech Vojta Horna, který dlouhodobě ve Velké Británii působí v Index Ventures, bez něj by to třeba nevzniklo. Z dopisu se stalo hnutí, z hnutí návrh Evropské komise a z něj regulace, která přichází. Už jsme ve fázi, kdy víme, že bude. Bojujeme za to, aby to bylo co nejlepší a co nejdřív. Pokud to vejde v platnost ke konci příštího roku nebo na začátku přespříštího, je to docela dobrá rychlost na aparát sdružující 27 zemí.
Už se ví, jestli půjde o směrnici, kterou můžou státy zařadit všelijak, nebo závaznější regulaci?
Bude to regulace, to už je jasné.
Pak ale bude ještě trvat, než se státy přizpůsobí, že?
Je to tak. Mělo by to být v rámci roku 2027, což už je také dané.
A přesvědčil by vás tento projekt jako foundera, abyste založil firmu v Evropě místo v Delaware?
Naše pozice v Czech Founders i v rámci organizace Druhá ekonomická transformace je, že jde o krok dobrým směrem. Teď se jedná o detailech – jak se budou řešit insolvence, což je zásadní pro investory, a harmonizace daní zaměstnaneckých akcií, ESOPy, které jsme v Česku už nějak zvládli. Teprve v nadcházejících měsících se uvidí, jestli nastavení EU Inc. bude dostatečně dobré na to, aby bylo kompetitivní s Delaware Inc.
Co se týče ESOPů, jak vnímáte to, co se v Česku podařilo nastavit?
Pozitivní je, že se startupy, vláda, politici a úředníci spolu mluví. To před deseti lety vůbec nebylo. Czech Founders k tomu výrazně přispělo, vznikla startupová asociace, Svaz průmyslu začal být aktivní. Dialog funguje. Zákon o zaměstnaneckých akciích problém do vysoké míry vyřešil, některé startupy ho využívají. Ale je tam velký prostor pro zlepšení, například aby se zákon vztahoval nejen na zaměstnance, ale i na kontraktory ve startupech, což dnes není možné. Přitom startupy dnes zaměstnávají v Česku pravděpodobně více než 100 tisíc lidí, více než zemědělský sektor, mají potenciál tlačit růst ekonomiky díky tomu, že dělají finální produkty, ne jen součástky.
To je další velké téma. Tvůrci zákonů ale můžou namítnout, že to je hezké a i kdyby to bylo 100 tisíc lidí ve startupech, což je sporné, nejsou zaměstnaní a daně odvádějí malé nebo jinam. Na co nám to tedy z tohoto pohledu je?
Nepopulární názor: nehledě na startupy, už jenom kvůli tomu, jak umělá inteligence přetváří způsob, jakým generujeme hodnotu v práci, bude potřeba dělat úpravy daňového systému. Uvedu příklad z našeho týmu. Máme jedenáct lidí a už dnes děláme práci odhadem za třináct až čtrnáct díky využívání AI. Můj cíl je dostat se na dvojnásobnou efektivitu. Takže práce za dvacet lidí v týmu deseti. Pokud tohle převedeme do toho, jak fungují daně v Česku, je to obrovský problém. Nemůžeme danit práci lidí, jejichž mzda roste lineárně, zatímco výtlak a profitabilita firem může růst mnohem rychleji díky AI. Daňový systém na to bude muset reagovat. To je můj osobní názor.
Pokud se s AI vrátíme k United Founders, změní umělá inteligence i návratnost vašich investic? To znamená, myslíte, že budete mít peníze z investic zpátky rychleji a tedy prostředky na další investice?
Ano, takhle nad tím přemýšlíme. Fond je založen klasicky na desetiletý horizont, ale některé obory, zejména fundamentální AI modely nebo využití AI v enterprise segmentu, rostou tak rychle, že pravděpodobně budeme přemýšlet o tom, že bychom z některých firem vystoupili dříve. Zakladatel Wonderful AI mi před dvanácti měsíci řekl, že předpokládá, že se z něj do tří let stane decacorn, tedy že budou mít valuaci alespoň 10 miliard dolarů. Dnes jsou na valuaci dvou miliard. Zatím je to realistická představa. A AMI Labs má minimálně stejně rychlý potenciál (United Founders se touto investicí připojili do jednoho z největších seed kol v evropské historii, pozn. redakce). Mým přáním je, aby tuhle obrovskou rychlost zažívaly i vědecké startupy, které řeší naprosto zásadní věci pro Evropu i svět. A je to hodně funkce toho, o čem jsme se bavili, například o dostupnost growth kapitálu.
Od založení už jste stihli oznámit řadu investic, jakým tempem je zpracováváte?
Jsme nastavení na zhruba jednu investici měsíčně. Ve finálních fázích máme tři až čtyři firmy měsíčně a analyzujeme přes 500 firem. Teď máme jednu investici těsně před podpisem, ale zatím ji nemůžu zmínit. Mým přáním je být aktivnější i v česko-slovenském prostředí. Díváme se na první investice tady, spolupracujeme s Akademií věd nebo s ČVUT. V Česku by to byly spíš ty začínající projekty – ale to platí i pro naše zahraniční investice. Wonderful.ai i AMI Labs jsou začínající firmy. Rozdíl je v tom, že ve světě AI jsou odskočené rychlostí růstu, a tím pádem i velikostí kapitálu a valuacemi. Není tradiční, že firma vyroste během dvanácti měsíců z nuly na valuaci dvou miliard eur, jako Wonderful.ai. Ani to, že AMI Labs udělá první institucionální kolo při hodnotě firmy tři a půl miliardy eur.
Kde přesně v technologiích Evropě vidíte příležitosti? Často se říká, že v AI už Evropa vlak zmeškala.
V Evropě máme úžasnou vlastnost se podceňovat. Máme stejný počet startupů na obyvatele jako Amerika. Docela vysoký podíl amerických unicornů založili foundeři z Evropy. A přestože nemáme jedno bájné Silicon Valley, máme větší počet menších Silicon Valley, kolem klíčových technických univerzit. Mnichov s tamní technickou univerzitou, která je taková evropská MIT. Oxford a Cambridge, které vytvořily desítky unicornů. Polytechniky v Paříži nebo v Curychu. V těchto ekosystémech se tvoří firmy s globálními ambicemi, které mají reálnou šanci být nejlepší na světě. Je pravda, že ve spoustě naprosto klíčových inovací, jako v generativních AI a velkých jazykových modelech, nám ten trh prostě utekl. A můžeme dávat peníze do francouzského Mistralu nebo mluvit o tom, že začneme dělat generativní fundamenální modely tady v Česku, ale ten vlak už pravděpodobně nedoženeme.
Jak tedy hledáte?
Máme lidi přímo v klíčových místech evropských ekosystémů. Řídícího partnera, který působí v Paříži a v Curychu. Jiného, který působí v Berlíně, v Mnichově a v Bruselu. Máme partnera tady v Praze, hodně ale cestuje. Dostáváme se k věcem, ke kterým bychom se normálně nedostali. Tuhle naši vlastnost ještě rozšiřujeme a začínáme pracovat s takzvanými venture scouty, kteří působí na technických univerzitách a díky nim se dostáváme k investičním příležitostem, o kterých se jiný VC fondy teprve dozví třeba za 6 až 12 měsíců. Naše ambice je působit ve všech malých Silicon Valley z Evropy a být tam relevantní partner pro zakladatele, kteří zrovna začínají s tím, co dělají.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU