Vlákno názorů k článku Senzory Martina Malého: Nechte povinné programování být! od A.S. Pergill - Mění, a to vaše představa, že takový turnaj...

Mění, a to vaše představa, že takový turnaj k ničemu nebude. Naopak, děcka, alespoň v kroužcích, jsou vysoce motivována, aby získala další herní třídu a z tohoto pohledu potom berou i teorii.

Mění to snad něco na tom, co jsem napsal?

Tady musím trochu zahrát na insidera:
Dokud jsem ještě hrál go aktivně a jezdil na turnaje, tak se permanentně řešil problém, že naše pravidla pro získávání kyu i danů byla velice přísná, takže běžně naši hráči s určitou třídou přehrávali tak o jednu dvě třídy nominálně stejně silné hráče z jiných zemí, kde se k těmto třídám dostali snadněji. A protože go vyrovnává různou třídu hráčů hendikepovými kameny, tak je lépe mít nominálně nižší třídu než na jakou v reálu hraji.
Byly kolem toho i mezinárodní konflikty, kdy go organizace některých zemí automaticky čechoslovákům přidělovaly na svých turnajích o jeden až dva stupně vyšší třídu, než měli "z domu" (např.).
Dál už situaci neznám, oženil jsem se a pořidil si dítě (a pak druhé) a go pověsil na hřebík (ale goban a kameny "mám ještě schovaný", jak starý vodník Čochtan).

Mno, vzhledem k tomu, že takto fungují některé japonské školy go ...

Stejna logika:
Fotbal je o nekolik radu jinde nez lehka atletika, takze co cpat povinnou vyuku lehke atletiky do skol?

BTW: Ceske go ma stejny pocet titulu ME jako fotbal a taktez stejny pocet titulu MS :-)

To sice uspořádat můžu, ale takový "turnaj" nebude mít naprosto žádný smysl.

To vypadá rozumně. Ale myslím, že to není tak silný argument, aby převážil náskok šachů.

Protože už po těch 10 minutách můžete uspořádat turnaj ve třídě.

Možná mi něco uniká. Proč by na tom mělo záležet, jestli vysvětlím pravidla za 10 minut nebo třeba za dvě hodiny? Když předmět poběží celý rok a furt se bude vysvětlovat nějaká teorie (když ne pravidla, tak taktika, když ne taktika, tak něco dalšího)

30 let - co je na tom starého?

> "Zájem o go a jiné deskové hry často vznikal mezi aktivními hráči šachu"

> V ČAGo bylo sdruženo cca 15 klubů s přibližně 400 hráči, z nichž asi 200 se aktivně účastnilo turnajů. Lidí, kteří umí hrát go je ale mnohem více (odhadem kolem 2.000).

S tímto byste chtěli vybudovat povinnou výuku (povinný předmět) ve školách?

Šachy jsou o několik řádů jinde.

Voni jsou jeste rychlejsi nez nase skolstvi - naprosta novinka stara pres 30 let :-)
Viz treba tohle

Go jsem hrál někdy od roku 1979.

Pedagogická výhoda krátkých a jednoduchých pravidel je v tom, že se dají naučit víceméně na jednou (odhadem tak za deset minut). To je obrovský kontrast jak proti programování, tak i matematice. I ty šachy mají pravidla delší a složitější (včetně výjimek a nelogičností).

Ta cena by byla asi to nejmenší.

U šachá je nejdůležitější kázeň!

Takovýchto výroků tady můžeme nasypat desítky. Vtip je v tom, že u šachů potřebuješ VŠECHNO. Šachistu o hodně slabšího vždy nějak přehraješ. Pokud máš však vyrovnané soupeře, tak potřebuješ všechno. I fyzičku (samozřejmě, ta se neprojeví u desetiminutovek někde v kroužku, ale u čtyřhodinových partií u těch, kteří šachy budou chtět dělat a budou jezdit na závody)

Dobře, ale toto nejsou argumenty (teď mne napadá: nehrajete to GO doufám od 70. let???)

Např. pravidla - jaký má dopad na výuku, že jsou u GO velmi krátká? Šachová pravidla nejsou vůbec dlouhá, rozhodně ne tak, že by to mělo způsobovat jakýkoli problém. (doufám nemáte na mysli soutěžní pravidla FIDE ;-) )

Jediné, co může občas někdo cítit, je cena šachové soupravy. Ale zaveďte šachy - a uvidíte, kolik se najde levných řešení ;-)

Trenink beru jako samozrejmost, jen jsem chtel poukazat na fakt, ze uspesnost je zavisla na talentu, ktery je zaroven jiny nez ten matematicky. Dobri sachisti jej dokazali uplatnit napr. i ve strategickych hrach. Asi se da leccos i naucit, ale ti talentovani budou vzdy o krok napred a proto jsem na sachy zanevrel :-)

Na šachy potřebuješ kromě talentu i hodně trénovat, bez toho toho taky moc neuhraješ. Představa, že mladý šachový génius sedne a vidí, je sice hezká, ale dosti zcestná.

Na sachy potrebujes mit talent, jinak nic neuhrajes. V detstvi jsme hrali sachy porad, ale bez ohledu na znamky, vzdelani a inteligenci vzdy vynikli jedinci schopni videt mnoho tahu dopredu. Paradoxni bylo, ze zrovna ti, nemeli dobre znamky v matematice.

1. Go se v Česku hraje minimálně od 70. let min. století.
2. Materiálů přeložených do češtiny je hafo (i pro kroužky dětí a dorostu), problém by asi byl to oficiálně koupit a zaplatit autorská práva
3. Výhodou jsou velmi jednoduchá pravidla (i s precedentními rozhodnutími výrazně kratší než šachová)
4. Deska a hrací kameny jsou jednodušší na výrobu.
5. Na rozdíl od šachů má člověk šanci i proti počítači a počítače na go ještě dlouho stačit nebudou (u šachů už je to záležitost strojů proti sobě). Což může být pro děti motivující.
6. Jedna z legend o vzniku hry je o tom, že jeden císař měl blbého korunního prince, a tak mudrcové vymýšleli pedagogické postupy, až vymysleli go. A korunní princ se mentálně rehabilitoval na skvělého panovníka se strategickým i taktickým uvažováním.

oprava: "... mezeru, která tam je."

Dovolím si s Vámi zásadně nesouhlasit. To vůbec není problém šachů. Problémem by to bylo v případě, že by se na škole učili jen šachy a žádný jiný předmět.

Naopak, šachy mají vyplnit tu mezeru, která tam chybí.

A ještě dotaz: příliš jsem nepochopil, jaký má pedagogický význam či dopad skutečnost, že na GO jsoou počítače krátcí a na šachy jsou dlouzí? ;-)

Tak to je paráda. Každý český učitel si to může z japonských webových stránek stáhnout.

Teď vážně: v tomto kulturním okruhu jsou šachy naprosto zajeté (oproti GO, které je tu naprosto nové). A to dělá hodně. Šachy tu prostě mají dostatečnou "infrastrukturu" a je možné je "nasadit" (deployment ;-) ) téměř okamžitě - sorry, ale u GO si toto nějak nedokážu představit.

Když, tak ne šachy, ale go. Má výrazně jednodušší pravidla a současně jsou na něho počítače krátcí. A budou k tomu metodické materiály, protože v Japonsku se go na školách přibližně k tomu samému účelu, jak ho uvádíte, vyučuje.

V některých zemích rozumně zavedli ve škole šachy. Mají tu výhodu, že z velké části pokrývají zmiňované potřeby žáků.

Předpokládám, že s šachama se nedá napáchat tolik škod, jako s programováním.

Jinak, k programování: skutečný programátor je vývojový pracovník. Není to něco, co by šlo jako obor naučit na základce nebo na učňáku. Programátor potřebuje nastudovat teorii, ale stejně tak se k tomu musí hodit osobnostně.

Co je nejnutnější, je informatická otevřenost: dětem se zcela jasně musí ukazovat, co je to reklama, kde se bere, co je to politika, jak fungují média a samozřejmě spolu s tím informace o fungování počítačů, internetu, zábavního průmyslu, o tom, co je/není bezpečné a podobně. Jenže je problém, že některé takové informace nechtějí být sdělované svobodně, protože neznalý občan se lépe manipuluje (snáze "se mu vládne")