Tohle je teď nějak populární myšlení. Věřte mi ale, že chytrý byznysmen má nějaké záklopky. Ono peníze totiž člověka naplňují jen do určité meze, potom vše tak nějak má a může si tak nějak dopřát a začíná vnímat, kolik starostí mu peníze přidělávají a že vlastně už žije jen pro výdělek, ale ne pro sebe.
Mám možnost se učit softwarový engineering, kvalitu a testování od někoho, kdo původně je chemik, ale po převratu založil softwarovou firmu a dělá e-learning resp. software pro školy a občas automatizaci produkce. Neuvěřitelně efektivní člověk, takový Musk v malém. Ale ten rozdíl je v tom, že tenhle chlapík obětuje nějaké hodiny svého spánku a postaví se před mladé inženýry a lije jim (nám) za almužnu metody, životní zkušenosti, teorii atp. do hlavy způsobem, že si i o půlnoci po třetím pivu na většinu vzpomenete. A jelikož jsem už praxi viděl, tak vím, že to funguje. Nakonec ono dělat do vzdělání a udržet se 25 let na trhu taky není legrace...
Věci mají přicházet na svět postupně. Jako rostlina.
Jenže to byznysmeni vůbec nepotřebují. Byznysmen potřebuje spustit výrobu naráz a mít krátkou návratnost.
Byznysmen potřebuje vyvolat nadšení, vyrobit módu. Potřebuje, aby s pěti procenty zákazníků, kteří danou věc potřebují, si ji koupilo i dalších "alespoň" pětadevadesát procent těch, co ji vlastně vůbec nepotřebují.
Proto ty problémy. A to zdaleka nejen ve světe IoT (IdiotThings), zde jsou zatím docela prťavé.