Když premiér Andrej Babiš po volbách oznámil, že si pod sebe stahuje aktivity kolem digitalizace státu, nevyvolalo to příliš mnoho optimismu. Nakonec bychom ale do budoucnosti mohli hledět s určitou nadějí. Stát představil 22 prioritních a 33 dalších digitalizačních projektů, které by s problematickou a léta řešenou oblastí mohly pohnout. Hlavně se ale kompletně změnil způsob vedení, který pokrok často blokoval. Nastane konec resortismů, špatných zadání ze strany státu, neefektivita, duplicity a dalších potíží? Uvidíme, plány vypadají zajímavě, ale záležet bude na realizaci ve skutečném prostředí.
Hlavním centrem budoucího dění ve státní digitalizaci bude Rada vlády pro informační společnost (RVIS). Té předsedá přímo premiér. Pod ním jsou čtyři hlavní osobnosti, které lze označit za mladou krev: Lukáš Klučka (vládní zmocněnec pro digitalizaci a náměstek na vnitru), Adam Paclt (podnikatel a digitalizační odborník spadající pod resort zahraničí), Lukáš Kačena (vládní zmocněnec pro umělou inteligenci) a Martin Jiránek (vládní zmocněnec pro startupy).
RVIS fungovala i v minulosti, ovšem spíše v uvozovkách. “Dostali jsme zpětnou vazbu, že se z RVIS stal byrokratický aparát bez reálného výkonu,” konstatoval Lukáš Klučka. Změněná RVIS má fungovat zcela jinak, což zahrnuje jak „mladé pušky“ ve vedení, tak vliv premiéra a vytvořené grémium zahrnující klíčové úřady, regulátory a podobně.
“Důležitý je důraz osoby premiéra. Díky panu Babišovi můžem rychle eskalovat řešení případných problémů, řešit rozhodnutí s ministry a dělat strategická rozhodnutí,” navázal Klučka.
Přelomová věc s odpovědností
Dále se zavádí manažerská odpovědnost a pravomoce. Stát v rámci zmíněných prioritních digitalizačních projektů určil IT manažery. “Vláda kromě projektů schválila způsob jejich řízení. To považuji za přelomovou věc. IT manažerům dáváme jednoznačný mandát. To je něco, co tady nikdy nebylo,” vysvětlil Klučka.
Tito manažeři mají mít zajištěnou i meziresortní spolupráci. Když například bude projekt vznikat na ministerstvu vnitra, ale bude potřeba součinnost dalších úřadů, nemělo by se stávat, že někdo takovou spolupráci bude blokovat. “Už se nebude možné vymlouvat, že se s manažery někdo nebaví. Máme zavedenou zmíněnou eskalační linku na premiéra,” nastínil vládní zmocněnec pro digitalizaci.
Manažeři a jejich projekty jsou uvedeny na novém webu Digitální Česko 2.0. Je zde znázorněn i aktuální stav projektů a jejich plánované dokončení.
“Situace před našim příchodem byla taková, že chyběla centrální vize. Projekty na sebe nenavazovaly a nedoplňovaly se. Jediná šance, že digitalizace bude fungovat, je to, že všichni budou táhnout za jeden provaz. To vyžaduje odpovědnost jednotlivých lidí. Každý musí doručit svou část, aby nám do sebe zapadl celek. Naší rolí (RVIS) je moderace celého tohoto orchestru,” navázal Adam Paclt, místopředseda RVIS. “Troufám si tvrdit, že se nám resortismus daří řešit, součinnost vidíme.”
Příchod Adama Paclta
Adam Paclt je výraznou osobností. K zapojení se do digitalizace státu ho podle jeho slov dohnala dlouhodobá frustrace z celé situace. Paclt spoluvlastní úspěšné IT společnosti jako IceWarp (mimo jiné konkurence pro Microsoft 365 používaná v řadě zemí po celém světě).
Jakmile se Paclt rozhodl, že by se chtěl na digitalizaci státu podílet, vybral si stranu, kterou podpoří. Vsadil na Motoristy, těm poslal i finanční příspěvek. Tudy se pak dostal do RVIS a dnes má s Klučkou zásadní vliv na další směřování celé oblasti.
Klučka, který dříve mimo jiné pracoval jako manažer digitální transformace a technologických inovací v Ernst & Young, má k věcem systematický přístup. Paclt zase analytické myšlení, zkušenosti z vedení moderních softwarových firem a schopnost rozjíždět a dotahovat projekty.
Pacltovi i celé RVIS kromě jiného pomáhá Miroslav Krejčí, někdejší ředitel Cermatu a dnešní poslanec (rovněž Motoristé). Právě Krejčí a lidé kolem Paclta v minulosti poněkud partyzánským způsobem připravili systém DiPSy pro přijímačky na střední školy. Ten Česko rozdělil na dva protipóly – podle některých by takto měl vypadat agilní vývoj, podle druhých naopak vůbec.
Jasné role státních podniků
RVIS také stanovuje vymezené role čtyř státních IT podniků a organizací. DIA, NAKIT, SPCSS a CENDIS se mají soustředit na své oblasti a nemají si konkurovat, což se často stávalo v ne zrovna pozitivním slova smyslu. Rozdělení kompetencí se řeší od letošního ledna. Má být stanoveno, na co stát tyto organizace má a o co je mohou ostatní žádat.
Adam Paclt uvedl, že sladit spolupráci státních IT podniků je velký úspěch. Za ten označil i udržení chodu agentury DIA, kterou chtěl zrušit předchozí digitalizační zmocněnec s jepičím životem Robert Králíček.
Problém s e-Legislativou a e-Spisem
RVIS v rámci několikaměsíční analýzy posbírala více než 500 různých digitalizačních projektů za skoro 100 miliard korun, což bylo mimo reálný rozpočtový rámec. Tyto projekty zároveň neměly žádnou vnitřní strukturu a prioritizaci. Byly vedle sebe poskládány projekty velmi důležité a ty, které tak důležité nejsou.
Přistoupilo se tedy k prioritizaci. Na základě toho bylo vybráno zmíněných 22 plus 33 projektů s odpovědnými osobami a termíny plnění. Vybrané projekty vychází z programového prohlášení vlády.
Mezi prioritami chybí eLegislativa, kde bylo požádání o další odklad, a dále e-Spis a elektrizace justice. Jde o dva velké boláky zdejšího e-governmentu. Klučka Lupě řekl, že tyto projekty považuje za extrémně problematické.
“Předložili jsme 55 projektů, u nichž jsme přesvědčeni, že je doručíme. U zmíněných dvou projektů nevidíme jednoznačnou cestu, jak se dostat k cíli. Když ji najdeme, budou do seznamu doplněny,” vysvětlil Klučka pro Lupu. Aktuálně se mluví o tom, že eLegislativa a e-Spis mají velmi špatné zadání od státu.
“Čas máme omezený a daný volebním obdobím. Pokusíme se doručit, co jenom bude možné,” navázal Adam Paclt.
Nový Portál občana a appky pro 21. století
Mezi priority patří zásadní zlepšení aplikace Portál občana. Ta už by neměla být pouze rozcestníkem na různé služby, ale jednotnou aplikací, v níž tyto služby skutečně budou integrovány. Stát má podle RVIS zbytečně moc aplikací a úspěšnost přesvědčovat občany, aby si stahovali různé appky, s rostoucím počtem klesá.
“Doručíme aplikace, které lze nazývat aplikacemi 21. století,” slíbil Paclt. Jeho velkou vizí je do procesu vyplňování formulářů zapojit prvky umělé inteligence. Označuje to za přechod z formulářového světa. Ideálně by například občanovi měla vyskočit notifikace, že se blíží expirace jeho občanského průkazu (nebo čehokoliv dalšího) s dotazem, zda chce vystavit občanku novou. To by se pak mělo realizovat na kliknutí. “Tam se potřebujeme dostat,” uvedl Paclt.
Občané by také se státem měli komunikovat pomocí přirozeného jazyka, tedy se zapojením AI modelů. Na státní architektuře pro nasazení AI se pracuje, systém by ale neměl být omezený na jednoho dodavatele LLM a infrastruktury. Mělo by být možné nakupovat tokeny od kohokoliv.
Stát by rád vytvořil i vlastní jazykový model, k čemuž by mohla posloužit už nějakou dobu diskutovaná AI gigafactory. Pokud by nakonec v Česku nestála, lze zvolit jiné metody. Podle Lukáče Kačeny, vládního zmocněnce pro AI, by gigatovárna nákladově vycházela nejlépe, ale není to absolutní nutnost. Do přípravy státní LLM by dle Kačeny šlo zapojit i odborníky z univerzit jako jsou Jan Hajič a další.
Kačena dále zmínil příklad Rohlíku, který rozjel agentní nakupování. “Je naprosto nezbytné, abychom podobnou vizi předložili i pro stát,” popsal. Paclt by zase rád uvedl do chodu jednotnou sdílenou platební bránu.
Digitalizace dle zákona
RVIS chce zajistit digitalizaci všech agend spadajících pod zákon o právo na digitální služby. Do konce roku chce dosáhnout na 50 procent toho, co se chystalo posledních několik let.
Čtyři klíčové priority jsou projekty dle programového prohlášení vlády, digitální identita (uznávaná v celé Evropské unii, v rámci EUDIW se čeká na specifikace EU), zakotvení AI ve státní správě a stát v mobilu skrze zmíněnou modernizaci Portálu občana.
Mezi chystané digitalizační akce spadá i případné vytvoření státní alternativy ke komunikátorům typu WhatsApp, Telegram či Signal. Dříve chystaný státní operátor prochází revizí a začíná se v podstatě od začátku. V rámci toho se řeší i sjednocení sítí nebo státní bezpečná DNS.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU