Tým z účetního oddělení středně velké IT firmy se o svých kolegyních a kolezích z dalších kanceláří mnohé naučil. „Doufám, že to budou používat jen do statistik,“ říká částečně v žertu jedna z pracovnic. A popisuje, jak v rámci JMHZ dohledávala a mnohdy jen odhadovala, jak pojmenovat, co každý ze zaměstnanců ve firmě vlastně dělá.
„Já to nevím. Nemám ponětí, co je obsahem jejich práce. Co dělá takový produktový nebo projektový manažer. To je prostě označení, které mají ve smlouvě,“ popisuje. Pozici je třeba ke každému zaměstnanci do systému kolem JMHZ doplnit, jenže její název nemusí nutně odpovídat tomu, co tito lidé mají na vizitce.
Je třeba vybrat z nabídky podle systému CZ-ISCO, a právě v ní se někteří mzdoví pracovníci nedokázali vyznat. Nemohli najít například programátory, (webové) designéry, různé manažery nebo projektové pracovníky. Někdy strávili hledáním jediné pozice řádově minuty. „A když ji člověk nenajde, musí procházet stovky dalších jmen a hledat něco, co je co nejpodobnější. Pak se může stát, že dojde k tomu, že zvolí už cokoliv,“ komentuje účetní.
Nový systém JMHZ má sesbírat data pro daňové účely, sociální pojištění i ta statistická, což ve firmách zajišťují právě mzdoví účetní. Data o tom, jak je úspěšný, ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) pro veřejnost teprve připravuje. První údaje nicméně úřad ukázal na prezentaci pro výrobce mzdových systémů.
Podle ní a dat platných k 19. květnu mělo den před posledním termínem podání dubnové hlášení dokončených 48,6 % zaměstnavatelů (182 tisíc firem). A alespoň nějaké podání, tedy i nekompletní, zaslalo 67,8 % firem (254 tisíc společností). Podobný je i pohled na jednotlivé pracovní vztahy, tedy na konkrétní zaměstnance, za které se hlášení podává. Z celkových 6,42 milionu pracovních vztahů, za které mělo být dubnové JMHZ podle prezentace odesláno, bylo nahlášeno 63,6 %.
Číslo ukazuje, kolik hlášení vůbec doputovalo do systému. Úspěšně přijato, tedy bez chyb, které by zaměstnavatele nutily podávat opravu, bylo pouze 55 %, konkrétně 3,56 milionu hlášení o pracovních vztazích. Zmíněného 19. května se do systému přihlásili zástupci více než 44 tisíc zaměstnavatelů, kteří se s ním snažili na poslední chvíli potýkat.
Hledání správných profesí
Řada účetních říká, že na novou práci nemají čas, s řadou informací zacházejí v podstatě nezákonně a co nevědí, řeší občas nejjednodušším možným způsobem – údaje odhadnou, nebo si je domyslí.
Najít v systému třeba programátora, o kterém byla řeč, je složitější, než se může zdát. Může to být vývojář softwaru, ale také programátor počítačových aplikací, vývojář webu a multimédií, programátor analytik, technik programátor a několik dalších pozic. Každá ze zmíněných i dalších má jiný kód. Na problém nicméně zareagovali tvůrci JMHZ, kteří nabídli vyhledávač zaměstnání. Jeho vytvoření v rámci JMHZ Lupě potvrdili zástupci komunikačního odboru MPSV.
Zástupci České správy sociálního zabezpečení několikrát řekli, že aktuální podání je především o zavedení systému a pokuty by padat neměly, alespoň ne u těch, kteří se o plnění povinností snaží. Reálný finanční dopad ale hrozí i firmám, které formulář sice odeslaly, ale ne zcela správně.
ČSSZ například upozornila, že slevu na pojistném za zaměstnance na zkrácených úvazcích bylo možné uplatnit pouze do 20. května. Kdo v hlášení neuvedl správnou částku, už ji zpětně navýšit nemůže. Firmy, které v termínu řešily chyby v rezidentuře nebo čekaly na opravu dat na straně ČSSZ, tak mohly o část slevy nenávratně přijít. Další náklady pro firmy mohou představovat účetní. V některých firmách je museli na práci vyčlenit a externisté si za dodatečnou práci někdy účtují peníze navíc, obvykle v rozmezí 50 až 200 Kč za vyplnění jednoho zaměstnance.
Kudýlní formulář
Na protest proti JMHZ vznikla i petice, která požaduje zrušení povinného systému hlášení. Má aktuálně přes 2 500 podpisů, čímž se ovšem k těm nejpodporovanějším neřadí. Řada účetních tak nakonec zvolila vyčkávací taktiku a s vyplňováním formulářů čekala, dokud jiní v systému neodstraní co nejvíce chyb.
Ale systém JMHZ účetním situaci komplikuje i tím, jak s nimi komunikuje. Uživatelé na sociálních sítích popisují chybové hlášky, které nedávají smysl nebo neodpovídají tomu, co vyplnili. Systém v nějakou dobu v některých případech hlásil Česko jako neexistující stát, jindy odmítl podání bez upřesnění, u kterého z desítek zaměstnanců je chyba. Účetní pak musí procházet záznamy jeden po druhém a metodou pokus–omyl hledat, co systém nepřijal. Některé chybové hlášky byly v angličtině, jiné neobsahovaly smysluplná slova vůbec, jak ukazují fotky z obrazovek na sociálních sítích.
Chybové hlášení ePortálu ČSSZ 😳. Neumíte to někdo přeložit? pic.twitter.com/VCjExtAeHb
— Gabriela M. (@gmichalova1) May 20, 2026
JMHZ. Jednotný měsíční přehled zaměstnavatele aneb JE MI HROZNĚ ZLE😂, jak jsem někde zaregistrovala, že byl pojmenován naštvaným účetním.
— Renata Hambálková (@RencaHambalkova) May 25, 2026
Tady se zrušilo to, co doposud poměrně fungovalo, a nahradilo se nejvíc idiotským formulářem, co jsem kdy viděla. 😂
A začaly Trampoty pana… pic.twitter.com/UeXu1kdSEn
Firma Ježek Software pak ukazuje další z problémů, se kterým se potýkali mzdoví pracovníci, kteří se JMHZ snažili poslat. „ČSSZ potvrdila, že u části zaměstnanců došlo ke ztrátě údajů o rezidentství/nerezidentství, případně byly informace nesprávně vyplněny již při odeslání doregistrace v dubnu. V důsledku této chyby ČSSZ eviduje některé zaměstnance – rezidenty ČR (konkrétní pracovní poměry) jako nerezidenty, a proto následně JMHZ vykazuje chyby,“ popisuje firma. Aby účetní tuto chybu vzniklou na straně ČSSZ odstranili, museli opět vyplňovat registraci zaměstnance. To je odlišný formulář, který bylo potřeba pro všechny pracovníky zajistit. Až když ten jim byl uznán, mohli se vrhnout na samotné JMHZ.
Mnohem detailněji problémy ukazuje samotné MPSV v rámci webu určeného vývojářům mzdových systémů. Jako deník působí chronologie aktualit.
Ostrý provoz JMHZ začal 1. dubna. Formulář pro samotné měsíční hlášení, tedy to hlavní, kvůli čemu celý systém existuje, ale k tomuto datu nebyl k dispozici. Objevil se zhruba o týden později, a to společně se 148stránkovým manuálem k jeho vyplnění. Uživatelská příručka ČSSZ o 53 stranách vyšla 7. dubna. Dokument nazvaný „JMHZ srozumitelně“ přibyl 14. dubna.
Dne 14. dubna ČSSZ oznámila technickou chybu v podáních registrace zaměstnanců, kterou musela opravovat za běhu. Dotčené firmy dostaly pokyn vyčkat, až jim úřad pošle podklady k nápravě. Šestého května spadl ePortál na několik hodin, potvrzení o přijatých podáních chodila se zpožděním. Následně 13. května, tedy týden před hard deadlinem pro první hlášení, proběhla další plánovaná odstávka, která nakonec byla o několik hodin delší, než jakou vývojáři ohlásili.
Podobně dramaticky se měnila pravidla toho, co a jak se vyplňuje. Na konci dubna stát zpřístupnil možnost dohlásit údaje za již odhlášené zaměstnance, to do té doby nešlo. Ve stejných dnech vyšel návod, jak v rámci JMHZ uplatňovat slevu na pojistném za zkrácené úvazky. Začátkem května se upřesňovala pravidla pro stornování hlášení. A 15. května, pět dní před termínem, vyšel detailní postup s praktickým příkladem, jak slevu za duben správně vykázat.
Návod k této slevě navíc popisuje jednu ze situací, která ukazuje další důvod, proč účetní tolik tápou. Pokud zaměstnavatel vyplní hlášení jen za část zaměstnanců a zbylé doplní později, systém mu vyhodí chybovou hlášku. Stát ale na svém webu vysvětluje, že jde o takzvanou „propustnou kontrolu“ a firma má chybu ignorovat a pokračovat dál. Bez prostudování manuálu ovšem nelze poznat, která chyba je skutečná a která je ta, přes kterou se má člověk prokliknout dále.
Necelý týden před finálním deadlinem stát na témže webu přiznal, že údaj o daňové rezidentuře chybí přibližně u 20 % nahlášených zaměstnanců. Bez něj systém měsíční hlášení odmítne. Požadavek se vztahuje i na české zaměstnance s rezidencí v Česku. Stát zároveň upozornil, že zpracování podání „není okamžité a může trvat i několik pracovních dnů“, a kdo začne rezidenturu doplňovat až v den uzávěrky, zákonný termín nesplní.
Česká správa sociálního zabezpečení další úpravy komunikuje na Facebooku, kde například na konci dubna popisovala úpravy systému. „Na základě zpětné vazby uživatelů a výrobců mzdových systémů byla upravena sada validačních kontrol a došlo k odstranění kontrolních mechanismů, které v reálných situacích zbytečně vyvolávaly chybové stavy,“ uvádí v jednom z postů.
Vedle toho jsou dostupné workshopy MPSV s výrobci mzdových systémů. Setkání se konala průběžně od loňského léta a dvě z nich proběhla až po spuštění ostrého provozu: 16. dubna a 21. května, den po vypršení termínu pro první hlášení. Výrobci softwaru tedy ladili implementaci souběžně s tím, jak účetní systém reálně používaly a podávaly ostrá data.
„JMHZ představuje rozsáhlou změnu, která klade vysoké nároky nejen na zaměstnavatele a účetní, ale i na vývojáře ekonomických a mzdových systémů, protože sjednocuje dosud oddělené povinnosti a promítá se do celé mzdové agendy,“ komentuje Eva Jeřábková ze společnosti Stormware, která provozuje systémy Pohoda a Pamica, jedny z nejpoužívanějších mezi účetními. Zmiňuje, že firma se na implementaci připravovala dlouhodobě, a že technické zadání i metodiky se průběžně upřesňují a aktualizují. Fungování JMHZ závisí na řadě stran, od legislativy, systémů ČSSZ, softwarových řešení až po samotné účetní. Změny se promítají do celého procesu. „S tím souvisí i časový rámec pro zavedení jednotlivých funkcionalit, který je z pohledu implementace i reálného otestování jednotlivých kroků velmi napjatý,“ hodnotí.
Z praxe prý chodí dotazy uživatelů, které se týkají orientace v nové agendě i výkladu povinností. „V řadě případů tak nejde jen o technické nastavení v systému, ale o pochopení toho, jak mají být konkrétní situace nově vykazovány,“ popisuje Jeřábková.
Souboj ocenění
Propast mezi tím, jak JMHZ vnímají účetní a jak jej prezentuje stát, ilustruje i nedávné udílení digitalizačních cen na konferenci ISSS 2026. Zástupci ČSSZ a ministerstva práce na něm převzali ocenění za přínos v digitalizaci, konkrétně za projekty jako je Klientská zóna Jenda a virtuální asistentka Evu na bázi AI. Za JMHZ cena nebyla, spadá ale pod stejné vedení: vrchního ředitele sekce IT Karla Trpkoše a ústředního ředitele ČSSZ Františka Boháčka.
Naopak Hospodářská komora ČR s partnery JMHZ zhruba před týdnem udělila titul Absurdita roku. Hlasovala pro něj podle slov organizátorů výrazná většina účastníků ankety (66 %). Negativní vyznění se snažil mírnit tajemník HK ČR Ladislav Minčič a upozorňoval, že doba hlasování připadla na dobu, kdy s hlášením bojovaly firmy nejvíce. Uvádí, že k 20. květnu podalo hlášení 80 % zaměstnavatelů. A to označuje za vysoké procento. „Žádná převratná technologická změna, bez ohledu na intenzitu předběžného pilotního provozu, se nevyvaruje dílčích defektů. A pokud je mi známo, ty defekty, které mohly mít dopad na širší množinu firem, byly vyřešeny promptně do 24 hodin, a ty další, zasahující jen speciální skupiny zaměstnavatelů, se řešily a řeší průběžně,“ komentuje.
„Jsem stále přesvědčen, že JMHZ, nahrazující více než 25 jednotlivých hlášení rozesílaných v různých termínech na různé adresy, bude výrazným příspěvkem ke snížení administrativní zátěže podnikatelů. Zároveň mění princip komunikace tak, že zaměstnavatel nemá opakovaně předávat tytéž údaje různým institucím – stát si má sám interně sdílet jednou dodané informace – což je příležitost k digitalizaci, a tedy rutinnímu zrychlení vyřizování ‚neproduktivních‘ personálních a mzdových agend i v malých a středních podnicích. A paradoxně, anebo i tak trochu absurdně si dovedu představit, že po roce praktických zkušeností bude zákon o JMHZ nominován do zrcadlové ankety Paragraf roku, jejímž cílem je naopak identifikovat právní předpisy s pozitivním dopadem na podnikatelské prostředí,“ píše.
JMHZ má nahradit až 25 formulářů jediným, hlášení sjednocuje informace pro ČSSZ, finanční úřady, statistický úřad a úřady práce do jednoho elektronického podání. Podle předsedy Českého statistického úřadu Marka Rojíčka se Česko díky systému v rovině digitalizace tohoto typu dat dostává na úroveň skandinávských zemí.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU