Vlákno názorů k článku Je to tady zase: teroristé z Paříže prý komunikovali přes PlayStation od Satai - A proto mnozstvi nasili vcetne terrorismu v Evrope...

Když si tak vzpomenu na svoje dětství plné brutálních her, v jednom kuse jsme si hráli na piráty, partyzány, kovboje, šermovali a stříleli na sebe nonstop, mrtvoly padaly jak špejle!
No a televize do nás pumpovala samé násilné programy, Sandokan, Čtyři z tanku a pes, Sedm statečných...
V Pionýru nás dokonce učili šifrovat chlívkovou šifrou, to bylo teprve něco. Dneska jí používají skauti, kteří vznikli jako paramilitární organizace.
Kam ten svět spěje?

Teda původně Skaut založili dva pedofilové, aby měli snadnější přístup k chlapečkům, ten lampasák se toho ujal až později :-D

Ale Junák je opravdu založený na jiné filozofii, Setona mám také rád.

Musím vás trochu poopravit, ano, v anglii skauti tak vznikli, ovšem u nás v Čechách Svojsík vycházel spíš z Setona (indiáni), takže bych Junáky (český skaut) rozhodně neoznačoval jako paramilitární organizaci :-)

tak to uz zalezi zase na kazdem jednotlivci vetsine dojde ze kdyz je v te hre 1000x zabili v realu by to bylo jenom jednou a ponauceni si z toho vemou a v realu to chtit zkouset nebudou a pak jsou taci co si z toho vemou JEN to ze 100x vyhrali a pujdou to zkusit z ostrejma... stejne jako nekdo komu vybuchla mala petarda v ruce si z toho veme pouceni a nalezenemu dynamitu se vyhne obloukem jinej si zkusi hrat s tim dynamitem a prinejmensim ruka a noha pryc.....

Jenomže Vy jste získával (a protože jste asi přežil, tak získal :-)) reálné poznatky o nebezpečí. Já jsem si při podobném experimentování popálil prsty (bolelo to ukrutně) a napříště, tj. dodnes, jsem věděl, že takhle ne. Nejsem si jist, jestli hraním her lze takové zkušenosti nabýt.

Co mám dítě, tak jsem zjistil, že ho při společném hraní her nenapadají podobné vylomeniny, jako mne zamlada, kdy jsem s kámoši v lomu podpaloval petrolej na sto a jeden způsob :-)

Já nedávám hraní na počítači do souvislosti s náboženstvím a terorismem, mluvil jsem obecně. Proto jsem použil i ten úvod, jaký jsem použil.

Mám naprosto opačnou zkušenost. Prostě se "vybije" u neškodné zábavy.

A co nasávaly děti v dobách kdy ještě počítače neexistovaly, nebyla kina ani televize ale vesele se válčilo a lidé si navzájem kroutili krkama? Ne všecky války byly náboženské. Válčilo se přeci občas i pro jiné důvody, než pro neexistující božstva.

Vím, že pointa článku byla jinde, ale: co mám dítě, negativnímu vlivu hraní počítačových her věřím. Děti nasávají jak houby, negativní mnohem více než pozitivní.