„Rád říkám, že bývaly doby, kdy jsme byli nejlepší technickou univerzitou na světě. To proto, že jsme byli jedinou technickou univerzitou,“ říká Jakub Nešetřil, který od února působí na této vysoké škole jako prorektor pro podnikavost a transfer technologií. České vysoké učení technické bylo založeno v roce 1707 a zhruba 300 let konkurence ji o zmíněné postavení dávno připravilo. Přestože má v Česku škola dobré jméno, ve světovém měřítku se ztrácí. Například podle jednoho z prestižních žebříčků je mezi technickými univerzitami na 189. místě.
Nešetřil ukazuje další čísla, která ho trápí: za dobu existence ČVUT vzniklo na této instituci devět spin-offů. „Dobrá zpráva je, že šest z nich vzniklo za posledních 12 měsíců,“ říká. „Takže máme růstovou tendenci, zlepšujeme se. Těch 20 let předtím to byly zmíněné tři,“ dodává s trochou ironie. Srovnávat čísla se světoznámým Stanfordem, který dává vzniknout minimálně 350 startupům každý rok (ale některá čísla hovoří i o násobku), nebo MIT, kde jich má být každoročně asi tisícovka, může působit příliš vzdáleně, a tak Nešetřil vybírá pro porovnání evropskou univerzitu v Mnichově. Ta funguje jako vyhlášená technická univerzita na kontinentu a částečný vzor pro jeho plány. Počet startupů, které na ní vznikají každých 12 měsíců, se pohybuje kolem 100 až 150, popisuje Nešetřil.
ČVUT se chce do všech těchto ukazatelů značně opřít a posunout je na v Česku nevídanou úroveň. Michal Pěchouček, který v únoru převzal funkci rektora, by chtěl, aby se ČVUT během následujících deseti let dostala do první stovky ve zmíněném žebříčku technických univerzit. Pomoct v tom má mimo jiné přetvoření instituce na byznysovou kolébku českých technologií, které se uplatní v běžném životě.
Před pár dny ČVUT představovalo nový interdisciplinární program, ve kterém propojuje české univerzity a pomáhá rozvíjet projekty i s podporou Pale Fire Capital, Credo Ventures, Wood & Company nebo IOCB Tech Group. O něco dříve otevřelo novou výzvu pro mladé vědce. A nyní oznamuje, že se mění v instituci, které nejenže nebude vadit, když její studenti odejdou ze školy, aby rozvíjeli vlastní projekty – ale tento přístup by chtěla přímo podporovat.
Škola buduje infrastrukturu, která umožní studentům a doktorandům rozvíjet vlastní projekty. Pokud budou příliš náročné a budou si muset vybrat mezi školou a byznysovým rozvojem, ČVUT je hodlá podněcovat k tomu, aby se odpojili od univerzity a zvolili si samostatné fungování.
Náš produkt není spin-off, ale founder
Tedy: vedení ČVUT věří, že pokud je třeba, úspěšný zakladatel musí ze školy odejít zcela. „Není to model, ve kterém na 30 % dělám spin-off, na 30 % učím a na 30 % píšu články,“ říká Nešetřil. „Ti lidé musí odejít a věnovat se tomu na sto procent. Odříznout, spálit mosty, skočit do toho,“ rozvádí. Vysvětluje, že produktem není univerzitní spin-off, ale zakladatel. „Žádná firma nevznikne tak, že ji někdo nařídí. Vznikne proto, že se někdo rozhodne, že ji chce odpracovat a vybudovat. Dokud se nerozhodne, nemáme s čím hrát,“ říká.
„Úspěšné startupy vznikly tak, že foundeři v nějaké fázi museli všechno vsadit na jednu kartu. A částečný úvazek na univerzitě jde proti tomu,“ souhlasí Pěchouček.
160 zaměstnanců, které nemáme
Na podporu rozvoje startupů buduje Nešetřil Venture Builder snažící se o komercionalizaci výzkumu. „Bavíme se o týmech, které mají výzkum, ale ne produkt,“ vysvětluje. „Univerzita v Mnichově má pro tyto účely UnternehmerTUM, kde je 500 zaměstnanců. Když to vztáhneme na počet studentů ČVUT, odpovídalo by to 160 zaměstnancům. Myslím, že to je víc, než mají všechny transferové kanceláře na všech českých univerzitách dohromady,“ komentuje.
Konzervativním odhadem by přenos technologií rád budoval s týmem zhruba 50 lidí. Počítá se přitom s tím, že než se nějaké výsledky projeví, může to trvat zhruba sedm let – tak dlouho trvá, než se projekty rozvinou do na trhu opravdu samostatně fungujících a výdělečných firem.
„Univerzita má tři velké role. První je vzdělávání, tedy výuka, druhou jsou věda, výzkum, pokrok a poznání. A třetí rolí je pomoc společnosti napřímo. A to prostřednictvím spolupráce s průmyslem a tím, že se vytvářejí startupy a dotahují projekty tak, že mají opravdový společenský nebo byznysový dopad,“ komentuje Pěchouček. „Neříkám, že mi všichni rozumí, ale opakuji to tak často, že si na to začínají zvykat,“ usmívá se.
Kromě toho vedení chce, aby klíčové ukazatele výkonnosti (KPI) děkanů a vedoucích kateder řešilo i úspěšnost založených startupů. Spolu s Nešetřilem vysvětlují, že české univerzitní prostředí v běžném nastavení funguje proti zakládání spin-offů. „Pokud dříve někdo z fakulty chtěl vytvořit startup, většinou to bylo pro děkana nebo vedoucího katedry nevýhodné. Přišel o levnou pracovní sílu, která někdy učila, někdy třeba psala články. Nebylo to úplně podporované,“ říká Pěchouček.
„Ten rozpor je inherentní, všichni ho cítíme. Vědecký tým publikuje články a za ně dostává nějaké impaktové hodnocení. A od něj se odvíjí schopnost přitáhnout granty. Když o výzkumníky přijdu tím, že založí firmu, někam utečou a můj tým nemá články, nemá také financování. Takže je tam přímá finanční incentiva takovéto novoty nepodporovat,“ vysvětluje Nešetřil.
Zakladatelé v čele školy
Funkce prorektora pro podnikavost a transfer technologií, již nyní Nešetřil vykonává, je na ČVUT nová a má ukázat, jak vážně to škola s podporou podnikavosti myslí. „Jsem ve své roli zhruba sto dní a za tu dobu jsem potkal možná 15 rektorů z různých univerzit, v Evropě, Latinské Americe i Asii. A musím říct, že jsem příliš nevidel prorektory pro podnikavost a prorektory pro transfer,“ uvádí Pěchouček.
Skutečnost, že témata podnikavosti má na starosti vysoce postavený prorektor, stejně jako to, že je to zrovna Jakub Nešetřil, už samy o sobě ukazují důležitost, kterou byznysovým aktivitám ČVUT nově věnuje. Nešetřil je považovaný za jednoho z nejúspěšnějších českých technologických podnikatelů. V roce 2017 za miliardy korun prodal svůj startup Apiary do rukou společnosti Oracle. Následně rozjel organizaci Česko.Digital pomáhající s IT nejenom ve státní správě. A před nástupem na ČVUT rozvíjel projekt Matika Česku.
ČVUT vyztužil Pěchouček dalšími zajímavými odborníky a kromě nich můžou využít i situace, která aktuálně ve startupovém ekosystému vládne. Nešetřil upozorňuje, že se mění samotná logika toho, co dělá startup hodnotným. „Éra ‚levných‘ startupů, kde stačí vyvinout software a být nejrychlejší na trhu, přestává platit," říká. „Pokud máte SaaS startup, prodáváte software jako službu, už neexistuje žádný obranný příkop mezi vámi a kýmkoliv dalším,“ reaguje na rozvoj AI. „A je potřeba začít hledat hlubší duševní vlastnictví na to, aby ty projekty měly skutečně šanci něco ubránit,“ myslí si. V tom vnímá důležitost univerzit. „Roste role DeepTechu, univerzit a schopnosti duševní vlastnictví z vědy skutečně vydolovat a přeměnit do něčeho, co existuje jako produkt,“ říká.
Změny ČVUT dělá na univerzitní sektor poměrně rychle. Svižné tempo ukazuje zmíněných šest startupů za 12 měsíců (byť ne všechny vznikly po nástupu Pěchoučka). A také rychlost zakládání. „Nejrychlejší spin-off nám teď trval 23 dní,“ říká Nešetřil. „A jsme na to právem hrdí, protože i v západní Evropě je zlatým standardem zvládnout založit firmu včetně majetkového a licenčního uspořádání do 30 dnů,“ popisuje.
Zásadnější změnou má být, jak velký podíl si univerzita na založených společnostech chce nechávat. Aktuálně si ČVUT bere 10 % podílu (non-dilutive) a k tomu 10 % podíl z tržeb. „Tam rozhodně chceme dělat změny,“ říká Nešetřil. Čísla chce snížit, aby zajistil větší životaschopnost projektů. Konkrétní údaj zatím ale přibližovat nechce.
Vše zmíněné vyžaduje i značné finanční náklady. Zmíněných sedm let, než se některé ze startupů plně rozvinou, nemůže být ani Venture Builder plně samostatný. Projekt, který má pomáhat zakladatelům v rozvoji od vysoké školy oddělené entity, by mohl za tu dobu vyjít i na stovky milionů korun. ČVUT tak svůj Venture Builder představovala fondům, které do startupů běžně investují, a škola se je snažila nalákat ke spolupráci, ze které by vysněné projekty mohly vznikat.
„Nikdy v historii České republiky jsme neměli zakladatele rektora. Máme ve vedení univerzity tři úspěšné zakladatele startupů, kteří je exitovali. Máme jednoznačnou podporu odshora dolů,“ říká. „Je to okno příležitosti, které se nemusí opakovat příští desítky let. A máme možnost, a to speciálně pražský inovační ekosystém, který je dost podinvestovaný, otočit vzhůru nohama. Ale bez externí pomoci to nepůjde,“ přiznává.
Sázku na mladé vědce považuje Pěchouček za nejvyšší kartu, kterou škola má. „Je to budoucí generace, která je v pohybu, rozumí světu okolo sebe a je sofistikovanější ve schopnosti reagovat na změny,“ říká. „Chceme je osvobodit a ukázat jim, že můžeš být výborný učitel, můžeš být dobrý vědec a taky můžeš založit startup – a že všechny tři role jsou stejně užitečné,“ dodává.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU