Co firmy vyvíjely roky, může někdo okopírovat za pár hodin. Jak vypadá v Česku „SaaSpokalypsa“

Dnes
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

Problémy SaaS firem
Autor: Lupa.cz, Everbot grafika
Firmy zkouší s AI nástroji samy nakódovat to, za co každý měsíc vydávaly podstatné částky ze svých rozpočtů. Mnohdy tím nahrazují produkty startupů a mění celý trh způsobem, pro který se vžil pojem „SaaSpokalypsa“.

Mohlo by se zdát, že už pro mnohé nebudou služby startupu Sloneek tak lákavé jako před dvěma lety. Nebo možná i před pár měsíci, kdy se ještě umělou inteligencí nezaštiťovali šéfové firem s tím, že vše potřebné si nakódují sami tak, že někam v přirozeném jazyce napíšou svůj požadavek. Sloneek už roky vyvíjí platformu pro správu zaměstnanců ve firmách a náhled na jejich práci v kontextu dat, a vnějším pohledem se tak řadí mezi služby, u nichž by teoreticky nějaký výstup podobného rázu mohlo zařídit pár příkazových řádků v AI službách.

Jde o takzvanou SaaS platformu, neboli Software-as-a-Service, česky popsatelnou jako softwarové služby prodávané na bázi předplatného. „Historicky byla hodnota SaaS postavená především na digitalizaci procesů, centralizaci dat a jejich efektivní správě,“ říká Filip Lukáč, CEO Sloneeku. A uznává, že AI to mění. „Je to pravděpodobně největší technologická změna od nástupu cloudu. Takže ano, náročné to rozhodně je – a to po produktové stránce,“ říká. A také marketingové a obchodní, doplňuje. „Aby klienti přidanou hodnotu AI funkcí skutečně viděli,“ vysvětluje.

Sloneek je jednou z těch šťastnějších firem s tímto modelem. V době, kdy se rozšiřuje snaha firemního domáckého programování, získal od investorů nových šest milionů dolarů a hlásí přeplněný investiční cíl. Lukáč říká, že dění na trhu firmu ovlivnilo, ale pozitivně. Investoři prý vidí, že se právě díky AI firmě daří získat velké množství nových klientů. A ty staré podle zakladatele ztrácí jen velmi málo.

SaaS to nemá jednoduché a je ve vleku oznámení každého nového modelu a schopností umělé inteligence. Poté, co Anthropic a další na začátku roku vypustily do světa své nové AI nástroje (Claude Cowork, DeepSeek-R1), došlo na Wall Street k jednomu z nejdramatičtějších propadů v historii softwarového odvětví. Během zhruba 48 hodin se tržní hodnota společností poskytujících SaaS snížila zhruba o 285 miliard dolarů. Například v CNN ve velkém rozebírali, jak AI začíná nahrazovat celé kategorie SaaS produktů, firmy tohoto typu přestávají být jediným rozhraním pro práci s firemními daty a jak hrozí úplný konec potřeby vůbec software kupovat. Ve světě se zprávy o SaaSpokalypse zabydlely a dosud se píšou návody, jak ji přežít.

Jan Staněk (Purple Ventures): AI některé firmy zabíjí. Třetina startupů, do nichž šly nedávno peníze, už nemusí dávat smysl Přečtěte si také:

Jan Staněk (Purple Ventures): AI některé firmy zabíjí. Třetina startupů, do nichž šly nedávno peníze, už nemusí dávat smysl

„Startupy investorům prodávají budoucnost – a ta je nyní pro SaaS velmi nejistá,“ uvádí Jiří Vicherek, předseda České startupové asociace. „Poslední měsíce je ‚SaaSpokalypsa‘ i v českém startupovém prostředí téma číslo jedna. SaaS model byl poslední dekádu standardem, vyrostl na něm v podstatě celý startupový trh. Startupům zaručoval možnost vysoké maržovosti a firmám zase moderní software za zlomek ceny vlastního IT vývoje,“ říká. Jenže vývoj IT na míru s AI je lákavou alternativou a AI nahrazuje i zaměstnance, za jejichž licence by jinak přístupy získávaly příjem. „SaaS model je tak dnes vnímán mnohem rizikověji než v minulosti, investoři jsou opatrnější a valuace těchto startupů klesají. Na českém trhu se to projevuje naplno, za posledních deset let jsem nezažil těžší podmínky pro fundraising – a týká se to jak velkých hráčů, tak i začínajících projektů. Na druhou stranu, hardwarové a deeptech projekty se díky tomu stávají pro investory mnohem atraktivnější,“ myslí si.

„Startupy, které se dynamice vývoje AI nepřizpůsobí, zkrátka umírají nebo jejich růst stagnuje. VC investorům už dnes nestačí dvou až trojnásobný meziroční růst tržeb, zajímá je čtyřnásobek a výše,“ ukazuje pohled investora Michal Ciffra, partner v Depo Ventures.

Velké změny, které má umělá inteligence na startupy a ve velkém ty z oblasti SaaS, už komentoval pro Lupu Jan Staněk, řídící partner fondu Purple Ventures. V březnu odhadoval, že třetina startupů, do nichž ještě nedávno směřovaly investice, v tu chvíli už nemusí vůbec dávat smysl. „AI dramaticky snižuje bariéry pro vývoj softwaru a nutí nás přemýšlet, jestli některé SaaS produkty za pár let vůbec budou mít smysl jako samostatné firmy. Pokud si zákazník dokáže potřebnou funkcionalitu vytvořit za zlomek ceny pomocí AI nástrojů, je to pro startup existenční riziko,“ rozebírá nyní.

I když hned dodává, že umělá inteligence SaaS jako celek podle něj nezabije. „Zabije spíš ty produkty, které kolem svého byznysu nemají žádný skutečný příkop,“ říká. „Týká se to většiny projektů, které nemají nějakou opravdu silnou technologickou nebo tržní výhodu. Projekty bez silného AI příběhu mají aktuálně získávání peněz od investorů velmi těžké,“ doplňuje Ciffra.

SaaSpokalypsu není nutně pro všechny smrtící vlna. Jako přehnaný pojem toto slovo označuje Dušan Zábrodský, generální partner Rockaway Ventures. „SaaS není mrtvý, alespoň zatím ne. Prochází ale zásadní transformací. Končí éra jednoduchých jednoúčelových aplikací, které dlouhodobě stavěly konkurenční výhodu hlavně na uživatelském rozhraní a několika funkcích. Ty dnes dokáže generativní AI velmi rychle napodobit nebo nahradit,“ varuje však. „Nemyslím si, že AI zabije SaaS jako kategorii. Spíš velmi rychle mění to, za co jsou zákazníci ochotni platit, a kde leží skutečná hodnota softwarové firmy,“ shrnuje pak Marek Moravec z fondu N1.

AI agent místo firmy

Co se tedy reálně děje?

Jako globální příklad vezměme firmu Monday.com, dříve označovanou jako „nejrychleji rostoucí CRM systém na světě“. Je to globální softwarová společnost z Izraele, která firmám nabízí stejnojmennou platformu pro správu dat o zákaznících a i s AI pomáhá řídit pracovní procesy. Je jednou z firem, které od zmíněného únorového výprodeje už zpátky svou původní hodnotu nezískaly. Zatímco na začátku roku se jedna její akcie prodávala pod 150 dolary, dnes je to ani ne polovina.

Jak drahým zaměstnancem může být umělá inteligence? Podívali jsme se, kolik AI stojí technologické firmy v Česku Přečtěte si také:

Jak drahým zaměstnancem může být umělá inteligence? Podívali jsme se, kolik AI stojí technologické firmy v Česku

Monday zmiňuje i Tomáš Pačinda z fondu Kaya VC. „Současně ale platí, že každý SaaS představuje trochu jiný byznys. Společné mají to, že zreplikovat jejich samotný produkt dnes stojí zlomek peněz a času oproti situaci před dvěma lety. Pokud startup nemá žádnou jinou konkurenční výhodu kromě samotného softwarového produktu, má samozřejmě vážný problém,“ upozorňuje. Ale také hovoří o tom, že realita trhu je pestřejší. „Úspěšný SaaS má často dynamiku tržiště (tedy silné síťové efekty), unikátní distribuční model, který nelze jen tak jednoduše disruptovat, nebo hluboké integrace a proprietární data zákazníků. Firmy, které tyto dodatečné bariéry vstupu nemají, se nyní snaží bleskově vyvinout AI komponenty a nabídnout novou generaci produktů. Často také mění byznys model z platby za uživatelskou licenci (seat-based) na platbu za reálný výsledek (outcome-based),“ říká.

Produkt SaaS dříve znamenal, že firmy mohly digitalizovat nějaký svůj proces. Reportování, produktový vývoj, správu klientů a informace o nich, analytiku nebo svůj interní nástroj. „Dnes se náklady na vytvoření podobné funkcionality dramaticky snížily. Díky nástrojům typu Cursor, Claude a tak dále zvládne malý interní tým postavit něco, co by před pár lety vyžadovalo externí agenturu nebo nákup specializovaného SaaS,“ rozvádí Moravec.

Tento fond je aktivní v San Franciscu a sleduje firmy z prostředí Y Combinatoru a amerických fondů, disponuje ale i portfoliem českých projektů. Tady podle něj trend existuje, ale ne až tak viditelný. „Česko nemá veřejně obchodované SaaS společnosti a méně velkých, čistě softwarových kategorií. Prakticky se to ale projevuje u zákazníků i investorů: více přemýšlejí, jestli další SaaS opravdu potřebují, jestli nejde funkcionalitu postavit interně, nebo jestli ji nenahradí AI agent napojený na existující systémy,“ přibližuje.

Dobrý veřejný příklad rozdílu mezi typy SaaS firem jsou podle něj i dvě firmy s českými kořeny, kterými je Productboard a Mews. „Neříkám to jako hodnocení jejich aktuální výkonnosti, tu zvenku nevidíme, ale jako ilustraci rozdílné míry zranitelnosti vůči AI. Productboard působí v oblasti product managementu, tedy v kategorii knowledge-work softwaru. Tam AI mění hru velmi rychle. Část práce produktového manažera – syntéza zákaznické zpětné vazby, příprava specifikací, prioritizace, tvorba roadmap nebo komunikace napříč týmy – je přesně typ práce, kterou dnes AI umí výrazně zrychlit,“ přibližuje.

Productboard je český softwarový jednorožec a jeden ze symbolů úspěchu zdejších startupů. Jeho šéf Hubert Palán v dubnu oznámil, že firma přechází na „AI-only“ model, umělá inteligence nahradí velkou část procesní práce, kterou měli na starosti lidé, a v souvislosti s rozvojem AI firma propouští třetinu zaměstnanců. Nástroj firmy využívají tisíce produktových týmů po celém světě. Na konci loňska měla přes 350 zaměstnanců. 

ČVUT chce být českým Stanfordem. Místo vyrábění zaměstnanců hodlá vychovávat zakladatele firem. I kdyby kvůli podnikání ze školy odešli Přečtěte si také:

ČVUT chce být českým Stanfordem. Místo vyrábění zaměstnanců hodlá vychovávat zakladatele firem. I kdyby kvůli podnikání ze školy odešli

A Mews? „Je naopak podle mě příklad SaaS firmy, kde je AI spíše akcelerátor než existenční hrozba. Hotelový PMS nebo hospitality operating system je systém záznamu hluboko napojený na provoz hotelu: rezervace, check-in, platby, housekeeping, pricing, reporting a další integrace. U takového produktu jsou mnohem vyšší switching costs, odpovědnost, nároky na spolehlivost a integraci do fyzického provozu,“ rozvádí Moravec.

Slábnoucí síla hotového produktu

„Nejvíce jsou pod tlakem jednoúčelová řešení, jejichž hlavní funkcí je generování obsahu, jednoduchá analýza, sumarizace, reporting nebo přesouvání informací mezi několika systémy. To, co bylo ještě před dvěma lety samostatným produktem, může být dnes funkcí obecného modelu nebo součástí širší platformy,“ popisuje Zábrodský.

A zatímco AI zkrátila cestu od nápadu k prototypu, nezkrátila automaticky tu od prototypu k důvěryhodnému produktu, který je bezpečně nasazený v kritických procesech zákazníka. „Samotné tvrzení ‚máme hotový software’ proto dnes není tak silným signálem jako dříve. Demo je levnější. Validace, distribuce, důvěra zákazníků a spolehlivý provoz v reálném podniku levnější nejsou,“ říká.

SaaS startup tak v očích tohoto investora potřebuje několik věcí, které už nutně pro všechny platit nemusí. Jednak musí doručovat lepší hodnotu a nižší náklady, než kdyby si stejné řešení zkoušel zajistit zákazník sám s AI. Musí umět pracovat s daty a relevantním kontextem – v tom případě je obtížné ho nahradit. A sám mít ochranu proti jednoduchému replikování produktu.

„Tou mohou být proprietární data, vlastní technologie, doménové know-how nebo datová smyčka, díky které se produkt používáním zlepšuje,“ naznačuje. A nakonec je důležité i to, aby byl produkt vystavěný i pro agenty a měl do světa, ve kterém ve velkém fungují, připravenou i ekonomiku. „Produkt by měl být otevřený agentům, bezpečný, auditovatelný a postupně schopný monetizovat odvedenou práci nebo dosažený výsledek, nikoliv pouze počet lidských uživatelů,“ říká.

AI do posledního šroubku

Moravec si myslí, že se mění samotná ekonomika vzniku startupu. Když hovoří o zahraničních zkušenostech, popisuje, jak rychle se mění typický profil nové firmy. „Malý tým dnes dokáže během několika týdnů postavit produkt, který by dříve vyžadoval výrazně větší engineering tým a více kapitálu,“ říká. Je prý díky tomu mnohem rychleji vidět, kdo má skutečně schopnost prodávat a distribuovat. „Nové AI-native firmy často neprodávají jen software jako nástroj, ale přímo výsledek. Ne ‚copilota pro účetní‘, ale automatizovanou účetní agendu. Ne ‚dashboard pro sales‘, ale agenta, který část sales práce skutečně vykoná,“ uvádí příklady.

Přesun do zahraničí zvažuje víc zakladatelů technologických firem než loni Přečtěte si také:

Přesun do zahraničí zvažuje víc zakladatelů technologických firem než loni

„Budoucnost není v izolovaných aplikacích, ale v ekosystémech propojených přes AI agenty. My už dnes máme připravenou architekturu postavenou na MCP serverech, která umožňuje velmi snadné napojení na další systémy. Opět se jedná o věc, kterou si firma po vlastní ose pomocí vibecodingu snadno nezajistí a pokud, nebude nikdy fungovat bezproblémově, komentuje to Lukáč ze Sloneeku. 

Investoři zdůrazňují, že některé projekty na současné vlně posílí. Staněk hovoří o firmách s unikátními daty, hlubokou expertizou nebo silnými vazbami na reálný svět. „Dnes už se nedíváme jen na to, jestli startup řeší zajímavý problém nebo má dobrý tým. Ptáme se také, jak bude jeho obchodní model vypadat ve světě, kde bude obecná umělá inteligence výrazně schopnější než dnes,“ dodává.

AI má ovlivnit i to, kde evropské startupy budují svou obchodní přítomnost. Tak to vnímá Zábrodský z Rockaway Ventures. „Neznamená to, že se každý evropský startup musí přestěhovat do Spojených států. Pro globálně ambiciózní B2B a AI firmy ale často dává smysl vstupovat na americký trh dříve než v minulosti. Je tam vysoká koncentrace zákazníků, partnerů, kapitálu a lidí, kteří stojí v centru současného AI ekosystému. Evropa má silný technický talent, ale americká přítomnost může výrazně urychlit distribuci, zpětnou vazbu od trhu a budování globální společnosti,“ vysvětluje.

A ještě něco, co investoři chtějí – Staněk stejně jako další očekává, že zakladatelé budou AI využívat napříč firmou. „Nestačí mít v prezentaci napsáno ‚AI-powered‘. Chceme vidět, že díky AI dokážou vyvíjet rychleji, obsloužit více zákazníků se stejným týmem a růst efektivněji. Myslím si, že v příštích letech uvidíme startupy s deseti lidmi, které budou dělat obraty, na které dříve potřebovaly stovky zaměstnanců,“ očekává.

Produktivita je za něj nejsilnější změnou, kterou s sebou AI nese. Pokud dřív startup rychle rostl, znamenalo to také, že musel rychle nabírat lidi. Dnes se od malých týmů očekává objem práce, kterou dřív vyžadoval zástupy pracovníků.

MM26_MIF

B2B SaaS projekty to teď budou mít objektivně těžší. Všem jim fandím, ale zprávy z USA nezní vůbec dobře – i některé zavedené startupy tam dnes mají problém naraisovat Series B, a to i za poměrně směšných valuací,“ myslí si Vojta Roček, investor a spoluzakladatel České startupové asociace.

Umělá inteligence podle něj má vliv i na další důležité oblasti startupového ekosystému. Zásadně se projevuje v ukazateli, který měří objem ročních tržeb v poměru na jednoho zaměstnance. „Dřív stačilo několik desítek tisíc dolarů na FTE (Full-Time zaměstnanec, pozn. redakce), u těch skvělých to bylo 100 tisíc dolarů a více. Dnes se u startupů, které si jdou pro investici v rámci Series A, začínáme bavit o minimálním standardu 250 tisíc USD na člověka, spíše více. Kdo dnes pomocí AI neoptimalizuje svůj startup do posledního šroubku, tak peníze s velkou pravděpodobností nedostane,“ říká.

Prodej Rossumu uvolnil další peníze. Česko se víc přiblížilo fenoménu, který v Estonsku spustil Skype Přečtěte si také:

Prodej Rossumu uvolnil další peníze. Česko se víc přiblížilo fenoménu, který v Estonsku spustil Skype

  • Chcete mít Lupu bez bannerů?
  • Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
  • Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
  • Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem

Autor článku

Novinářka, která dává dohromady čísla a příběhy. Do článků se jí dlouhodobě vetřely především technologie a startupy. Pracovala pro Českou televizi, tisk i web.



Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).