Loňský rok se podle mnohých vědců zapíše jako přelomový v poznání mikroplastů. Drobné částice, o nichž se již desítky let vědělo, že znečišťují řeky, jezera a oceány, se v posledních letech ukazují jako mnohem závažnější problém. Výzkumy přinesly nové důkazy o tom, že se běžně nacházejí i v lidském těle, potravinách a oblíbených nápojích – a dokonce se dostaly až do mozku.
Psal se srpen roku 1996, když téměř neviditelná kapka třpytivé látky sklouzla po latexové rukavici chemičky Karen Wetterhahnové. Jak moc se chvíle, kdy pipetovala extrémně toxickou organickou rtuť, stane osudovou, si ani nedokázala představit. Pouze jedna malá kapka změnila život nejen jí, ale i celé vědecké komunitě.
V jedné ze základních škol v Hradci Králové se ve čtvrtek odpoledne při chemických pokusech na zájmovém kroužku popálily dvě děti a jedna žena. Děti skončily s popáleninami v nemocnici, informovali policisté, hasiči a zdravotničtí záchranáři. Podle hasičů nešlo o výbuch. Požár byl uhašen ještě před jejich příjezdem. Podle policejní mluvčí bylo v místnosti události 14 dětí a dva dospělí.
Bylo sobotní poledne 10. července 1976, když se nad severoitalským městem Seveso zvedl bílý mrak z továrny ICMESA. Nikdo tehdy netušil, že obsahuje vysoce toxický dioxin – jed, který v následujících dnech spálí zeleň, zabije zvířata a poznamená stovky lidí. Z klidného léta se stala jedna z nejhorších chemických katastrof v dějinách Evropy.
Máte doma bezdrátová sluchátka, plastové hračky nebo sportovní podložky? Mezinárodní test, do kterého se zapojily organizace dTest a Arnika, přinesl závažná zjištění: polovina sluchátek na českém trhu obsahuje toxické látky, které se hromadí v lidském těle. Odborníci varují před kumulací chemikálií, které mohou vést k reprodukčním poruchám a rakovině.
Věda, letectví, právo, medicína i aktivismus — česká historie i současnost skrývá desítky žen, které měnily a mění svět. Často bez slávy, ale s velkým dopadem na společnost i další generace. První pilotka. První profesorka. Průkopnice vědy, výzkumu i postavení žen ve vědě. Jejich příběhy překročily hranice své doby a ukazují, že odvaha a zvídavost jsou tou nejlepší inspirací.
Ráno 21. září 1921 zůstalo navždy zapsáno do dějin jako den, kdy se v malé průmyslové čtvrti Oppau, dnes součásti Ludwigshafenu, odehrála největší tragédie evropského chemického průmyslu. Exploze v závodě společnosti BASF si vyžádala 561 obětí a otřásla nejen Německem, ale i odborným světem, který zůstal v šoku z rozsahu neštěstí - i z jeho příčiny.
Sáhnete po dietní limonádě, dosladíte si jogurt trochou nízkokalorického sladidla a ke svačině zvolíte proteinovou tyčinku „bez cukru“. Máte ze sebe dobrý pocit – staráte se o svou linii, cukr držíte na uzdě a možná i myslíte na zdraví svých zubů. Ale co když právě tahle „zdravá volba“ je klíčem k tomu, proč váš mozek stárne rychleji, než by měl? Odpověď vědců je víc než znepokojující.
Změny ve výuce chemie na základních školách, které má přinést nový rámcový vzdělávací program, mají propojit její výuku se situacemi v běžném životě dětí. Má to pomoci změnit vnímání chemie jako náročného předmětu a zvýšit její oblibu. V reakci na otevřený dopis zástupců chemického průmyslu to napsalo ministerstvo školství.
"Už vám zbývá jen pár chvil," oznamuje v jednom vtipu lékař umírajícímu. "Dokázal jsem to!" kontruje muž na smrtelné posteli. "Osmdesát let a ani jednou jsem nepotřeboval algebru!" A jak jste na tom vy, byly vám k něčemu znalosti ze základní školy týkající se chemie nebo přírodopisu? Ne? V krátkém testu teď máte příležitost to změnit.
Skupina studentů přírodovědných oborů se před 15 lety rozhodla dokázat, že fyzika a chemie jsou všechno, jenom ne nuda, poučky a výpočty. Založila Úžasné divadlo fyziky, s jehož inscenacemi objíždí školky, školy i akce pro dospělé. "Výuku stále tvoří hlavně učebnice, fakta a pojmy. Méně už jsou školáci vedeni k tomu, aby viděli fyziku v běžném životě," říká jedna z členek spolku Barbora Mikulecká.
Jen zlomek českých vědců dosáhne na nejprestižnější grant Evropské výzkumné agentury. Letos se to povedlo fyzikálnímu chemikovi Pavlu Jungwirthovi z Akademie věd. Jeho projekt má pomoct porozumět biologickým procesům. "Můžeme lépe napodobit například činnost srdce nebo i přispět k rychlejšímu vývoji léčiv," říká pro Aktuálně.cz. Dodává také, že vědci za covidu selhali, když se neuměli shodnout.
Do kin vtrhl Medvěd na koksu. Snímek podle skutečné události pojednává o zvířeti, které se nedopatřením dostalo k desítkám kilogramů kokainu a ke své smůle je pozřelo. Zvířata na návykových látkách nejsou v nedávné historii žádnou výjimkou. Někdy jde o úsměvné, častěji ale o tragické příběhy. Podívejte se na příběhy zvířat, která snědla, co neměla.
Významný chemik Antonín Holý objevil mnoho antivirotik pro léčbu HIV, žloutenky typu B nebo oparů. V jeho odkazu pokračují vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd i Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Pracují například na látce, která by se mohla stát základem léku na rakovinu. Cesta k lékům je ale dlouhá, drahá a s velmi nejistým výsledkem.
Jsem lektorka, učitele obdivuju. Do mého kurzu chodí lidé dobrovolně, chtějí se to naučit, říká popularizátorka chemie Olga Ryparová. Pochopení chemie je okamžik, kdy to dokážete spojit s něčím ze života, nebo si na to můžete sáhnout. Když chcete učit chemii, studujete chemii a pedagogiku skoro nemáte. To nejdůležitější ohledně učení vás tedy vysoká škola nenaučí. Olinium vymyslela moje kamarádka.
„Manželka mi položila zajímavou otázku: Jestli by šlo na molekulární úrovni vytvořit něco typu QR kódů. Nejdříve jsem řekl ne, ale pak jsem se zamyslel a to nás navedlo na tento typ kódování. Snažíme se do molekul uložit jednoduchou informaci, jako číslo,“ říká vědec Miloslav Polášek z ÚOCHB, který s týmem vyvinul novou metodu ukládání dat do molekul. „Je to podobné RFID čipům,“ dodává.
Přesně před 100 lety Jaroslav Heyrovský v laboratoři provedl sérii experimentů a učinil průlomový objev polarografie, diagnostické metody, za niž v roce 1959 získal Nobelovu cenu. V odkazu prvního českého nobelisty dále pokračují vědci z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského. V pražské Libni vyvíjejí materiály budoucnosti a účastní se světových výzkumů vesmíru.
Českým vědcům se jako prvním na světě podařilo uskutečnit přímé pozorování se subatomárním rozlišením, a nahlédnout tak dovnitř atomu. Až dosud mohli experti přímo pozorovat jen jednotlivé atomy - a i to bylo považováno za zázrak techniky. Pozorování menších, subatomárních struktur bylo ale mimo rozlišovací schopnosti existujících zobrazovacích metod.
Česká společnost chemická udělila Cenu Rudolfa Lukeše pro rok 2021 Lukáši Trantírkovi z výzkumného ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Obdržel ji za svůj přínos k vývoji technologie vnitrobuněčné nukleární magnetické rezonance. Jde o jedinou metodu, která dnes umožňuje zkoumat biomolekuly přímo uvnitř živých buněk. S cenou se pojí 100 tisíc korun od Nadace Experientia.
V hodinách chemie by to mohlo hořet, čoudit, bublat a hrát všemi barvami. Místo toho se tento fascinující obor mění ve třídách v nenáviděný a nudný předmět plný složitých vzorečků a nepochopitelné teorie. A také ve strašáka studentů. Existují ale popularizátoři, kteří žákům ukazují její kouzlo a učitelům radí, jak toto kouzlo neuhasit.
Osmnáctiletý student pražského gymnázia Na Vítězné pláni Marek Pavlica získal zlato v celosvětové olympiádě v biologii i zeměpisu a stříbro v chemii. "Fakt, že stojíme při vyhlašování výsledků po boku Číňanů, Japonců či Korejců, přináší Česku reputaci chytré země, což je fajn," říká.
