„Takovým incidentům se ale dá snadno předejít. Stačí do školního řádu napsat, kdy a jak žáci mohou mobilní telefon používat," řekl Deníku Jaroslav Štercl, šéf Asociace pedagogů základního školství. Otázka je, proč se většina českých tříd rozdělila do dvou nepřátelských linií, tedy na kantory a žáky.
„Šetření, které jsme dělali mezi učiteli 1 100 základních škol, dopadlo katastrofálně. Téměř 90 procent kolegů uvedlo, že v posledních pěti letech se chování dětí zhoršilo," konstatoval Štercl. Nejvíc kantorům vadí agresivita školáků, vulgárnost a nerespektování pravidel. Sám Štercl učí dvacet let, nyní na škole s rozšířenou výukou jazyků. „Mám poslední ročníky, jsem muž a působím na výběrové škole. Suma sumárum, osobně žádné potíže s kázní nemám," svěřuje se Štercl. A pojmenovává tak hlavní bolavé body českého školství.
Feminizace, nulová prestiž, nízké platy
Učí většinou ženy. Nástupní platy se pohybují kolem 14 a půl tisíce hrubého, ačkoli se vyžaduje vysokoškolské vzdělání. A jak se ukazuje stále výrazněji, velkou slabinou je elitářství. „Na základních školách se většina rodičů upíná k páté třídě. Všichni, kdo mají ruce a nohy, v nich dělají přijímačky na víceleté gymnázium. A kvůli poklesu populační křivky, se tam dostávají už i vyloženě průměrní žáci," popisuje situaci Petr Horák, ředitel ZŠ Holečkova v Olomouci.
Na druhém stupni ZŠ pak zůstávají žáci, kteří se učit nechtějí a je s nimi těžké pořízení. „Rodiče se školou komunikují minimálně, neodpovídají ani na doporučené výzvy," posteskl si Štercl. Jeho kolega ze Střední odborné školy a učiliště v Neratovicích Jiří Janovec přitakává: „Rodiče se dětem strašně málo věnují. Dětem chybějí základní návyky v oblasti slušného chování, vztahu ke starším, ale také k majetku. Neuznávají skoro žádné hodnoty." Podle něj s tím nic neudělá ani probíhající reforma. „To je čistě formální záležitost, kterou někdo vymyslel u zeleného stolu, aniž by znal skutečné poměry ve školách," myslí si Janovec.
Nejmenší spokojenost z 59 zemí
Za pravdu mu v podstatě dal i mezinárodní výzkum TIMSS. Ten pro českou školu skončil debaklem. Ředitelé a učitelé v jeho rámci hodnotili pracovní uspokojení, chápání vzdělávacích plánů, úspěch při jejich realizaci, nároky na výsledky žáků, zapojování rodičů do činnosti školy nebo vzdělávací snahy dětí. „V tomto indexu školního klimatu jsme dopadli nejhůř z 59 zúčastněných zemí," sdělil Deníku náměstek ministra školství Jindřich Kitzberger.
Myslí si, že reforma stav zlepší, problém je, že ji kantoři neberou moc vážně. „Čtvrťáky podle průzkumu učí ze dvou třetin lidé, kteří jí nevěří," říká náměstek.
Začátkem příštího roku bude se zástupci asociace řešit, jak s varovnými závěry obou šetření naložit. „Hlavní problém vidím v tom, že pozice školství ve společnosti strašně upadá," míní Štercl. Kitzberger kromě důrazu na zvýšení učitelských platů zmiňuje další dvě oblasti. „Základem je dobrý pedagog a individuální práce s dětmi. To první si musí vzít za své pedagogické fakulty, které zatím nepřipravují dostatečně kvalitní absolventy. To druhé si vyžádá příliv pomocníků do škol, tedy asistentů učitelů, psychologů, speciálních pedagogů. A na všechno musí být dost peněz. Což je úkol pro vládu," uzavřel náměstek.
