Praha - Národní cenu vlády Česká hlava, která je nejvyšším oceněním Projektu na podporu vědecké a technické inteligence, dostal znalec retrovirů Jan Svoboda z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.
Profesor Svoboda (1934) je jedním z celosvětově uznávaných vědců v oboru retrovirologie. Retrovir je obalený živočišný vir vyvolávající nejrůznější infekce, zhoubné nádory, leukémii i AIDS.
Ambicí projektu Česká hlava je od roku 2002 posilovat vědomí veřejnosti o úspěších a přínosech tuzemské vědy a být - v přeneseném slova smyslu - českou obdobou Nobelových cen.
Citován při Nobelech
Svoboda objevil reverzní transkripci, což je proces, pomocí kterého retroviry přepisují svůj genom do podoby dvouřetězové DNA a tu pak začleňují do chromosomu hostitelské buňky.
Za objevy, na kterých se podílel i Svoboda, byla v minulosti udělena Nobelova cena a laureáti uváděli Svobodu jako osobnost, která měla tuto cenu také sdílet.
Vzhledem k situaci v tehdejším komunistickém Československu to údajně nebylo možné.
Co od nás má NASA
Cenu Invence si v neděli večer odnesli profesoři Vladimír Mařík (1952) a Michal Pěchoušek (1972) z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze.
Ocenění byli za výzkum "aplikací multiagentních technologií a jejich přenos do průmyslové praxe". Jde o samorozhodující se systém s prvky umělé inteligence a oba ocenění patří mezi tvůrce světem uznávané české školy vývoje těchto systémů. Výsledky svých teoretických výzkumů úspěšně převedli do praxe.
Využívá je letectvo a námořnictvo USA a NASA. Základ jejich softwaru sloužil i při simulaci chování pirátů v Adenském zálivu a je podkladem pro vývoj nových procesů řízení letového provozu v Česku.
Chemie, zuby i mládí
Cenou, udělovanou slavným českým vědcům v zahraničí, je Patria. Letos ji získal profesor František Tureček (1950) působící v USA.
Turečkovy průkopnické práce o vysoce reaktivních molekulách v atmosféře a produktech radiačního poškození DNA a bílkovin jsou vysoce ceněny a patří ke zlatému fondu světové chemie. V Turečkově laboratoři se zrodila nová univerzální biochemická metoda k analýze bílkovin v buňkách, která předznamenala revoluci v biologii a chemii bílkovin.
Z tuzemských a zahraničních firem působících v Česku porota udělila Cenu ministerstva průmyslu a obchodu za nejvýraznější novou technologii či výrobek společnosti LASAK za unikátní povrchovou bioaktivní úpravu zubních implantátů. Úprava výrazně zkrátila dobu potřebnou pro spojení implantátu s živou tkání. Implantáty lze po operaci okamžitě zatěžovat a pacient může ihned přijímat běžnou stravu. Technologie pronikla na zahraniční trhy a používají ji ve více než 20 zemích světa.
Projekt Česká hlava pamatuje i na mladé vědce cenou Doctorandus a Gaudeamus. První získal Jaromír Chalupský (1982) za výzkum rentgenových laserů, druhou Markéta Růčková (1984) za zpracování objevu písemností biskupa Jednoty bratrské Matouše Konečného (1572 až 1622).
