Scéna staršího páru, který v objetí na lůžku čeká na smrt, zatímco se do kajuty valí voda, patří k nejsilnějším momentům Cameronova velkofilmu Titanic. Není to jen fikce. Manželé Strausovi skutečně odmítli jeden bez druhého opustit potápějící se loď. Teď ožívá jejich příběh skrze svědka posledních chvil: zlaté kapesní hodinky, které měl Isidor u sebe, když jeho tělo vylovili z oceánu.
Speed Festival v České Lípě přilákal během druhého zářijového víkendu fanoušky motorismu i celé rodiny na akci plnou závodů, výstav a zážitků. Setinová rallye a pikniková vyjížďka s filmovou tematikou vedla zajímavými místy v okolí města, projela centrem Lípy a nabídla pestrou přehlídku automobilů různých generací.
Naše planeta se začala otáčet rychleji než dřív. V důsledku toho se tak v nadcházejících týdnech dočkáme neobvykle krátkých dní. Toho prvního už ve středu, další přijdou 22. července a 5. srpna, kdy poloha Měsíce ovlivní rotaci Země natolik, že den bude o 1,3 až 1,51 milisekundy kratší než obvykle.
Před sedmdesáti lety zemřel Auguste Lumiére, který s bratrem Louisem vynalezl nejen kinematograf, ale také barevnou fotografii vytvářenou takzvaným autochromovým procesem. Díky tomu se fotografovalo barevně už před více než sto lety. Na vybrané autochromové snímky z celého světa se můžete podívat v naší fotogalerii. Najdete na nich mimo jiné i mladého budoucího československého prezidenta Beneše.
V noci na neděli skončí letní čas a začne standardní středoevropský čas (SEČ), pro který se vžilo označení zimní. V 03:00 se hodiny vrátí na 02:00, noc tak bude o hodinu delší. S posunem času by měli počítat mimo jiné lidé, kteří budou v tu dobu cestovat veřejnou dálkovou dopravou. Noční vlaky a autobusy totiž ve stanicích hodinu vyčkají na odjezd podle středoevropského času.
V neděli začne v Česku platit letní čas, takže se noc na neděli o hodinu zkrátí. V 2:00 se hodiny posunou na 3:00. Letní čas pak potrvá do 29. října. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí a neplní již svůj původní účel, tedy úsporu energií.
Pro rozvoj středověké Prahy měl podstatný význam český král a římský císař Karel IV., který majestátem vydaným 8. března 1348 založil Nové Město pražské. Základní kámen města, v praxi hradební zdi, byl slavnostně položen o několik dní později - 26. března. U této příležitosti redakce Aktuálně.cz přináší galerii historických fotografií navazující na seriál "Tenkrát v…".
12. února dopoledne vyrazila z New Yorku šestice automobilů na dost možná nejtěžší závod v historii. Po neexistujících cestách a v těžkých povětrnostních podmínkách se vydala napříč USA nebo Ruskem až do Paříže. Ne všichni se dostali do cíle, a ti, kteří ano, museli překonat řadu nástrah. Připomeňte si závod s jedním pravděpodobně nepřekonatelným rekordem.
Pražská čtvrť Smíchov je známá pro svou průmyslovou a dělnickou minulost. Sídlila zde první manufaktura v Česku, slavný pivovar Staropramen i největší strojní podnik v Rakousku-Uhersku. Původně šlo přitom o oblíbené rekreační místo pražských šlechtických rodin plné honosných vil i zemědělských usedlostí. Před 100 lety se Smíchov stal součástí nově vzniklé metropole - Velké Prahy.
Vydatné sněžení přineslo do Česka Ladovskou zimu. Rodiny s dětmi tak o víkendu vyrazily na svah. Dříve na dřevěných saních, dnes převážně na plastových bobech. Aktuálně.cz přináší historické snímky zachycující právě tuto zimní kratochvíli v minulosti.
V neděli končí letní čas a začíná standardní středoevropský čas, pro který se vžilo označení zimní. Ve 3:00 se hodiny posunou zpátky na 2:00, noc tak bude o hodinu delší. Zimní, astronomický čas bude platit pět měsíců, do poslední březnové neděle. Podle plánu Evropské komise mělo povinné střídání času v celé unii příští rok skončit. Unijní země se ale na změně nedohodly.
Žižkov, nazývaný pražský Montmartre, byl vždy svébytnou čtvrtí. Vznikl v roce 1875 jako samostatný celek pod názvem Královské Vinohrady I. Tato část se pak v roce 1877 přejmenovala na Žižkov, který byl roku 1881 povýšen na město a o jednačtyřicet let později začleněn do nově vzniklé Velké Prahy. Aktuálně.cz přináší další díl seriálu o pražských čtvrtích.
Týmu francouzských vědců se podařilo izolovat nervové dráhy, které jsou zodpovědné za plynutí času v našem mozku. Nové poznatky by mohly pomoct i pacientům s poruchami paměti.
Před 170 lety, 12. července 1851, zemřel vynálezce daguerrotypie Louis Daguerre. Jeho objev z roku 1839 stál na začátku mohutného rozvoje fotografie, ale přispěl i k rychlému šíření erotických obrázků. Už v prvních letech existence daguerrotypie vznikly nádherné portréty, krajinářské fotografie i akty. Snímky, které psaly historii, nově koloroval fotoeditor Aktuálně.cz Dan Poláček.
Středa 10. června 1942. Den, který otřásl válkou pustošeným světem. Nacisté srovnali se zemí Lidice, středočeskou obec s 503 obyvateli. Přes sto domů včetně kostela zmizelo. Zmizeli i lidé. Muže zastřelili, ženy a děti odvlekli do koncentračních táborů nebo poslali na poněmčení. Lidickou tragédii nepřežilo 192 mužů, 60 žen, 88 dětí. Po druhé světové válce se vrátilo pouze 143 žen a 17 dětí.
Bruslení v Central Parku, pohled na sochu Svobody při západu slunce nebo stanoviště taxíků na Madison Square. Fotoeditor Aktuálně.cz Daniel Poláček koloroval černobílé fotky New Yorku z přelomu 19. a 20. století, na kterých je zachycen každodenní život i známé stavby jednoho z nejznámějších měst Spojených států amerických.
Starobylá tradice spojená se stavbou vorů a jejich plavením po řekách se tento týden dostala na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Nominaci mezivládnímu výboru zaslalo Česko společně s Lotyšskem, Německem, Rakouskem, Španělskem a Polskem, které přípravy koordinovalo.
Na rozpacích jsou ochranáři, mají-li popsat jedinečnost Brd - horský masiv středních Čech. Jejich charakter totiž stvořila svou činností zejména armáda, která si Brdy na téměř století zabrala jako dělostřeleckou, tankovou a leteckou střelnici. Brdy se tak staly cenné neosídleností krajiny a tím i výskytem vzácných živočišných a rostlinných druhů. Svědčí o tom unikátní snímky.
Přesně před 130 lety, v listopadu 1890, postihla Karlovy Vary nejničivější povodeň v jejich historii. Voda způsobila značné škody v tehdy prudce se rozvíjejícím lázeňském městě a poškodila řadu reprezentativních staveb. Jedinou obětí byl muž, který k rozkvětu města zásadně pomohl - oblíbený starosta Eduard Knoll, který se sám účastnil záchranných prací.
