Americká armáda stahuje asi 700 vojáků z východního křídla NATO. Opatření se dotkne především Rumunska. Podle Pentagonu je to dlouho plánované opatření, které nezmenšuje americký vojenský závazek vůči Evropě. Někteří republikánští politici tento krok kritizovali - takové rozhodnutí je podle nich v přímém rozporu s cílem prezidenta Donalda Trumpa oslabit Rusko.
V Bukurešti v pátek při výbuchu v osmipatrové budově zemřely tři osoby, píše místní server Digi24. Záchranná služba převezla do nemocnic dalších 13 zraněných včetně dvou dětí. Rumunské ministerstvo zdravotnictví informuje, že většina z nich je ve vážném stavu. Někteří obyvatelé čtvrti podle serveru informovali, že od čtvrtka cítili v sousedství plyn.
Americký jazzový kytarista s italskými kořeny Al Di Meola při středečním koncertu v rumunské Bukurešti prodělal infarkt a skončil v nemocnici. Momentálně je devětašedesátiletý držitel ceny Grammy ve stabilním stavu, potvrdili lékaři pro agenturu AP. "Plně se zotaví. Dnes je mu už milionkrát lépe než včera," oznámila v pátek na sociálních sítích jeho manželka Stephanie.
Sousoší v centru Bukurešti, které se již dříve stalo předmětem posměchu kvůli spornosti uměleckých kvalit, se znovu dostalo do popředí pozornosti. Tentokráte kvůli podezření, že jeho autor nahradil ušlechtilý bronz prachobyčejnou mosazí.
Nejdrtivější thriller v poslední době píše realita. A optika dnešních opatření kvůli koronaviru zesiluje i působení rumunského dokumentu Colectiv, který tento týden vyhrál festival Jeden svět. Ne že by to potřeboval.
Polsko, Maďarsko, Německá demokratická republika, Bulharsko, Československo. V takovém sledu šly za sebou v roce 1989 změny v zemích bývalého východního bloku. V prosinci zůstával komunistický režim u moci pouze v Rumunsku. Do chvíle, než se demonstranti sešli 15. prosince v Temešváru na západě země. O deset dní později už nově ustanovená Fronta národní spásy nechala popravit diktátora Ceaušeska.
Kromě korupce, politickou snahu o oslabení justice a nízké životní úrovně vadí protestujícím také tvrdý páteční zátah policie. Zůstalo po něm 450 zraněných lidí. Podle místních médií se ale protestovalo také v dalších rumunských městech.
Proti vládě vedené sociálními demokraty v Rumunsku v pátek protestovaly desítky tisíc lidí po celé zemi. V Bukurešti se jich sešlo zhruba 20 tisíc.
Ve čtvrtek soud v rumunském městě Vaslui rozhodl, že muži úmrtní list nezruší, neboť o to požádal "příliš pozdě".
Desetitisíce lidí v Bukurešti, Kluži, Sibiu, Jasech, Brašově a sedmi desítkách dalších měst v neděli demonstrovaly proti plánované reformě, která podle kritiků podrobí justici politikům. Protestující požadují konec kabinetu sociálních demokratů a jejich koaličních partnerů z liberální strany ALDE.
Silná bouře si v neděli na západě Rumunska vyžádala nejméně osm mrtvých a přes 60 zraněných. Bouři doprovázel silný vítr o rychlosti až 100 kilometrů za hodinu. Agentura Reuters napsala, že na řadě míst spadlé stromy a větve přerušily silniční a železniční dopravu. Bez proudu se ocitli lidé v desítkách měst a vesnic. Úřady důrazně vyzvaly obyvatele, aby nevycházeli z domů, anebo aby si našli úkryt. Doporučily také odpojit elektrické spotřebiče ze zásuvky a držet se dál od transformátorů.
První hlavou státu ze střední a východní Evropy, která se setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, bude v pátek rumunský prezident Klaus Iohannis. Návštěva Miloše Zemana v USA, původně ohlášená prezidentskou kanceláři na jaro, se neustále odkládá. USA mají v Rumunsku dvě vojenské základny. Bukurešť chce navíc letos nakoupit americký protiraketový systém Patriot.
Někteří ruští odpůrci invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 dodnes mluví o masivní vlně sovětské propagandy, která se je tehdy snažila ovlivnit. Mluvila o kontrarevoluci v Praze i o naivních Češích a Slovácích, podléhajících propagandě Západu. K současné politice Kremlu na Ukrajině, která některými prvky propagandy události v ČSSR silně připomíná, jsou ale tito lidé daleko smířlivější. "Náš prezident pozvedl prestiž Ruska na novou úroveň. V devadesátých letech minulého století bylo Rusko velmi špatně vnímáno," říká dnes bývalý výsadkář Boris Šmeljov, který se v roce 1968 účastnil invaze do Československa. A později se za ni veřejně omluvil.
Už třetí týden Rumuni v ulicích Bukurešti a dalších měst v desítkách tisíc protestují pro čerstvé vládě sociálních demokratů. Ta se pokusila vládním nařízením prominout korupci politikům, z níž je mimo jiné obviněn i předseda strany Liviu Dragnea. Hrozí mu už druhý proces a vězení. "Opozice je slabá a předčasné volby nikdo nechce. Lidé ale chtějí, aby vládní strana představila nový tým, který nebude jen zástěrkou těch zkorumpovaných," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Sorin Ioiță. Člen nevládní organizace Expert Forum, která kromě jiného monitoruje a zveřejňuje korupční případy rumunských politiků nebo sleduje reformu soudního systému.
V centru Bukurešti opět demonstrovaly desítky tisíc Rumunů. Lidé požadovali demisi vlády. Kabinet čelí kritice za svou snahu zmírnit kriminální postih korupce. Manifestace již pokračují v kuse dva týdny. Podle agentury AFP se v neděli sešlo v centru rumunské metropole 50 000 až 70 000 lidí. Před necelým týdnem se kabinet vzdal záměru prosadit dekret, který měl zrušit postih za některé korupční trestné činy a za zneužívání úředního postavení. Chce ale na to jít cestou prosazení v zásadě stejného opatření formou úpravy trestního zákoníku. To může schválit jen parlament, ale v něm mají vládní socialisté dostatečnou převahu. Kvůli kauze už odstoupil ministr spravedlnosti.
Rumunská vláda se zatím měnit nebude. Ustála v parlamentu hlasování o nedůvěře, které vyvolala opozice. Informují o tom tamní média. Sociálnědemokratický kabinet momentálně čelí kritice za to, že se pokusil omezit trestní postih některých korupčních činů. Kvůli tomu se po celém Rumunsku konaly masové demonstrace – největší od pádu režimu Nicolae Ceaușesca v roce 1989. Lidé na nich požadovali rezignaci vlády. Ta ale hlasování bez větších problémů ustála, v parlamentu má totiž 60procentní většinu. Ve hře je tak nyní akorát demise ministra spravedlnosti Florina Iordacheho. Toho rumunský prezident Klaus Iohannis viní ze zapříčinění politické krize.
Rumunská vláda neustála tlak demonstrantů a zrušila kritizovanou změnu zákona o korupci. Premiér ho stáhl už v neděli, ministr spravedlnosti později zrušil i plánované změny. Demonstrantům v ulicích to ale nestačí a žádají demisi vlády nebo alespoň některých jejích ministrů. Podle premiéra Dragney ale kabinet zatím rezignaci nechystá.
Kontroverzní nařízení o beztrestnosti některých korupčních činů rumunská vláda v neděli po masivních demonstracích zrušila. Informuje o tom agentura Reuters. Na protest proti zákonu vyšlo do ulic Bukurešti v neděli přes 300 tisíc lidí, v celém Rumunsku pak půl milionu. Protesty, které nařízení vyvolalo, byly největší od pádu režimu Nicolae Ceausesca v roce 1989. O plánovaném zrušení nařízení informoval už v sobotu premiér Sorin Grindeanu. Představa kabinetu, že úřady nebudou stíhat řadu korupčních skutků, vyvolala odmítavou reakci také od Evropské komise a prostřednictvím ambasád v Bukurešti i od několika států v čele s USA, Německem a Francií.
Rumunská vláda stáhne kontroverzní nařízení o beztrestnosti některých korupčních činů, proti kterému v uplynulých dnech protestovaly v ulicích Bukurešti i dalších rumunských měst statisíce lidí. Oznámil to v sobotu rumunský sociálnědemokratický premiér Sorin Grindeanu a krátce před ním i předseda menší koaliční strany ALDE Calin Popescu-Tariceanu. Tou dobou se v ulicích Bukurešti podle odhadů médií sešlo okolo 140 tisíc lidí.
Kolem 200 000 až 250 000 lidí v pátek demonstrovalo v rumunské metropoli Bukurešti a v dalších pěti desítkách měst po celé zemi na protest proti rozhodnutí nové vlády omilostnit tisíce vězňů s cílem ulevit přeplněným věznicím. Podle agentury AFP se jen v hlavním městě sešlo na 100 000 osob.
Rumunsko zažilo největší demonstrace od roku 1989, kdy se lidé vzbouřili proti režimu komunistického diktátora Nicolae Ceausesca. Tentokrát obyvatelé protestují proti vládě, která schválila milosti pro některé korupční trestné činy. Do ulic po celém Rumunsku vyšlo až tři sta tisíc demonstrantů. Protesty provázely střety s policií i pálení petard a dýmovnic. O víkendu mají masivní demonstrace pokračovat. Během čtvrtka rumunský prezident Klaus Iohannis oznámil, že podal proti nařízení stížnost k ústavnímu soudu.
