Zdravotní stav čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se podle ukrajinských i ruských zdrojů dlouhodobě zhoršuje a v Moskvě se už otevřeně řeší otázka jeho nástupnictví. Kreml se obává, že špatně zvládnutý přenos moci by mohl vést k násilí či nové válce v Čečensku – v době, kdy je většina ruských sil vázána konfliktem na Ukrajině.
V Moskvě v pondělí ráno neznámí pachatelé vyhodili do povětří automobil s generálporučíkem Fanilem Sarvarovem. Podle Vyšetřovacího výboru Sarvarov na následky zranění zemřel. Jedná se o již 11. generála od začátku ruské invaze v roce 2022, jehož život vyhasl za podivných okolností. Vyšetřovatelé z atentátu obratem obvinili Kyjev.
Baltská defenzivní linie už nejsou jenom slova, ale realita. Nejsevernější pobaltský stát, Estonsko, začal s výstavbou prvních pěti bunkrů. Dohromady by jich do roku 2027 mělo vzniknout hned 600. Cílem je odstrašit Rusko.
Ukrajina čelí tlaku Spojených států, aby Trumpův plán na ukončení bojů přijala do 27. listopadu. O čem ale plán je, kdo na něm vydělá a co nakonec bude hlavním sloganem, který z války vzejde, mluvil v rozhovoru pro Aktuálně.cz politický geograf Jakub Landovský. Hovoří také o tom, jestli a jak se do vyjednávání míru nakonec zapojí evropské země.
Odevzdání Doněcké a Luhanské oblastit a Krymu, omezení ukrajinské armády, nerozšiřování NATO či opětovná integrace Ruska do globální ekonomiky. Tak vypadají některé z 28 bodů mírového plánu, kterým chce Donald Trump ukončit válku na Ukrajině. Plán měli údajně vypracovat Trumpův zmocněnec Steve Witkoff a vyslanec Kremlu Kirill Dmitrijev.
Už od úterý se hovoří o novém mírovém plánu pro Ukrajinu, jako první informaci s odkazem na nejmenované americké a ruské představitele přinesl server Axios. Návrh má mít údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě a budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou. Jenže Kyjev se na vzniku dokumentu nepodílel a evropští lídři jej kritizují.
Exploze o víkendu poškodila klíčovou železniční trať Varšava–Lublin, po níž směřují i vlaky na Ukrajinu. Polská vláda mluví o bezprecedentní sabotáži a podle prvních zjištění za ní má stát ruská rozvědka, která měla za útok zaplatit dvěma Ukrajincům. Nikdo nebyl zraněn, vyšetřování nyní pokračuje. Incident podle polského experta zapadá do vzorce útoků a sabotáží z posledních měsíců.
Po třech a půl letech ruské války na Ukrajině Rusové pomalu, ale přece postupují. V posledních dnech se nejčastěji skloňuje možné obsazení města Pokrovsk v Doněcké oblasti, podle ukrajinského vojenského analytika Oleksandra Kovalenka je tam situace - aspoň na nějakou dobu - stabilizovaná. Ruská armáda ale podle něj chystá předmostí k útoku na další velké regionální centrum.
Mariupol, zničený brutálním tříměsíčním obléháním, se pod ruskou okupací pomalu mění. Tisíce obyvatel buď zemřely, nebo uprchly, nové vedení města teď hromadně převádí opuštěné domy pod svou kontrolu. Podobně je to na celém okupovaném území Ukrajiny, kde se chystá zabavení až milionu bytů - a na část z nich mají nárok i váleční veteráni - tedy ti, kteří původní obyvatele vyhnali či zabili.
V současném Rusku existuje několik poměrně jednoduchých způsobů, jak si rychle přijít na pěkné peníze. Můžete jít třeba bojovat do války na ukrajinskou frontu. Pokud se vám nechce riskovat vlastní život, můžete tam posílat druhé. Stát se náborářem. Každý ruský region vám za to zaplatí, přičemž na to utrácí miliardy rublů.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov mohl u Vladimira Putina upadnout v nemilost, všímala si minulý týden přední světová i ruská média. Lavrov se totiž neukázal na posledním zasedání Bezpečnostní rady Ruska, navíc přestal vést některé delegace. V rozhovoru pro Aktuálně.cz domněnky vyvrací jeho bývalý podřízený - jediný ruský diplomat, který po začátku války "hlasitě" odešel - Boris Bondarev.
Válkou sužované Ukrajince čeká těžká zima, zároveň ovšem útočí na ruskou ropnou infrastrukturu. Od srpna ukrajinské drony - a podle některých zdrojů i nové rakety Flamingo - zasahují rafinerie, jež přinejmenším na nějakou dobu dokážou vyřadit z provozu. Byť je Rusové během dnů až týdnů opraví, případné opakované útoky by se podle odborníků mohly na infrastruktuře projevit.
Tento týden jde do českých kin dokumentární film ruského učitele Pavla "Paši" Talankina, který od začátku války natáčel, jak se jeho škola postupně militarizuje. Talankin teď žije v Česku, film už získal několik festivalových ocenění a půjde i do souboje o Oscara. Přitom zachycuje bizarně smutné scény z malého města a "vymývaní mozků" studentů, před kterým je jejich učitel nedokáže ochránit.
"Pokud chcete zastavit Rusko, musíte být agresivnější a konfrontačnější, protože to poskytne pozici pro vyjednávání," vysvětluje v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz britský historik sovětského původu a odborník na studenou válku Sergej Radčenko z Univerzity Johnse Hopkinse ve Washingtonu. V rozhovoru také říká, co by se mělo stát s ruskými stíhačkami nebo proč chtějí Rusové sesadit Zelenského.
Velitel Gruzínské legie Mamuka Mamulašvili bojoval v Abcházii i v Čečensku, dohromady bojuje už 32 let. Ukrajinský boj za nezávislost podporuje od Majdanu. Slovenský premiér Robert Fico ho letos obvinil z podílu na osnování státního převratu na Slovensku. Co ho zastaví, proč bojuje nebo jaký je jeho vzkaz Čechům, o tom mluví v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
"Co se děje v pobaltských státech, je nacismus," nechala se na konci minulého týdne slyšet mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Opřela se přitom do Lotyšska, které v posledních týdnech deportuje ruské občany, kteří nesplnili zkoušku z lotyštiny - a to přestože mnozí z nich v zemi celý život žijí. Lotyšský sociolog Martinš Kaprans pro Aktuálně vysvětluje, jak je to možné.
Během posledních tří a půl let od začátku ruské invaze na Ukrajinu už mnohokrát ekonomové avizovali, že další evropské a americké sankce ruskou ekonomiku položí. Jenže je říjen 2025 a Rusové na Ukrajině pomalu, ale přesto postupují a i přes Trumpovu snahu to nevypadá na blízký konec války. Popisujeme, jaký vliv budou mít nové sankce na Putinovu ekonomiku a v jakém stavu Rusko vlastně je.
Střelu s plochou dráhou letu Flamingo vyvinuli Ukrajinci v reakci na nedostatek raket dlouhého doletu a neochotu spojenců dodávat zbraně, které dokážou dosáhnout a udeřit hluboko do ruského vnitrozemí. Teď ji podle prezidenta Volodymyra Zelenského ukrajinská armáda použila v boji, stejně jako další novou raketu Ruta.
Když začala ruská invaze, musel Dmytro Butryj spolu s kolegy z radnice města Cherson uprchnout během hodiny. Vrátil se do něj až o několik měsíců později během osvobození, i tak ale na druhé straně blízké řeky Dněpr číhá nebezpečí. Rusové totiž území neustále ostřelují. Zkušenosti z krizového řízení i s obranou proti ruským útokům podle něj Ukrajinci nabízejí dalším zemím, včetně Česka.
Na konci května se v médiích objevila informace, že Ukrajinci zajali Čecha bojujícího na ruské straně. Jedná se o veterináře Jakuba Jurčagu, který žil od roku 2011 v Rusku. Po mobilizaci vstoupil do ruské armády a bojoval na Ukrajině, kde byl zajat. Tento týden s ním čeští dobrovolníci ze skupiny Filantrop Group udělali rozhovor, který přináší i Aktuálně.cz.
Ruský politolog a historik Sergej Medveděv nyní žije v Česku, ohledně vyhlídek pro Evropu a pro Ukrajinu je pesimista. Podle něj je totiž krvácející Ukrajina jediná strana, která chce válku opravdu ukončit, Trump chce jenom sbírat vavříny coby mírotvůrce a Putin nemá k uzavření míru důvod. "Putina může zastavit pouze rozsáhlá západní vojenská síla, která zničí jeho armádu," soudí politolog.
