Nový náhrobek architekta Ernsta Wiesnera, který ve 20. letech 20. století ovlivnil podobu Brna, odhalili na hřbitově v britském Liverpoolu zástupci Jihomoravského kraje a kastelánka brněnské vily Stiassni Kateřina Konečná. Součástí náhrobku je doplněk vytvořený z úlomků Wiesnerem navržených budov. Wiesner je autorem brněnského paláce Morava, krematoria v Brně či zásadních úprav vily Stiassni.
V letech 1907 až 1923 působil architekt a stavitel Jan Letzel v zemi vycházejícího slunce. Vytvořil zde rozsáhlé dílo, za něž si získal obdiv Japonců. Jeho nejvýznamnější projekt Průmyslového paláce v Hirošimě byl v době svého vzniku (1913-1915) určen pro výstavní účely, a nakonec se stal mírovým symbolem.
Ve věku 96 let zemřel Frank O. Gehry, považovaný za jednoho z nejvýraznějších a nejoriginálnějších architektů v historii Spojených států. Odešel v pátek ve svém domově v kalifornské Santa Monice. Podle jeho spolupracovnice Meaghan Lloyd byla příčinou úmrtí krátká respirační nemoc. O smrti informoval v pátek deník The New York Times.
Co by se stalo z fotbalu, kdyby se najednou začal hrát na tři brány? Jak moc se podobá lidská společnost té mikrobiální? Umíte si představit komunitní zahradu budoucnosti třeba na Marsu? Dovede si s vámi robot dneska už dobře popovídat? Odpovědi na tyhle a tisíc dalších otázek hledá letošní ročník architektonického bienále v italských Benátkách.
Vila ve Vraném nad Vltavou, kterou si na počátku 90. let nechal postavit tehdy nepříliš známý Petr Kellner, znovu poutá pozornost veřejnosti. Architekt Josef Pleskot dlouho netušil, kdo je tajemným klientem, pro něhož navrhoval symbol porevoluční architektury. A dnes vzpomíná na úzkou spolupráci se zesnulým nejbohatším Čechem i na paradox, proč miliardář v domě nenašel vytoužený klid.
Developerská skupina Sekyra Group postaví v centrální části plánovaného projektu Rohan City v pražském Karlíně 1650 bytů, kanceláře a obchodní prostory za 15 miliard korun. Část projektu vznikne podle návrhu architekta Daniela Libeskinda známého díky památníku na místě Světového obchodního centra v New Yorku. Ve čtyřech rezidenčních objektech nazvaných Sekyra Flowers má vzniknout zhruba 500 bytů.
Dánské studio BIG, tvůrci Vltavské filharmonie, reagovalo na připomínky celkem radikální změnou okolí: přidalo zeleň, vodní prvky a stinná zákoutí. Změny v návrhu byly znovu potvrzeny třeba na Designbloku, který skončil tuto neděli, a tím se debaty kolem vizuály znovu otevřeny.
V samém srdci historické Prahy se skrýval byt s rozmazanými hranicemi mezi minulostí a přítomností. Místo připomínalo labyrint plný nánosů času, a tak bylo jasné, že ho čeká radikální proměna. Díky architektům se z něj stal vzdušný a promyšlený prostor, kde se drzost potkává s jemností – a kvalita s formou neztrácí pevný rámec.
Asi 250 architektů podpořilo otevřeným dopisem výzvu architekta Petra Jandy a opozice v pražském zastupitelstvu, aby město přehodnotilo rozhodnutí upustit od původní koncepce revitalizace náplavek. Novinářům to ve středu řekli Janda a zástupci opozice.
V České Kamenici se letos v létě zrodil projekt, který dalece přesahuje tradiční představy o architektuře, výuce i prázdninovém pobytu v přírodě. Mezinárodní letní škola architektury Cabin Fever pod taktovkou maďarského studia Hello Wood se letos poprvé konala na českém území a přinesla pohled na budoucnost glampingu, jedinečné objekty, ale především novou energii místu s nelehkou historií.
Komplex modernistických budov známý jako Pragerovy kostky, který je domovem Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha) i Centra architektury a městského plánování (CAMP), se dočká zásadní proměny. Po více než padesáti letech od jeho dokončení začne jeho první rozsáhlá rekonstrukce.
V srdci Savojska vznikl apartmán, který se staví proti všem očekáváním spojeným s rekreační architekturou. Projekt není jen o proměně starého v nové, ale ukázkou, že někdy je dobré vystoupit z řady a vytvořit něco nečekaného. Pověšené paroží, chlupaté koberce nebo nudný komunistický nábytek tady rozhodně nehledejte.
Uprostřed betonu, skla a rovných linií moderních staveb existuje svět, kde má prostor svou duši a střecha může být spletená ze slámy. Architekt Oldřich Hozman do něj zve každého, kdo hledá víc než jen "obytnou jednotku". Ve svém ateliéru, ale i na pozemcích Česka nebo třeba Švýcarska, tvoří architekturu, která vyrůstá z přírody. Jednoduše organická architektura.
Býval oblíbeným cílem výletů a stal se dějištěm několika filmů. Poté však sloužil různorodým účelům a jeho stav se začal horšit. Nyní je jasné, že historická perla z jižních Čech opět ožije. Jeho rytířem na bílém koni se stalo architektonické studio LOXIA, které zámek Bzí ze 14. století zakoupilo. Zároveň obstará rozsáhlou renovaci. Na co se můžeme těšit?
Hasičská stanice nemusí být nudná kostka. To prokazuje stavba, která slouží dobrovolnému hasičskému sboru obce Bílovice nad Svitavou. Zatímco interiér vyhovuje požadavkům sboru, exteriér zdobí a povznáší celé okolí. Vizuálně výrazná pilová střecha s prudkým spádem dodává stavbě dynamičnost evokující zásahy dobrovolných hasičů.
Česká cena za architekturu, kterou uděluje Česká komora architektů (ČKA), bude mít novou trofej, kterou vyrobí sklárna Bomma. Vítězem soutěže o nový design trofeje se stalo duo Lenka Damová & Boris Klimek, svůj návrh nazvali TUBUS 01.
O českou stopu v jednom z nejvýznamnějších měst architektury se postaral architekt Juráš Lasovský. Dočasný kinetický pavilon s názvem Petal, který se skládá z lehátek, přinesl život na nádvoří kodaňského muzea. Zatímco během dne svým tvarem připomíná květinu, večer se mění v jedinečnou plochu pro projekce.
