Průzkum: 47 procent lidí vidí v převodu ČT a ČRo pod rozpočet ohrožení nezávislosti

Téměř polovina veřejnosti považuje převod financování České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet za ohrožení jejich nezávislosti.

Vyplývá to z průzkumu agentury ResSolution, který si obě média veřejné služby nechala zpracovat v květnu. Výsledky zveřejnila krátce před tím, než má vládní koalice představit nový návrh financování.

Za ohrožení nezávislosti médií veřejné služby označilo převod financování pod státní rozpočet 47 procent respondentů. Opačný názor má 34 procent dotázaných. Důvody kritiky chystané změny chápe podle průzkumu téměř polovina veřejnosti, nerozumí jim 30 procent lidí.

Široký návrh mediálního zákona ministra kultury Oto Klempíře už koalice dál prosazovat nechce. Premiér Andrej Babiš na konci května potvrdil, že vláda po velkém množství připomínek opustila záměr měnit celé zákony o České televizi a Českém rozhlase. Zaměřit se má už jen na nahrazení rozhlasových a televizních poplatků jiným způsobem financování.

Nový návrh mají zástupci koalice včetně premiéra představit generálním ředitelům České televize a Českého rozhlasu v úterý 9. června ráno. Obě instituce by místo poplatků dostávaly peníze ze státního rozpočtu.

Právě tuto variantu si část veřejnosti spojuje s rizikem politického vlivu. Nejčastější spontánní asociace respondentů byly podle průzkumu „ovládnutí“, „zestátnění“ a „závislost“. Výrazy spojené s úsporami nebo spravedlností se objevovaly méně často.

Obavy z dopadu na nezávislost rostou se vzděláním. Mezi vysokoškolsky vzdělanými respondenty považuje převod financování pod státní rozpočet za ohrožení 65 procent lidí. Silnější jsou také mezi obyvateli měst nad 100 tisíc obyvatel. Napříč věkovými skupinami se podle zadavatelů průzkumu postoje výrazně neliší.

Průzkum se zabýval také možnou stávkou zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu. Za oprávněnou by ji považovalo 45 procent lidí, a to i v případě, že by vedla k omezení vysílání. Proti by bylo 33 procent respondentů. Ostatní nedokázali takový postup posoudit.

Největší podporu má případná stávka mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi a mladými dospělými do 30 let. Mezi vysokoškoláky ji za oprávněnou označilo 54 procent respondentů.

Většina veřejnosti podle průzkumu zároveň přisuzuje médiím veřejné služby důležitou společenskou roli. Jako klíčový zdroj informací v krizových situacích je vnímá 64 procent lidí. Většinový je také souhlas s tvrzením, že společnost potřebuje média veřejné služby, která nemá pod kontrolou vláda ani soukromý vlastník.

Za nenahraditelnou alternativu komerčních médií považuje Českou televizi a Český rozhlas 54 procent respondentů. S tvrzením, že zpravodajství obou institucí dostatečně reprezentuje různorodost názorů ve společnosti, souhlasí 53 procent lidí.

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral v reakci uvedl, že si podpory veřejnosti váží. „Těší mě, že i lidé vnímají spojitost mezi změnou financování a možným ohrožením nezávislosti veřejnoprávních médií,“ řekl. Upozornil také, že v zemích, kde k podobné změně došlo, byla podle něj média veřejné služby vystavena zmrazení nebo snížení rozpočtů.

Generální ředitel České televize Hynek Chudárek řekl, že veřejnost podle něj chápe veřejnoprávní roli obou médií. „Aby Česká televize mohla i nadále své poslání naplňovat, je nutné zajistit pro ni stabilní, předvídatelné a udržitelné financování,“ uvedl.

Výzkum pro Český rozhlas a Českou televizi provedla agentura ResSolution v květnu 2026. Zúčastnilo se ho 2041 respondentů starších 18 let, kteří představují reprezentativní vzorek české populace.