Vládní koalice smetla ze stolu návrh ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy sobě) na velké změny v zákonech o České televizi a Českém rozhlase. V připomínkovém řízení se ke Klempířově návrhu sešlo kolem 400 výhrad. Zákony se nakonec měnit nebudou a vládní koalice se zaměří čistě na změnu financování.
Premiér Andrej Babiš (ANO) to řekl redaktorovi České televize Petru Vaškovi na akci Úřadu vlády Strakovka žije zemědělstvím. Na otázku, zda koalice nechá padnout původní návrh ministra kultury Oto Klempíře a využije pouze stávající zákony, Babiš odpověděl: „Pochopil jste to skvěle.“ Návrh podle něj provázejí stovky připomínek a jeho projednávání by se proměnilo v nekonečné spory o jednotlivé body.
Babiš znovu odmítl, že by změna financování ohrozila nezávislost veřejnoprávních médií. Poukázal na to, že jinde v Evropě se na veřejnoprávních médiích šetří: „Všude v Evropě veřejnoprávní média šetří. BBC, Francouzi, všude se šetří. Tady se šetřit nechce.“ Vašek namítl, že na rozdíl od jiných zemí byly poplatky v Česku řadu let zmrazené. Premiér dodal, že podle vlády média nešetří a občané nevědí, kam jejich peníze jdou.
Zopakoval také, že čeká, až sněmovna schválí senátní návrh umožňující Nejvyššímu kontrolnímu úřadu kontrolovat hospodaření ČT a Českého rozhlasu. K jeho prosazení je potřeba 120 hlasů, které vláda nemá. „Ptejte se opozice,“ reagoval na dotaz, proč norma neprochází.
V dosud projednávané podobě hrozí oběma médiím výrazné rozpočtové škrty. V případě České televize by se rozpočet ztenčil zhruba o miliardu korun a v případě Českého rozhlasu asi o 400 milionů, protože návrh počítá s úrovní rozpočtů roku 2024. Na dotaz, zda je vláda ochotná posunout rozhodný rok na 2026, Babiš odpověděl jen „vy neznáte náš návrh“ a podrobnosti odmítl sdělit s tím, že je přednese ředitelům obou médií na schůzce 9. června.
Ministr kultury vývoj situace potvrdil na síti X a v dalších reakcích pro média. Resort podle něj vypořádal všechny připomínky a vyplynulo z nich, že ze strany ČT, Českého rozhlasu i řady dalších připomínkových míst není vůle ke změně stávajících mediálních zákonů ani k přijetí nového. „Hlavním cílem od začátku bylo zrušení poplatků a na ten se nyní soustředíme,“ napsal Klempíř. Pro server Novinky.cz upřesnil, že připomínek bylo 450 a často se opakovaly a že o ponechání zákonů o ČT a rozhlase i o nahrazení zákona o poplatcích novou normou rozhodla koaliční rada minulý týden. Nový zákon o financování médií veřejné služby chce resort předložit co nejdříve, opět s cílem, aby platil od ledna 2027.
Ministr sportu Boris Šťastný (Motoristé sobě) na síti X tvrdil, že z většiny připomínek i z veřejné debaty podle něj vyplývá, že média veřejné služby odmítají sebemenší změnu. „Prostor pro hledání záminek a zástupných a nepravdivých argumentů ze strany opozice se tímto definitivně vyprázdnil,“ napsal v souvislosti s tím, že se teď zákon zaměří jen na výměnu jednoho způsobu financování za druhý. Sám Klempíř ovšem připustil, že kritické připomínky nepřišly jen od veřejnoprávních médií, ale i od dalších připomínkových míst, což jsou především specializované úřady a ministerstva.
Česká televize na síti X sdělila, že zatím nemá konkrétní informace o chystaných úpravách a je proto obtížné záměr komentovat. Trvá na současném systému financování a na stávající výši rozpočtu, který podle ní umožňuje naplňovat veřejnou službu.
Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral svůj postoj zopakoval v reakci pro Radiožurnál: „I nadále platí dlouhodobé stanovisko Českého rozhlasu, tedy že odmítáme veškeré legislativní úpravy, které ruší funkční a léty prověřený stávající stav.“
Zrušení televizních a rozhlasových poplatků je součástí programového prohlášení vlády. Spor o budoucí financování veřejnoprávních médií provázely protesty i veřejné dopisy ředitelů obou institucí. Podrobnosti vládního záměru chce premiér představit ředitelům ČT a Českého rozhlasu na ranní schůzce v úterý 9. června.
ČLÁNKY DO MAILU