Systém Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ), který má zjednodušovat administrativní povinnosti firmám při nahlašování a správě zaměstnanců, má během prvních měsíců ostrého provozu opačné důsledky. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) ho hodnotí jako „katastrofální“. Podle jejího čerstvého průzkumu pro devět z deseti firem znamená nárůst administrativní zátěže, Přes 74 % firem strávilo jeho zavedením a dohledáváním nových údajů přes osm hodin čistého času navíc a 55 % podniků stálo zavedení víc než 5 000 Kč na aktualizace účetních softwarů či vícepráce externích účetních.
První měsíční hlášení dokázala bez problémů a napoprvé podat desetina firem. Zbytek musel podání opakovaně opravovat (59,5 %) nebo situaci řešit přímo přes podporu MPSV, protože systém hlášení odmítal přijmout (30,4 %). Jako největší problémy firmy označily nesrozumitelnost chybových hlášení (79 %) a technické výpadky systému MPSV (57,3 %).
„Ačkoliv 42,5 % firem digitalizaci obecně podporuje a vidí v ní dlouhodobý smysl, stát jim proces znechutil nefunkčním systémem. Problém není na straně firem, naši podnikatelé nejsou žádní zpátečníci. Stát ale naprosto selhal v exekuci celého projektu a udělal z firem pokusné králíky,“ komentuje výsledky Josef Jaroš, předseda představenstva AMSP ČR.
Také v otevřených otázkách v průzkumu podnikatelé reagovali na nesrozumitelnost chybových hlášek, současně s tím na bezradné úřady, které by měly poskytovat zpětnou vazbu, nebo zmatečné reakce na hlášení, kdy totožné nejdřív systém přijme bez závad, aby ho po 14 dnech vyhodnotil jako chybové. „Je naprosto nehorázné, aby stát požadoval po účetní úpravu XML souboru v poznámkovém bloku. To vše jen kvůli tomu, že za 10 dní nejsou schopni zpracovat podání,“ uvádí jedna z reakcí.
„Záměr za tímto projektem byl správný a my jej jako AMSP ČR jednoznačně podporujeme,“ komentuje Gabriela Hrbáčková, místopředsedkyně představenstva AMSP ČR. Podle ní ale spojenou zátěž nesou malé a střední firmy. „MPSV problémy vidí a reaguje, ale tempo oprav neodpovídá tempu, jakým firmy trpí,“ říká.
Poslední informace od Ministerstva práce a sociálních věcí z května naopak systém hodnotí jako stabilní, k poslednímu dni termínu za duben pak 85 % přijatých hlášení a 62 % kompletně a finálně odbavených zaměstnavatelů. Podle dat k 19. květnu (tedy o den dříve) vycházejících z komunikace úřadu směrem k vývojářům systém ale hovoří o dokončených 48,6 % zaměstnavatelů.
Průzkumu AMSP se účastnilo 448 zaměstnavatelů. AMSP chce od ministerstva delší přechodné období bez pokut nebo zjednodušený či výjimkový režim pro nejmenší firmy. Podnikatelé navíc upozorňují, že dokud do systému nebudou zapojeny i zdravotní pojišťovny, jde o jednostrannou zátěž bez jakýchkoliv benefitů.
