Vlákno názorů k článku
Evropská aplikace na ověřování věku online je hotová, oznámila Evropská komise od Filip Jirsák - Jako že banka prolustruje, ke kterým webům jste...

Jako že banka prolustruje, ke kterým webům jste se přihlásil za poslední tři měsíce? Tak to bude celkem snadné se na žádost o hypotéku připravit.

A přesně tak to bude i u těch informací o použití identity.

Proto je dobré nedovolit totalitářům dostat se k moci. A je pro to ještě dalších milion důvodů.

Informace o platbách uchovávají z jiných důvodů. Když pak žádáte o hypotéku, dáte jim k jejich použití souhlas.

Informace o platbách s účty sázkových kanceláří také mají za úplně jiným účelem - přesto to na ten skóring vliv má. (Rizikové chování...)

ovsem, my dnes svobodne a demokraticky sbirame udaje, pak staci zmena vlad/y a vse co reknes bude pouzito proti tobe

Jediný problém tady je vaše neschopnost rozlišovat. Demokracii od totality, extrémní levici od extrémní pravice…

Problémem je, že tady máte celou EK je celá švihnutá doleva posedlá socialistickým řízením společnosti. Jo a v tom Adolfově Německu to byla národně socialistická vláda, kterou to začalo. mrk mrk....;-)

Banky jsou docela dost pod dohledem. Proč by s něčím takovým riskovaly.

Tolik teorie. V praxi do těch rozhodovacích a hodnotících procesů z venku nikdo nevidí. Je to stejné jako to, že nevěřím že velké společnosti nepoužívají uživatelská data k trénování svých AI, bez ohledu na nějaké souhlasy, protože to nejde prokázat.

jv: Není tak těžké podívat se na API a zjistit, jaké údaje se tam konzumentovi (službě požadující ověření věku) předávají.

Podle GDPR můžete zpracovávat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů nebo pokud k tomu máte nějaký právní titul. A můžete je zpracovávat pouze za účelem, kvůli kterému byly shromážděny. Banka by tudíž v rámci logování nejspíš mohla údaje ukládat z technických důvodů, pokud by bylo nutné vyřešit nějaký technický problém. Ale ani v takovém případě nemůže banka ty údaje použít pro skórování, protože byly získány za jiným účelem.

"A především: nikdo neví, že právě vy si kupujete alkohol (etc...) - jen prodavač zná vaši tvář.
A úplně stejně to bude fungovat i na internetu. Máte to napsané jednou v článku, já jsem vám to napsal už jednou, teď se to tedy dozvídáte potřetí. Vezmete to konečně na vědomí?"

V článku je "slíbila, podle ní". Kde je to "bude"?

pochybuju, že by banka vyloženě evidovala, že Franta Vocásek každý den kouká 2 hodiny na pornhub, ale mohlo by to hýbat s nějakým scoringem a to pochybuju, že by na to šlo uplatnit GRPR.

Vaše přirovnání má drobnou vadu na kráse: ten nákup alkoholu obvykle používá ověření věku na ksicht - od chvíle, kdy je zřejmé, že věkové kritérium splňujete, nikoho nezajímá nějaký doklad.
Tak to funguje v ČR, kde se na to tak trochu kašle. Ve státech, kde to berou vážně, po vás budou chtít doklad vždy – i proto, aby předešli úvahám typu: „To vypadám tak staře, že po mně chtějí doklad?“ Zkrátka všichni vědí, že je doklad vyžadován vždy, takže se pak ani prodavač ani zákazník nemusí cítit hloupě, když je doklad vyžadován.

A především: nikdo neví, že právě vy si kupujete alkohol (etc...) - jen prodavač zná vaši tvář.
A úplně stejně to bude fungovat i na internetu. Máte to napsané jednou v článku, já jsem vám to napsal už jednou, teď se to tedy dozvídáte potřetí. Vezmete to konečně na vědomí?

V navrhované podobě by EU/banka věděla, že si kupujete alkohol
Ne.

nicméně by to stále neřešilo, že někdo bude nakupovat na anonymizovanou identitu staršího kamaráda
Stejně jako se to neřeší ve fyzickém světě. Což vám teď píšu podruhé. Kolikrát to potřebujete napsat, abyste to vzal na vědomí?

Opravdu je dobrý nápad, aby také věděla, že si kupujete pivo, cigarety, případně koukáte na porno?
Banka tyto údaje nebude vědět a i kdyby se to nějak dozvídala (proč?), nesmí je evidovat (GDPR).

Pokud tam neni disponentske opravneni k uctu a funguje to pujcenim karty treba na jmeno rodice tak spousta lidi silene riskuje zneuziti platebniho prostredku. Neopravnene opatreni platebniho prostredku + neopravneny pristup k pocitacovemu systemu.

Např. v jistém Hitlerovském Německu sčítání obyvatel přesně odhalilo počet židovského vyznání, které pak režim rád využil ke svým cílům.
Problém ovšem nebyl v tom sčítání, to je velmi užitečné i pro demokratické státy. Problém byl v tom totalitním režimu. To je potřeba se naučit rozlišovat.

Problém je, že "anonymita" není to samé, jako anonymita. Vědomé poskytnutí údajů třetí straně (váš příměr s rodinou tak je úplně mimo) nám na oplátku vůbec nedává garanci anonymity. Příkladů je spousta. Např. v jistém Hitlerovském Německu sčítání obyvatel přesně odhalilo počet židovského vyznání, které pak režim rád využil ke svým cílům.

Vaše přirovnání má drobnou vadu na kráse: ten nákup alkoholu obvykle používá ověření věku na ksicht - od chvíle, kdy je zřejmé, že věkové kritérium splňujete, nikoho nezajímá nějaký doklad. Moderně řečeno: ověření věku anonymní biometrickou metodou. A především: nikdo neví, že právě vy si kupujete alkohol (etc...) - jen prodavač zná vaši tvář.
Přesto nelze zabránit tomu, aby mládežník poslal staršího kamaráda pro flašku. (Kromě toho, že se to nesmí a že se nesmí nechat chytit.)

V navrhované podobě by EU/banka věděla, že si kupujete alkohol (a je otázkou, jaké důsledky by z oné informace vyvodila), nicméně by to stále neřešilo, že někdo bude nakupovat na anonymizovanou identitu staršího kamaráda.
Už dnes vám banka s klidem zamítne hypotéku (sníží skóre), pokud vám na konto přišly peníze od sázkové společnosti (nebo je tam posíláte), případně pokud zjistí (pravidelně splácenou!) půjčku od méně serózní nebankovní společnosti - a ani vám neřeknou, proč.
Opravdu je dobrý nápad, aby také věděla, že si kupujete pivo, cigarety, případně koukáte na porno?

Jasně, že je to v procesu.
Bez biometrie to fungovat nebude vůbec, ale k biometrickému ověření nemusíte mít prostředky. (Já pracuji na PC, kde není webkamera - to znamená, že si nekoupím v sámošce s dovozem ani ten šampus na Silvestra?)
(To další je už opravdu spekulace, podrobnosti nemáme...)
Ta biometrie může lhát už od počátku. Například bankovní aplikace dnes umí ověřit (otiskem prstu, rozpoznáním obličeje...), že transakci potvrzuje osoba, která je v té aplikaci ověřená. Problém je, že stačí, aby babička do aplikace vložila vnukův otisk prstu místo svého, aby jí mohl dojít na nákupy nebo objednat a zaplatit dovážku jídla...
Nesmí se to. Ale když vás u toho nechytnou...
Pokud si myslíte, že jde o zřídkavý jev, tak vězte, že se krutě mýlíte.

třeba biometrické ověření, už dnes banky s touhle úrovní umí pracovat a předávat jí dál. Pak dětem nestačí jen pin. Zatím to je v procesu, kritizuješ to, jak kdyby to bylo už v cíli.

U průkazu totožnosti nelze oddělit identifikaci (držitele průkazu) od ostatních údajů
Právě proto ten průkaz totožnosti čte důvěryhodná třetí strana (EU) a tomu, koho zajímá věk, sdělí jen výsledek (do jaké věkové kategorie osoba spadá).

U banky platí totéž: jediné, co reálně brání tomu, aby přístup (aplikaci) používala další osoba, je to, že se to nesmí.
Pro pochopení principu je potřeba zahrnout do kontextu i informace o tom, jak to na planetě Zemi funguje.

Na planetě zemi se v drtivé většině případů používá ověření věku v situacích, kdy by někdo podle věku ještě nemusel být dostatečně způsobilý k posouzení důsledků svého jednání. Tedy omezení se v drtivé většině případů týká dětí a dospívajících. Které za sebou vždy mají nějakého zákonného zástupce, který za ně rozhoduje v těch situacích, které nedokážou sami posoudit.

Jako takový vzorový příklad si můžeme vzít třeba nákup alkoholu. V ČR je zakázáno podávat alkohol dětem a mladistvým. Je to nějaké velmi přísné omezení, protože kdyby se k nějakému mladistvému dostala kapka alkoholu, vymřela by celá ČR? Ne, není (zejména v ČR, kde je alkoholismus považován za národní přednost). Takže je zakázáno nalévat alkohol mladistvým v hospodách, je zakázáno prodávat jim alkohol v prodejnách. Ale pokud nalije trochu alkoholu mladistvému doma rodič, nikdo to neřeší (ponechme teď stranou otázku, zda je to správně). Ten dospělý to dělá na svou zodpovědnost a případné následky ponese on. Úplně to samé platí, když někde na polní cestě předá dospělý mladistvému řízení auta nebo když nechá dítě dívat se v televizi na pořad s hvězdičkou.

No a úplně stejně to má fungovat i v online prostředí. Stejně jako může dospělý na svou odpovědnost dát mladistvému klíčky od auta, nalít mu alkohol nebo mu dát pornočasopis, může mu na vlastní odpovědnost dát přístupové údaje ke svému bankovnímu účtu, zřídit mu účet na pornoserveru nebo ho nechat objednat alkohol.

Ano, to opatření není stoprocentní v tom smyslu, že by zabránilo mladistvému něco udělat, i když ho to dospělý nechá udělat na svou odpovědnost. To opatření funguje jenom tak, jak jsme na planetě Zemi už desítky tisíc let zvyklí.

V jiných vesmírech to možná funguje jinak a je oprávněné tam být skeptický.

Svůj věk uživatel aplikaci prokáže pomocí svého průkazu totožnosti nebo pomocí služeb třetích stran, jakou jsou například banky.
Jsem poměrně dost skeptický.
U průkazu totožnosti nelze oddělit identifikaci (držitele průkazu) od ostatních údajů, navíc není jistota, že ten, kdo ty údaje zadává, je ten, kdo u toho stroje sedí. (Ani každý notebook nemá kameru, o PC nemluvě...)
U banky platí totéž: jediné, co reálně brání tomu, aby přístup (aplikaci) používala další osoba, je to, že se to nesmí. (Přesto jsou případy, kdy za staré rodiče na mobilu vše vyřizují vnoučata, zcela běžné.)